Od Floridy na jihu až po Oregon na severozápadě, v úterý se Američané vydají k volbám v polovině volebního období, takzvaným midterms, které rozhodnou o novém složení amerického Kongresu na nejbližší dva roky. A ne nadarmo se o nich hovoří jako o prezidentské zkoušce důvěry. Voliči totiž skrze budoucí složení obou komor Kongresu buď dávají souhlas s probíhající politikou, nebo ji volbou protistrany efektivně paralyzují.
Úroveň podpory politiky současného amerického prezidenta je podle vícero sociologických průzkumů (Reuters/Ipsos, American Research Group nebo třeba aktuálnější data od The New York Times a CNN) mimořádně nízká a blíží se popularitě politiky Richarda Nixona krátce před jeho rezignací v srpnu 1974.
Propíše se to do voleb? A jaké budou ekonomické dopady, pokud Sněmovnu reprezentantů a Senát obrazně řečeno ovládnou demokraté?
Jak to dopadne?
Oficiální předvolební průzkumy naznačují, že by si Demokratická strana skutečně mohla polepšit, a to jak ve Sněmovně reprezentantů, tak i v Senátu, a dokonce i na úrovni státních a místních samospráv. Háček je v tom, že náskok není zdaleka takový, jak by naznačovala prezidentova nepopularita.
Podobné hodnoty ale signalizují i predikční trhy, které se ukázaly jako mnohem přesnější v předloňských prezidentských volbách. Kalshi například v pondělí odhadoval 71procentní pravděpodobnost, že demokraté ovládnou obě komory Kongresu, naopak šanci republikánů udržet si kontrolu nad Senátem odhaduje jen na 24 procent.
Pokud vyhrají republikáni, co to bude znamenat pro světové trhy na příští dva roky?
Pokud si vládnoucí republikánská administrativa udrží většinu ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu, bude to pro Trumpa představovat potvrzení, že má velmi silný mandát pro svůj politický program a mohl by se ještě více utrhnout ze řetězu, ať již jde o další průmyslovou deregulaci, pokračování íránského konfliktu, nebo pumpování dolarů do ekonomiky.
„Během volební kampaně slíbil, že v případě takového výsledku voleb vyplatí každému dospělému občanovi USA šek na 5 tisíc dolarů. Ačkoli je nepravděpodobné, že by návrh prošel – a to ani v Kongresu ovládaném republikány –, je docela možné, že před prezidentskými volbami v roce 2028 dojde k dalším daňovým škrtům nebo fiskálním stimulům, pokud si republikáni udrží kontrolu nad Bílým domem i Kongresem,“ komentuje první scénář ve svých výhledech na tento týden David Kelly, Chief Global Strategist v J.P. Morgan Asset Management.
A co když vyhrají demokraté?
Mnohem zajímavější dopady na americký dolar, finanční trhy nebo třeba krypto by mělo „vítězství demokratů,“ především situace, kdy získají většinu ve Sněmovně reprezentantů, což není podle oficiálních poolů vůbec nepravděpodobný scénář.
„V takovém případě jsou další fiskální stimuly nepravděpodobné, ledaže by se ekonomika propadla do hluboké recese. I když by někteří demokraté mohli být dalším fiskálním stimulům nakloněni, jen těžko by souhlasili s legislativou, která by nebyla kryta vyšším zdaněním bohatých nebo korporací,“ vysvětluje Kelly.
Předpokládá také, že v případě, že by demokraté ovládli Sněmovnu, podaří se na přelomu let 2027 a 2028 najít kompromis ohledně zvýšení dluhového stropu. Kromě toho však prý mohou kvůli sporům o rozpočet nastat dočasná přerušení činnosti vládních úřadů (takzvané government shutdowns)
Co válka v Íránu?
Demokraty ovládaná Sněmovna by podle Kellyho také mnohem více promlouvala do strategických geopolitických rozhodnutí, ať již jde o vojenské konflikty, nebo mezinárodní obchod.
„Pravděpodobně by vyvíjela silnější tlak na administrativu, aby ukončila válku v Íránu, jelikož by disponovala značnými pravomocemi v otázce financování konfliktu. Pokud by se navíc ukázalo, že zavedená cla stojí republikány hlasy ve volbách, je možné, že by vznikla nadstranická iniciativa s cílem omezit prezidentovu pravomoc zavádět nová cla,“ vysvětluje Kelly.
Nicméně taková snaha – stejně jako jakákoliv jiná legislativa vzešlá z Kongresu – by podle něj čelila značným překážkám. Prezident by ji totiž mohl vetovat a k přehlasování prezidentského veta je v obou komorách Kongresu zapotřebí dvoutřetinová většina
Velmi podobný scénář by nastal také v případě, že se demokratům podaří ovládnout i Senát, k čemuž by jim přitom mělo stačit polepšit si o čtyři křesla. Kontrola nad Senátem by navíc ještě více vedla k omezování prezidentské moci.
Protože po volbách americký prezident slíbil možnou eskalaci íránského konfliktu, může paradoxně situace, kdy si republikáni udrží pozice (historicky ale často vládnoucí strana v midterms spíše ztrácela) vést k něčemu, co bychom intuitivně čekali spíše u vítězství demokratů, tedy k celkovému ochlazení ekonomiky kvůli ještě dražší ropě a na straně investorů pak k odklonu od ochoty podstupovat riziko.
