O pobuřujících předpovědích pro nadcházející rok, makro situaci ve světě nebo o tom, proč bychom neměli podléhat přehnanému optimismu na akciových trzích, hovoří Peter Garnry, hlavní akciový stratég z dánské investiční banky Saxo Bank.

Ta před dvaceti lety rozjela tradici takzvaných Outrageous Predictions – pobuřujících prognóz, v nichž se snaží podchytit a předjímat celosvětový vývoj. V těchto chytrých provokacích se nesnaží trefit jeho nejpravděpodobnější scénář, ale stimulovat myšlení investorů a donutit nás pozastavit se nad trendy, které jsou ve světě přítomné, ale příliš se o jejich dopadech nemluví.

Ty letošní uvádíme ve stručném přehledu:

  1. Ropa dosáhne 150 amerických dolarů a Saúdové koupí franšízu Ligy mistrů.
  2. Svět zachvátí velká zdravotní krize, když lidé přestanou kvůli lékům proti obezitě cvičit.
  3. Spojené státy zavedou nezdaněné vládní dluhopisy a s nimi přichází konec kapitalismu.
  4. Deepfake videa vytvořená generativní AI způsobí krizi národní bezpečnosti.
  5. Země s deficitem založí „Římský klub“, aby si vyjednaly lepší obchodní podmínky.
  6. Americké prezidentské volby vyhraje v roce 2024 Robert F. Kennedy Jr.
  7. Japonsko dosáhne sedmiprocentního růstu HDP a Bank of Japan ukončí řízení výnosové křivky.
  8. Evropská unie po vzoru Robina Hooda zdaní bohaté a výrobce luxusního zboží čeká propad.

Hned první z letošních pobuřujících předpovědí tvrdí, že ropa dosáhne hodnoty 150 dolarů a Saúdové koupí franšízu Ligy mistrů. Což o to, šokující je tato predikce dost, jak vás ale něco takového vůbec napadlo?

Letošní soubor predikcí nese název Na konci cesty, což má ukazovat, v jak odlišném světě se dnes nacházíme oproti době, která skončila covidovou pandemií. Byla to doba extrémně nízkých úrokových sazeb, nízké inflace, stabilního vývoje v technologickém sektoru a geopolitického klidu, který nahrával globalizované ekonomice.

Dnes je tohle všechno v troskách, úrokové sazby jsou na mnohaletých maximech, inflace stále poměrně vysoko, ve světě to vře, globalizace skončila nebo se v ní alespoň zásadně promíchávají karty. V technologickém světě nastává transformace, jaká tu nebyla dekády. To je tedy výchozí setting.

Pokud jde o cenu ropy, důležitá na predikci je hlavně její druhá část. Tedy že pokud by se díky nečekaně vysoké poptávce vyšplhala v polovině roku na historický rekord 150 dolarů za barel, povede to k radikální restrukturalizaci celé ekonomiky Saúdské Arábie.

Saúdové nejsou hloupí a velmi dobře si uvědomují, že se světová ekonomika nebude do budoucna točit okolo ropy, jak tomu bylo prakticky beze změny od druhé světové války. A tak využijí každý navíc získaný kapitál k postupné transformaci své ekonomiky udržitelnějším směrem.

Zatím to vypadá, že je tímto směrem hlavně turismus a zábava. A protože evropské kluby jsou na prodej a prakticky cokoli je na prodej, pokud jste ochoten zaplatit dost, proč nekoupit rovnou celou jednu z nejžádanějších sportovních franšíz.

Už to samo o sobě by znamenalo, že se cena evropských klubů zdvojnásobí, protože o Saúdech je známo, že kam přijdou, tam s sebou přinášejí také obrovský pytel peněz. A bylo by nelogické, kdyby se to nepokusili dále zúročit ve velkém.

Jak, tentokrát ve více realistickém pohledu, vidíte pro příští rok ostatní strategické komodity? Budou opět zářit, nebo jejich cena bude naopak klesat?

Svět vstupuje do roku 2024 s velkým množstvím geopolitické nejistoty. Je zde řada otázek o udržitelnosti čínské ekonomiky. Máme zde válku na Ukrajině, která je extrémně bolestivá. Rusko přestalo participovat na globální ekonomice způsobem, na jaký jsme byli zvyklí. To všechno vytváří velký tlak na ceny energií.

Přesto asi nejvýznamnější faktor, nejen pro cenu, komodit představují americké prezidentské volby, protože to, jak dopadnou, bude mít přímý vliv na výsledek války na Ukrajině.

Proto i další z našich pobuřujících predikcí se týká právě amerických prezidentských voleb a je možná nejvíce radikální. Ve zkratce v ní tvrdíme, že Robert F. Kennedy Jr. a jeho populistická platforma, která se vymezuje jak proti demokratům podporujícím válku, tak proti korporátním elitám, a souzní tak s pocity nespokojené části demokratů i Trumpových podporovatelů, nakonec všechny překvapí a vyhrají volby.

Poprvé v historii Spojených států by tak vyhrál prezidentské volby kandidát třetí strany. Když se podíváte na žebříček popularity hlavních kandidátů, máte zde Trumpa, který je příliš radikální, a Bidena, který je příliš starý, a je zjevné, že na vládnutí již nestačí. Jediný další přední favorit je právě Kennedy.

Jeho vítězství by mohlo znamenat začátek nové politické éry Spojených států. A je to podle mého názoru predikce, která by měla nejvíce znepokojovat svět.

