První kancelář měli ve sklepě bez oken a telefonu. Dnes, po třiceti letech, pomáhá Actum Digital předním českým i světovým firmám měnit jejich byznys pomocí technologií a dat. Od prvních webových stránek přes komplexní digitální platformy až k umělé inteligenci se přitom drží stejného principu: technologie musí přinášet reálnou hodnotu klientům. „AI dnes otevírá možnosti, které jsme si ještě před pár lety nedokázali představit,“ říkají CEO a většinový majitel společnosti Tomáš Vondráček a její spoluzakladatel Jan Havel (na úvodním snímku zleva).
Česká technologická skupina Actum Digital oslaví letos třicet let existence v době, kdy její obor prochází další velkou proměnou. Nástup umělé inteligence mění způsob, jakým se technologie vyvíjejí a používají, a mění i očekávání klientů.
„V posledních letech odkládali některé větší projekty a zároveň tlačili na rychlost, efektivitu a cenu. Zhruba od léta však pozorujeme, že se nálada u klientů mění,“ nastiňuje aktuální obrat spoluzakladatel a managing partner Actum Digital Jan Havel.
„Už jim nedává smysl čekat, protože náročná ekonomická a geopolitická situace se bohužel jen tak nevyřeší. Technologie ale postupují takovými skoky, že se realizovatelnými stávají transformační projekty, které by dříve nedávaly ekonomický smysl. Další odkládání inovací by zvyšovalo riziko, že jim konkurence uteče,“ popisuje Havel.
Proměna trhu se projevila také na výsledcích Actum Digital. Skupina se zatím nedostala na plánovanou miliardovou hranici tržeb, v posledních letech se pohybuje kolem 750 milionů korun ročně. Letos očekává podobný obrat, ale se zlepšenou vnitřní ekonomikou a vyšší ziskovostí.
Hodně nás baví práce s českými firmami, které mají ambici budovat silný a dlouhodobý byznys postavený na datech.
— Tomáš Vondráček
„V posledním období jsme se více soustředili na kvalitu našeho byznysu a na to, kde klientům skutečně vytváříme hodnotu. Bod zlomu máme podle mě za sebou. Děláme zajímavější projekty než kdy dřív a věříme, že se to od příštího roku začne více projevovat i na číslech,“ doplňuje CEO Tomáš Vondráček.
Ze sklepa do světa
Actum tak třicet let fungování slaví optimisticky – do svého sídla v pražském Karlíně zve na 26. listopadu klienty i zaměstnance, kteří se na jeho historii podíleli. Měl by mezi nimi být i Zdeněk Kratochvíl, pod jehož vedením se společnost Meibes stala vůbec prvním klientem.
„Dodnes spolu vzpomínáme, jak jsme ho pozvali do prvních kanceláří, které byly ve sklepě bez oken. I přes ten zážitek z toho byla dlouholetá spolupráce,“ směje se Havel, který Actum založil v roce 1996 společně s kamarády z vysoké školy Ratiborem Líbalem a Petrem Chaloupkou ještě jako studentské webové studio.
Tomáš Vondráček tou dobou rozjížděl kreativní agenturu WMC, do Actumu ale na přelomu milénia přihrál pozvánku do výběrového řízení na tvorbu webu obchodního řetězce Carrefour. V něm pak společnost v roce 2001 získala zlomového zákazníka.
„Vytvořili jsme pro něj vůbec první web pro řetězec v Česku. Celý jsme ho napsali sami, i když jsme museli používat celosvětové systémy, které jsme do té doby neznali. Web se zalíbil v Portugalsku, na Slovensku i ve Švýcarsku a my začali jezdit za klienty po Evropě,“ líčí Havel.
Zaměření na mezinárodní zakázky zesílilo, když se po exitu Petra Chaloupky v roce 2010 přidal mezi majitele právě Tomáš Vondráček. „Potkali jsme se ve správnou chvíli. Možná to nebyl úplně dokonalý fit podle toho, co obě strany hledaly, ale hodně jsme si rozuměli z pohledu hodnot a spojení se ukázalo jako velmi funkční,“ připomíná Vondráček.