Proč se mluví o očistném momentu pro trhy?
Zaznívají ale také hlasy, že na samotném výsledku voleb v tuto chvíli vlastně ani tolik nezáleží. Podle Mikea Wilsona, hlavního stratéga pro akciové trhy v Morgan Stanley, bude ve skutečnosti v obou scénářích hlavním vítězem akciový trh. Volby totiž podle něj představují hlavně „očistný moment“.
Dokládá to na statistice. Od roku 1982 si akcie velkých amerických společností během šesti měsíců po volbách v polovině funkčního období připsaly zhruba 15 procent (při vážení podle tržní kapitalizace) a během následujícího roku pak přibližně 22 procent.
Nejde ale jen o historická data. Je pravda, že vítězství demokratů může přinést větší tlak na fosilní průmysl, vyšetřování firem, částečné obnovení tlaku na krypto průmysl a přísnější dohled nad AI, datovými centry a energetickou náročností infrastruktury, která dnes táhne všechny velké americké akciové indexy. Současně to ale pro investory znamená větší jistotu, což je faktor, který dlouhodobě oceňují více než benevolentní regulaci uprostřed chaosu a nahodilých rozhodnutí.
Co to udělá s akciemi?
Wilson uvádí, že trh již potenciální vítězství demokratů z větší části zacenil: „Investoři počítají s tím, že demokraté ovládnou obě komory Kongresu, přičemž v Senátu by měli mít jen těsnou většinu. Pro trh by to tedy nemělo být žádné velké překvapení. Pokud by však demokraté v Senátu zvítězili výrazněji, akciový trh by mohl začít vyhlížet až k roku 2028 – konkrétně v kontextu možného odporu vůči deregulaci,“ uvedl a navíc dodává:
„Je však třeba dodat, že řada opatření, která v posledních dvou letech hýbala trhy nejvíce – například cla, zahraniční politika či deregulace řízená jednotlivými úřady – zůstává převážně v rukou výkonné moci. Akciové trhy navíc obvykle nehledí dva roky dopředu příliš často.“
Vítězství opozice nad vládnoucí administrativou by podle něj mohlo přinést i několik pozitivních ekonomických impulsů. Patří mezi ně zejména snaha o zvrácení škrtů v programech Medicaid a potravinových lístcích, což by mělo podpořit koncovou spotřebu.
Firem se pak týká jeden paradoxní efekt, kdy by demokratické vítězství mohlo přinést urychlení investic, fúzí či akvizic, protože se firmy pravděpodobně budou snažit dotáhnout věci do konce ještě před očekávanou změnou politického kurzu v roce 2028.
Otřese se krypto?
Za Bidena značně omezovaný kryptosektor se v reakci na léta represí a nejistoty s americkými republikány a Trumpovými ekonomickými zájmy propojil natolik, že případný návrat demokratů k moci může vyústit v silnou regulatorní protireakci. Co by to přesně znamenalo?
V červnu se přesně tomuto tématu věnoval příspěvek The Crypto Risk No One Is Discussing od QTR’s Fringe Finance na populárním, leč zároveň poměrně kontroverzním ekonomickém blogu Zero Hedge.
Hlavní teze článku zněla, že největším současným a přitom přehlíženým rizikem pro krypto nemusí být makroekonomické faktory ani technologické hrozby, ale právě případný politický obrat v USA. Příspěvek hledí ještě trochu dále než k midterms a uvažuje o tom, co se stane po doběhnutí Trumpova prezidentského mandátu. Právě midterms jsou ale prvním významným indikátorem dalšího směřování a možnou ochutnávkou toho, co USA čeká.
„Ke konci druhého Trumpova funkčního období mohou mnozí demokraté vnímat kryptoměny nikoli jako neutrální technologii, nýbrž jako finanční ekosystém, který je hluboce propojen s politickým hnutím, jež se snaží porazit. Pro investory to vytváří potenciálně nebezpečnou situaci. Demokraté by nemuseli tvrdit, že samotný bitcoin je ze své podstaty škodlivý nebo že technologie blockchainu postrádá hodnotu. Místo toho by mohli toto odvětví vykreslit jako nástroj pro střety zájmů, politické protežování, spekulativní excesy a hromadění mimořádného bohatství v rukou poměrně úzké skupiny dobře napojených osob,“ uvádí post. A vysvětluje dále:
„Takový argument se prosazuje mnohem snáze – zejména u voličů, kteří žádná digitální aktiva nevlastní a kterým je osud emitentů stablecoinů, propagátorů tokenů, kryptoměnových firem či miliardářů, kteří v tomto sektoru přišli k obrovskému jmění, zcela lhostejný.“
Návrat do krypto perzekuce z Bidenovy éry ale přesto příliš pravděpodobný není, krypto průmysl totiž za poslední dva roky přestal být světem sám pro sebe. Tradiční finanční trhy dnes začínají operovat na veřejných kryptoměnových blockchainech a naopak akcie, dluhopisy či komodity se čím dál častěji obchodují na kryptoburzách. Džin byl zkrátka jednou vypuštěn z lahve a vrátit jej už půjde těžko.
