Lepší a odolnější společnost je taková, která má pozitivní vyhlídky do budoucna. Na konferenci Forbesu Lepší Česko to uvedl šéf finančního domu Uniqa Rastislav Havran. Jak však při svém vystoupení ukázal, české vyhlídky jsou dnes spíše černé.
„Pocit bezpečí a stability každým rokem klesá a lidé mají pocit, že svět kolem nich je čím dál méně předvídatelný,“ odkázal se Havran na průzkum, který si Uniqa nechala zpracovat.
Z něj vychází, že osmdesát procent Čechů se obává celosvětového vojenského konfliktu. Většina lidí tak má strach, že se až k nám rozšíří válka, kterou na Ukrajině rozpoutalo Rusko a která má na kontě přes šestnáct tisíc zabitých civilistů a zhruba padesát tisíc zraněných.
A nejde jen o obavy z války, která se za téměř pět let stala součástí našich životů. V posledních několika letech i příroda ukázala, že umí být nebezpečná. Ať už šlo o tornádo, či záplavy na Moravě, nebo každoroční sucho.
„Obavy pak mají vliv také na to, jaká činíme rozhodnutí. Ať už finanční, nebo třeba v práci,“ řekl Havran. Neradostné vyhlídky zároveň mají vliv i na další vývoj Česka.
V zemi se rodí stále méně dětí. Za minulý rok jich přišlo v Česku na svět zhruba 77,6 tisíce, což je nejméně od doby Marie Terezie, kdy se začaly vést takové záznamy na našem území.
S klesající porodností nemá trable jenom Česko, řeší to mnohé další evropské země. Politici se často tento trend snaží zvrátit finančními pobídkami či zvýhodněními, kterými chtějí motivovat mladé rodiny k založení rodiny. Drahé bydlení a hypotéky však podle průzkumu Uniqa nejsou důvodem, proč mladí založení rodiny odkládají.
„Šedesát procent rodin se bojí, do jakého světa by své potomky přivedlo. Tři pětiny z nás nechtějí mít děti, protože mají strach z budoucnosti. Na druhém místě je obava ze ztráty svobody a až třetím jsou finance, respektive nedostupné bydlení,“ prohlásil generální ředitel Uniqa.
„Pokud chceme nějak nastartovat porodnost v Česku, tak se musíme hlavně ptát, co udělat pro to, aby tu rodiny viděly budoucnost v pozitivnějším světě.“ Jako vhodný krok proto doporučuje podporovat péči o duševní zdraví.
Zvrátit klesající porodnost je žádoucí i proto, že má dopad na tuzemskou ekonomiku, kde podle demografických odhadů ubude lidí v produktivním věku. Naopak seniorů by v roce 2050 mohlo být zhruba 3,2 milionu, tedy o milion více než v současnosti.
Tím, jak se díky kvalitní zdravotní péči prodlužuje délka života, se zároveň otvírá klíčová otázka, kdo se o všechny seniory jednou postará. „Už dnes se dvacet procent rodin stará o nemohoucího člena,“ upozornil Havran.
Foto: Jakub Zatloukal
Do budoucna se může tento poměr zvýšit s ohledem na to, že nebude dostatek míst v domovech pro seniory, alzheimer centrech a podobných zařízeních. I proto se Uniqa podle generálního ředitele zavázala, že v Česku proinvestuje přes pět miliard korun a postaví na dvě desítky domovů pro seniory s kapacitou 2500 lůžek. Tři už vybudovala.
„V první řadě samozřejmě chceme, aby se o nás postarala rodina, ale až šedesát procent Čechů nemá problém s tím, že by se o ně případně staral robot, respektive umělá inteligence,“ doplnil Havran.
V souvislosti s péčí o seniory Havran při svém vystoupení na karlovarské konferenci připomněl, že existuje pojištění na dlouhodobou péči. „Když nastane daná událost, tak dostanete finance, abyste mohli členovi rodiny zaplatit profesionální péči a nemuseli to řešit sami.“ Podobné je to také u pojištění snížené soběstačnosti.
„Lepší a odolnější společnost je ta, kde máme pozitivní výhled do budoucnosti. Kde rodiny nemají strach přivádět děti na svět. Kde víme, že když naši rodiče budou potřebovat pomoc, tak se jim jí dostane. Že když nastane neočekávaná událost, tak se svět najednou nezhroutí,“ uzavřel Rastislav Havran.