Řady klientů se postupem času rozrostly o společnosti Metro Cash & Carry, Innogy, Schott nebo Christie’s. Ve firmě se začalo mluvit anglicky a účtovat v eurech.
V rámci odborné komunity jméno Actum rezonuje pokaždé, když něco velkého vyhrajeme.
— Jan Havel
V Česku jméno Actum Digital výrazně zarezonovalo v roce 2020 díky hackathonu #znamkamarada. Dobrovolní vývojáři během 48 hodin vytvořili alternativní systém pro prodej elektronických dálničních známek, a upozornili tak na kritizovanou státní zakázku. „Dali jsme o sobě hodně vědět i mimo IT bublinu,“ usmívá se Vondráček, který tehdy už byl většinovým vlastníkem firmy.
„V rámci odborné komunity jméno Actum rezonuje pokaždé, když něco velkého vyhrajeme. Asi největší vlnu v poslední době způsobilo, když jsme před třemi lety porazili ty nejsilnější světové konkurenty a získali jako klienta výrobce sanitární techniky Grohe pro šedesát trhů. Přidali jsme tak tuto značku do portfolia našich největších klientů, jako je například Christie’s, se kterými spolupracujeme už sedm let,“ podotýká Havel a vyzdvihuje tím méně viditelnou, ale pro byznys zásadní část příběhu.
Od technologií k byznysové hodnotě
Partnerství s Grohe potvrdilo pozici Actum Digital na německy mluvících trzích, kde pracuje také pro společnosti jako Triumph, Swiss Krono či Bayer. Vedle německy mluvících zemí působí také ve Velké Británii, Skandinávii a USA a ze zahraničí jí dnes plyne zhruba 75 procent tržeb.
Ačkoli Actum začínalo jako webové studio, postupně rozšířilo své služby na komplexní digitální zákaznické platformy, CRM, data, systémovou integraci a další podnikové technologie. V posledních letech k nim stále více přidává konzultační a marketingové služby. Cíl zůstává stejný: pomáhat klientům lépe prodávat, efektivněji fungovat, využívat data a rozvíjet jejich podnikání.
„Už u těch prvních webů nás nejvíc zajímalo, co klientovi přinesou. Postupně jsme začali řešit podstatně složitější problémy a propojovat stále více technologií. Dnes se nám díky AI otevírá úplně nová úroveň toho, co lze pro byznys udělat. Samotná umělá inteligence nestačí. Její skutečný potenciál vzniká až ve spojení s podnikovými systémy, kvalitními daty a porozuměním tomu, jak daná firma funguje,“ vysvětluje Vondráček.
Foto Libor Fojtík
V Česku, odkud přichází přibližně čtvrtina tržeb, se Actum výrazně zaměřuje na finanční služby a energetiku. Pracuje například pro Penta Bank, mBank, PRE nebo ČEZ. Mezi další klienty patří Škoda Auto, kde se věnuje mimo jiné AI, nebo Ministerstvo pro místní rozvoj. V zahraničí jsou vedle těchto oblastí silným segmentem průmysl a obchod.
„Hodně nás baví práce s českými firmami, které mají ambici budovat silný a dlouhodobý byznys postavený na datech. S řadou klientů dnes vedeme mnohem zásadnější diskuse než dříve. Nejen o tom, jaký systém nasadit, ale jak změnit samotný způsob fungování firmy, zákaznické služby nebo obchodní model,“ říká Vondráček.
Vlastní AI proměna
Transformací kvůli nástupu AI a agentických systémů prochází také samotné Actum. Technologie zapojuje napříč firmou, od práce na klientských projektech přes backoffice až po management.
