„Dneska plníme do lahví a plechovek,“ křičí instrukce na své podřízené sládek v nejednom českém pivovaru. „A naplňte jich co nejvíc, protože co je v sudu, to se prakticky nedá prodat – není kde,“ dodává. Sám ale ví, že to stačit nebude.
Pivovary marně hledají způsob, jak nahradit pivní výčepy, které covid-19 bez náhrady zavřel. Zhruba dvě pětiny v Česku uvařeného piva se totiž běžně prodají v hospodách a restauracích. Tedy prodaly.
Teď se tohle číslo smrsklo na jednotky procent. A kromě hospodských to vrásky na čele logicky dělá i pivovarům. Největší výrobci podle Českého svazu pivovarů a sladoven proto čekají meziroční pokles mezi 20 a 40 procenty, ti nejmenší mají dokonce spadnout o více než polovinu.
„Během jarní koronavirové krize došlo k propadu prodejů o zhruba 40 procent, a to proto, že během téměř tří měsíců nebylo vůbec možné prodávat čepované pivo v hospodách a restauracích,“ potvrzuje Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
Letní měsíce pak sice hospodám i pivovarům přinesly krátký prostor k nadechnutí, ale teď se situace opakuje.
„Čtvrté čtvrtletí bude opět ve znamení ztrát v desítkách procent. Ačkoliv se snažíme podporovat hospody, které fungují přes okénko, prodeje čepovaného piva se ve srovnání s běžným provozem téměř zastavily. A tenhle stav bude trvat, dokud nebudou restaurace, hospody a bary opět fungovat bez větších omezení,“ uvědomuje si Mráz.
Na prodej z okénka podle něj aktuálně sází jen zhruba 11 procent podniků nabízejících pivo Prazdroje. „Nejvíc je to na Plzeňsku a v Praze, kde funguje zhruba 14 procent podniků,“ dodává.
Pivovarům nenahrává ani to, že Češi tentokrát ve větším nenakupují pivo v obchodech. Neopakuje se tak situace z jara, kdy se Prazdroji ze čtyř nevypitých piv v hospodě podařilo alespoň jedno „přelít“ do lahve, kterou si zákazník koupil nejčastěji v supermarketu.
„Teď je situace odlišná. Do obchodů chodí méně lidí a to se projevuje i na prodejích baleného piva, které nerostou tak jako na jaře,“ říká Tomáš Mráz. Jeho slova potvrzuje i mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová a dodává, že u dvojky českého pivního trhu představoval jarní nárůst v obchodní síti 15 procent.
Vzhledem k tomu, jak tvrdě vládní omezení padají na hospody a restaurace, snaží se je velké pivovary podporovat. Těm, kteří mají zavřeno úplně, pivovary stejně jako v první vlně nabízí náhradu prošlého tankového piva.
„Samozřejmě podporujeme i ty, kteří okénka provozují. Dodáváme jim zdarma PET lahve nebo nabízíme výrazné slevy na nákup plechovkového piva, které mohou nabízet spolu s jídlem. Během první vlny Staropramen do pomoci zákazníkům investoval desítky milionů korun,“ říká Mylbachrová.
Náklady na druhou vlnu nyní vyčíslit nedokáže. Záležet prý bude, jak dlouho potrvá, což bude mít také vliv na množství sudového piva, kterého se dotkne expirace.
Všichni se nezachrání
Čím dál jasnější je ale bohužel to, že části hospodských ani podpora pivovarů nepomůže a dveře jejich podniků zůstanou zavřené napořád.
„Po jarním uzavření provozoven, do nichž dodáváme pivo, jich už neotevřela zhruba necelá tři procenta. Kolegové z obchodní části organizace však odhadují, že kvůli pandemii svou činnost v průběhu dalších měsíců může ukončit až 15 procent provozoven,“ odhaduje mluvčí pivovaru z pražského Smíchova.
A škrty a uskromňování se nebudou týkat jen restaurací. Také pivovarníci musí řešit, jak přeskupit síly zaměstnanců. Podle pivovarského svazu třetina, hlavně velkých výrobců, zvažuje propouštění. Zástupci Prazdroje a Staropramenu to však momentálně nepotvrdili.
Prazdroj se snaží místa zachovat například tím, že přesouvá zaměstnance z méně vytížených oddělení do jiných částí provozu.
„Například eventoví manažeři nebo průvodci návštěvnických tras po dohodě změnili dočasně působiště a vypomáhali ve skladu nebo při zajišťování ochranných pomůcek. Celkem během jara takto změnilo působiště přes 90 zaměstnanců. Zhruba dvacítka lidí se zkušenostmi telefonního operátora pak hygienickým stanicím pomohla s trasováním kontaktů pacientů nakažených koronavirem,“ dodává Mráz.