Teď ale vážně, jaká je podle vás skutečná pravděpodobnost, že by tato predikce mohla vyjít?

Na jedné straně je zde historická zkušenost, která nám říká, že kandidát třetí strany nikdy nevyhrál americké prezidentské volby. Na straně druhé pak fakt, že Kennedy sám o sobě má poměrně průměrné šance. Když si to zprůměrujeme, řekněme, že reálná šance je asi jedno procento.

Komoditní peníze jako zlato a bitcoin jsou právě teď na svém dlouhodobém maximu, jak tuto situaci interpretujete?

Současný vzestup komoditních peněz, jako je zlato, stříbro nebo bitcoin, rezonuje s naší další pobuřující predikcí. Tou, která říká, že země s vysokým deficitem obchodní bilance jako Spojené státy, Británie, Francie, Indie a Brazílie založí vlastní „Římský klub“, aby si vyjednaly lepší obchodní podmínky a kolektivně otáčely globální obchodní dynamiku ve svůj prospěch.

V rámci této organizace budou prosazovat snížení svých deficitů pomocí kolektivního vyjednávání o nových podmínkách světového obchodu se zeměmi, které naopak disponují přebytkem. Stane se tak na úkor zemí s největším přebytkem obchodní bilance, tedy hlavně Číny, Japonska, Německa, Norska, Nizozemska či Singapuru, které bude tato změna nejvíc bolet.

Argumentace se ponese v duchu vytváření stabilnějšího hospodářského prostředí. To by mělo vzniknout postupným odmazáváním deficitů pomocí průběžného závazného přecenění právě zemí s přebytkem.

Myšlenka vychází z toho, že současný systém fiat peněz, který existuje od dob brettonwoodského systému, jehož stín na něm stále leží, se stává víc a víc neudržitelným. Je to hlavně díky do nekonečna narůstajícímu dluhu Spojených států, které zároveň drží palec nad světovou rezervní měnou.

To, že se tento systém peněz s nuceným oběhem stále více vymyká kontrole, vede investory k hedgování proti němu a přímým důsledkem je právě vzestup zlata, které je na svém historickém maximu, ale také stříbra nebo bitcoinu.

Vydání Forbesu Popstar

Dnešní svět vypadá z geopolitického hlediska stále méně stabilně, jak by to mělo změnit náš dosavadní přístup k investování?

Hlavní změnou v současném globálním ekonomickém modelu je, že model Číny v současných podmínkách přestal fungovat a je de facto mrtvý. Jde o podobný model, který použilo Japonsko po druhé světové válce a který byl založený na intenzivních investicích.

Evropa i Spojené státy prakticky přestěhovaly nákladnou výrobu do Číny, která nás za to zaplavovala levným spotřebním zbožím, pomáhajícím držet inflaci na uzdě. Rusko pro tento svět dodávalo levné kovy a levnou energii, úrokové sazby zůstávaly nízké, takže se všechna eura a dolary mohly rychle vracet zpátky do globální ekonomiky a ceny akcií jít nahoru a všichni byli šťastní.

Postupný rozklad tohoto předobrazu, který započal již v roce 2014 a vyvrcholil zatím válkou na Ukrajině, vedl k rekonfiguraci globálního ekonomického modelu, kdy se výroba vrací blíže jednotlivým spotřebitelským trhům. Nejvíce na této změně tratila právě Čína a další země s přebytkovými obchodními bilancemi včetně Německa a Holandska.

Mezi vítěze této změny naopak patří země jako Mexiko, které se stalo výrobním hubem pro Spojené státy i Kanadu, a dále pak zejména Vietnam, Thajsko či Indie. Do budoucna by se mohly dalšími vítězi stát také země východní Evropy.

Co si myslíte o udržitelnosti současného boomu generativní AI?

Pokud otázka mířila na akcie Nvidie, tak velká část poptávky po AI čipech dnes pochází z Číny, která se jejich hromaděním snaží dohnat skluz oproti zbytku světa. Vedle toho jsme svědky boomu AI startupů, které také odebírají velké množství čipů z trhu.

Pokud se tedy podíváme na ocenění hodnotového řetězce AI akciovými trhy, tak, myslím, již definitivně zašlo příliš daleko.

Úrokové sazby jsou stále na rekordních hodnotách, ale některé akciové indexy jako americký S&P 500 se paradoxně také blíží svému historickému maximu. Co to znamená a je pro investory čas na risk-on strategii?

To je velká otázka pro nadcházející rok, protože na jedné straně tady máte bující akciový trh a na druhé ekonomiku, které hrozí recese. Ekonomika USA by měla v nadcházejícím roce růst tempem okolo jednoho procenta, což znamená, že dále významně zpomalí. Čína se potácí v problémech a eurozóna je již v recesi, byť pouze mírné, a postupně se stabilizuje.

Hlavní důvod, stojící za růstem S&P 500, je současný hype cyklus umělé inteligence. Ten je kompletně odpoutaný od úrokových sazeb, protože jede na penězích venture kapitalistů. Když se podíváte na širší akciový trh, v Americe například na index Russell 2000, zjistíte, že je na rozdíl od S&P 500 kompletně plochý.

Vzniká nám tak velmi nebezpečná konfigurace, ze které se necítím úplně ve své kůži. Na jedné straně ekonomika balancuje na hraně recese, na té druhé sedíme na extrémních valuacích části akciového trhu při velmi vysokých úrokových sazbách. Nevím, jestli tohle je opravdu ten správný čas pro risk-on strategii.