„S AI výrazně posilujeme kapacitu našich lidí. Přebírá část rutinní práce, ale hlavně nám otevírá možnosti, které by dříve nebyly realizovatelné,“ přibližuje Vondráček.
Všichni členové boardu mají odpovědnost za AI inovace ve své oblasti a věnují tomu významný prostor každý týden. „Při řízení firmy nám agenti pomáhají třeba s reporty, jejich analýzami a doporučeními dalších kroků. Díky tomu se rychleji a lépe rozhodujeme. I mně se uvolnily ruce od provozní agendy a více se věnuji rozvoji firmy, našim lidem a klientům. Mám dnes mnohem lepší informace o projektech, službách i ekonomice, než jsem měl kdy dříve,“ dodává Vondráček.
Jan Havel, který má mimo jiné na starosti získávání nových klientů, má zase díky nástrojům více času na jednání s jejich zástupci. „Zrovna jsme se účastnili výběrového řízení, kdy jsme měli hodiny hovorů s potenciálním klientem a pak i s našimi odborníky. Na pozadí běželi agenti, kteří hovory zpracovávali a průběžně aktualizovali konkrétní návrh zakázky i s cenovou nabídkou, do které jsme nemuseli napsat ani řádek,“ popisuje přínos AI.
O podobná řešení je zájem i na trhu – v oborech, kde obchodníci a technologové zpracovávají složité zákaznické poptávky včetně úprav produktů či služeb na míru. AI dokáže část procesu automatizovat, šetřit náklady a uvolnit kapacitu specialistů. „Řešíme to pro firmy ze strojírenství, zdravotnictví, developmentu i finančních služeb. Chodí na to opravdu hodně poptávek,“ zmiňuje CEO Actum Digital.
Možnosti, které dříve nedávaly smysl
Podle Vondráčka i Havla mají dnes firmy možnost dělat věci, které dříve nedávaly ekonomický smysl – kvůli složitosti nebo nákladům neměly šanci na návratnost. S pomocí AI už to ale jde.
Příkladem je aplikace pro Grohe, která na základě fotografie pomáhá rozpoznat konkrétní model vodovodní baterie. AI model si poradí s fotografiemi z různých úhlů, odlišnými světelnými podmínkami i podobností jednotlivých produktů. „Na veletrhu ve Frankfurtu lidé z oboru nevěřili vlastním očím. Bez AI by byl takový projekt ekonomicky i technicky mimořádně obtížný,“ podotýká Havel.
Nové možnosti ale současně zvyšují nároky na data, tedy oblast, která se v Actum Digital dnes výrazně rozrůstá. „AI bude jen tak dobrá, jak dobrá data jí dokážeme poskytnout. A právě tady má mnoho firem dlouhodobý dluh. Proto se tolik věnujeme datovým platformám, jejich propojení a správě dat. U každého klienta řešíme trochu jiné problémy, ale kvalitní data a jejich využití pomocí AI jsou dnes společným tématem téměř všech našich rozhovorů,“ říká Vondráček.
Oběma partnerům je přitom současná změna povědomá. Podobné okamžiky už během třiceti let zažili několikrát: s nástupem internetu, jeho rozšířením do mobilů, rozvojem digitálních zákaznických platforem i přesunem podnikových procesů do cloudu. Nové technologie pokaždé umožnily řešit problémy, které dříve nebylo možné vyřešit nebo by to bylo příliš drahé.
„Dnes s námi klienti vedou vážnější a pro jejich byznys důležitější diskuse než kdykoli dříve. Věřím, že za pět let budeme hrát u našich klíčových klientů daleko podstatnější roli, naše služby budou ještě více propojené a miliardovou hranici ročních tržeb budeme mít dávno za sebou,“ uzavírá Vondráček. „AI vnímáme jako obrovskou příležitost. Ale vlastně se vracíme k tomu, co jsme dělali od začátku: hledáme, jak mohou technologie přinést klientům něco, co předtím nebylo možné.“
