Mají miliardové byznysy i diplomy z práv. Často přitom za vydělané peníze vděčí právě naučeným paragrafům. Tohle je desítka velkých českých podnikatelů, kteří dříve byli nebo chtěli být advokáty.
Radovan Vítek, Daniel Křetínský, Marek Dospiva. Tři jména z elitní desítky Forbes žebříčku nejbohatších Čechů. Úspěšní byznysmeni, jejichž jmění se počítá v desítkách či stovkách miliard korun.
Kromě čichu na peníze a podnikatelské dravosti je ovšem spojuje ještě minimálně jedna skutečnost: titul doktora práv. Anomálie? Kdepak. Při klesání žebříčkem do jeho nižších pater si totiž pozorný čtenář všimne dalších podnikatelů, kteří si na vizitku mohou před své jméno vytisknout zkratku JUDr.
Ač inženýři ekonomie ve vrcholovém byznysu nadále převažují, vystudovaných právníků, kteří vlastní nebo vedou velké tuzemské firmy a investiční skupiny, stále přibývá. Ostatně ve světě je tenhle trend viditelný už roky. Spolumajitel Walmartu Rob Walton, energetický magnát s plynovody Richard Kinder nebo ruský oligarcha Roman Abramovič.
Těmhle všem někde doma leží právnický diplom. Nějakou dobu, než studií zanechal a v pověstné garáži položil základy softwarového giganta, o něj usiloval i zakladatel Microsoftu a v minulosti dlouhodobě nejmajetnější muž světa Bill Gates. „Ekonom bude vždy lepší v číslech, zatímco právník bude lépe umět řešit obchodní vztahy v nejširším slova smyslu,“ tvrdil před lety investor Tomáš Otruba.
Právě jeho podnikatelský příběh zmíněnou tezi skvěle ilustruje. Dvě dekády byl právníkem, jehož služby vyhledávaly nejvýznamnější společnosti u nás. Časem si ale uvědomil, že už moc nechce radit ostatním a raději nabyté zkušenosti a znalosti využije pro svůj prospěch, při budování vlastního podnikání. Názor, který Otruba při svém odchodu z advokacie vyřkl, přitom sdílejí i další byznysmeni, jako třeba Luděk Sekyra či Jiří Šimáně.
„Volba právního vzdělání byla z hlediska mé budoucí kariéry to nejlepší rozhodnutí,“ říká Šimáně. „Byl jsem schopen v zahraničí jako samostatná jednotka uzavírat jednodušší smlouvy a kontrakty, k nimž protistany potřebovaly právní zastoupení, a uměl předvídat důsledky takových ujednání, což bylo ještě důležitější,“ dodává vlastník Smartwings.
„Právnické vzdělání vede k lepšímu pochopení institucionální struktury firmy a podstaty administrativních procesů. Schopnost logického právního myšlení pak odhaluje příležitosti, které nabízejí principy smluvní svobody a odpovědnosti, což může být v podnikání užitečné,“ přitakává Sekyra.
Forbes tak připravil přehled deseti lidí, kteří vystudovali advokacii, ale v posledních letech primárně úspěšně podnikají. A to v nejvyšších patrech nejen českého byznysu.
Daniel Křetínský, EPH
Jeho matkou je Michaela Židlická, specialistka na římské právo a někdejší dlouholetá soudkyně Ústavního soudu. Jeden z nejbohatších Čechů tak mezi paragrafy a sbírkami zákonů vyrůstal. Po studiích na brněnské Masarykově univerzitě nejprve působil jako koncipient v kanceláři Gottweis & Partner, krátce nato se ale přesunul do investiční skupiny J&T.
Foto Stanislav KrupařCoby sotva pětadvacetiletý se rychle prosadil, dostal na stůl složité transakce a poprvé přišel do těsného kontaktu s průmyslem. Od té doby jeho byznysové aktivity rostly. „Kombinace dobrého právníka, skvěle jazykově vybaveného, a navíc s mimořádným obchodním talentem ho už tehdy předurčovala k tomu, aby vystřelil vzhůru,“ vzpomínal pár let dozadu na svého někdejšího obchodního partnera investor Michal Šnobr.
Zdeněk Zemek, Z-Group
Pro studium práv se před půl stoletím rozhodl, aby dle svých slov věděl, jak se v byznysu v rámci zákonů pohybovat. „Ve skutečnosti mi to ale v ničem nepomáhá, protože v tomto státě žádné právo neplatí. V tomto státě právní systém nefunguje,“ tvrdí rezolutně majitel ocelářské a dopravní skupiny Z-Group.
Jeho rázný postoj pramení ze zkušeností posledních let, kdy Zemek čelil podezření, že podvodem dosáhl na licence, které třem solárním elektrárnám z jeho holdingu měly zajistit výhodnou výkupní cenu na dvacet let. Sedmdesátiletý byznysmen je přesvědčen, že soudy v kauze, jež se stala symbolem nechvalně známého solárního boomu v Česku, nepostupovaly správně, a cítí nespravedlnost.
Přesto loni v říjnu se soudcem uzavřel dohodu o vině a trestu, dostal tři roky vězení s pětiletou podmínkou, peněžitý trest osm milionů korun a povinnost zaplatit téměř devatenáctimilionové odškodnění státu.
Luděk Sekyra, Sekyra Group
Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy začínal v advokátní kanceláři Milana Bakeše, význačného profesora finančního práva. Věnoval se přitom převážně restitucím, „typickou advokacii“ nikdy nedělal, jak na něj vzpomínal sám Bakeš. „Časem mě klienti žádali rovněž o správu a rozvoj nově nabytého nemovitého majetku,“ potvrzuje Sekyra.
Foto Sekyra Foundation„Tak jsem postupně transformoval advokátní praxi v realitní skupinu,“ dodává zarytý filozof, jenž v developmentu viděl velký potenciál. Ač v mládí o podnikání vůbec neuvažoval, stala se z něj těžká byznysová váha, která se od rekonstrukcí panelových domů pozvolna dostala až k projektům za desítky miliard korun, jako jsou například pražské Smíchov City nebo Rohan City.
Petr Němec, Swixx BioPharma
Po revoluci se mu naskytla skvělá příležitost: pracovat pro newyorskou právnickou firmu White & Case. Její pražská pobočka, kterou pomáhal budovat, se například podílela na privatizaci Škody Auto, přičemž konkrétně Němcovým úkolem bylo vyjednat koupi značky Škoda, patřící tou dobou Škodě Plzeň.
