Její romány hltají ženy a dívky po celém světě. Už 50 let zásobuje spisovatelka Danielle Steel jejich knihovny jímavými příběhy o lásce a zradě, nevěrách, společenských i psychických traumatech, vášni i závislostech všeho druhu.
Některý z jejích příběhů otevřela snad každá žena. Nebo jej viděla v televizi – přes 40 z celkových 180 jejích románů se zejména v 90. letech dočkalo výpravných hollywoodských adaptací.
Danielle Steel přitom začínala na konci 60. let jako obyčejná reklamní textařka. V těchto březnových dnech je to právě 50 let, co ji roku 1970 oslovil nakladatel, kterého zaujala její prvotina. Z prvotiny byl později veleúspěšný román Going Home, překládaný jako Cesta domů.
Následovaly další, další a další. Jejímu tématu, stylu i jazyku jejích knih se kritici rádi smějí – spadají do žánru označovaného v anglosaském světě nejčastěji jako „slušné čtení na pláž“. Byznysově jde však o špičkově fungující stroj.
K dnešnímu dni vydala Danielle Steel 180 románů a s více než 800 miliony prodanými výtisky a překlady do 43 jazyků patří do první pětice nejúspěšnějších spisovatelů světa. Těsně před ní je další oblíbená autorka červené knihovny Barbara Cartland, ale ta ke svému umístění potřebovala románů 723.
Danielle Steel je také jedním z nejbohatších světových autorů – Forbes jmění nyní dvaasedmdesátileté spisovatelky odhaduje na 375 milionů dolarů (v přepočtu 8,3 miliardy korun), což ji řadí mezi nejbohatší ženy světa a zároveň mezi 100 nejbohatších amerických podnikatelek, které své jmění nabyly vlastními silami.
Pravidelně se objevuje i v žebříčku Forbes Celebrity 100 a v prestižním žebříčku nejlépe prodávaných knih dle listu The New York Times se Danielle Steel udržela 381 týdnů v kuse.
Inspiraci do svých románů hledala Danielle Steel velmi často ve svém vlastním životě. K životu v bohatství a luxusu a perfektní znalosti reálií života americké i evropské smetánky, který ve svých knihách brilantně vykresluje, přičichla už v dětství.
Její otec John Schuelein Steel byl potomkem zakladatelů pivovaru Löwenbräu, Daniellina matka Norma da Camara Stone dos Reis dcerou portugalského diplomata. Dětství strávila Danielle střídavě ve Francii a v USA, studovala prestižní školy a po dramatickém rozvodu svých rodičů zůstala žít s otcem – motiv odloučené matky se v jejích románech objevuje opakovaně.
Sama vystudovala nejdříve literaturu na Lycée Français de New York a později i návrhářství na proslulé Parsons School of Design. Prostředí módního průmyslu a modelek patří v jejích románech také k jejím oblíbeným.
Jako velmi mladá se Danielle provdala: první ze svých pěti manželství uzavřela už v roce 1965 jako osmnáctiletá. A pak jí život letěl už jako na toboganu, což s autorčinou rostoucí slávou samozřejmě s radostí sledoval bulvár – Danielle Steel pro něj byla oblíbeným soustem už od 70. let.
Psaní se pro Danielle Steel stalo především autoterapií. Pět manželství, jedno uzavřené ve vězení, když byla v osmém měsíci těhotenství, pět divokých rozvodů, drogové závislosti, obvinění z podvodů, vydírání, domácí násilí, devět dětí vlastních a několik nevlastních, nespočet osobních traumatizujících životních zkušeností…
Všechna tato bolestná témata se v jejích románech objevují cyklicky. Znásilnění (román Hvězda), potraty (Dvojí tvář požehnání), nevěry (Cizí žena), násilnosti i drogy (Střípky vzpomínek), vášnivé lásky, adopce i divoké boje o děti (Táta, Kaleidoskop, Moji synové), výchova dítěte se zdravotním postižením (Jednou za život), ale také historické motivy vycházející z rodinného dědictví jejího, jejího otce i matky nebo jejích přátel.
Historickou látku pohnutého 20. století zpracovala rovněž opakovaně: ať už šlo o vyvraždění ruských Romanovců a útěky ruské aristokracie do ciziny (v románu Zoja), zkázu Titaniku (Není větší lásky), vzestup nacismu v Německu na počátku 30. let a následnou perzekuci židovského obyvatelstva (romány Klenoty a Prsten, kde ve dvoudílné filmové adaptaci, natočené v roce 1995 v Praze, ztvárnila hlavní hrdinku Nastassja Kinski), nebo třeba americkou válku ve Vietnamu (Vzkaz z Vietnamu).
Ne každé z jejích děl je považováno za brakovou literaturu vhodnou pouze na pláž. Pětidílná filmová adaptace jejího románu Klenoty byla nominována na Zlaté glóby i prestižní cenu Emmy, román Malice, v němž se vypsala z nešťastného manželství s Nicholasem Trainou (během rozvodu s ní spáchal v roce 1997 sebevraždu), se zase stal důležitým svědectvím a inspirací pro lidi starající se o osoby trpící bipolární poruchou, kterou trpěl i Nicholas.
Spisovatelka, otřesená jeho smrtí, založila na sklonku 90. let nadační fond Nick Traina Foundation, kam vložila značnou část svého tehdejšího jmění na podporu a výzkum léčby duševních nemocí.
Později se stala významnou propagátorkou posílení občanských práv psychicky nemocných lidí. Aby k problému přitáhla pozornost veřejnosti, lobbovala za právní úpravu zákonů vztažených k duševně nemocným, pořádala každoroční finanční sbírky a charitativní akce pro vybranou americkou smetánku (tzv. Star Ball) a dodnes působí v Poradním sboru centra pro duševní zdraví na Columbia University.
Dnes je Danielle Steel nejen mecenáškou a filantropkou, ale i vlivnou sběratelkou umění (vlastnila a provozovala velkou galerii v San Francisku) a s kosmetickou značkou Elizabeth Arden uzavřela kontrakt na vlastní kolekci vůní nazvanou Danielle.
Zároveň je Danielle Steel majitelkou obří rezidence v San Francisku, postavené roku 1913 americkým králem cukrovinek Adolphem B. Spreckelsem. Najdete v ní 55 místností a patří k nejcennějším nemovitostem na celém západním pobřeží.
Vedle této rezidence si spisovatelka drží byt v Paříži a venkovské sídlo u Saint-Tropez.
Do
dnešních dnů publikuje Danielle Steel až pět knih ročně.
V loňském roce jí vyšlo dokonce sedm románů, na letošní
rok jich plánuje dalších pět. Tenhle stroj na peníze se zkrátka
jen tak nezastaví. Královna čtení na pláž se totiž jen tak
nevzdává.
