Digitální dvojníci mají v Notinu připravit rozhodnutí dřív, než začne porada. E-shop už nasadil stovky AI agentů a teď zkouší, kam až může automatizaci posunout v řízení celé firmy. Jak chce Jan Hanuš zkrátit klíčová rozhodnutí ze šesti týdnů na pár dní a proč přesto odmítá stavět Notino jako takzvanou „AI first“ firmu? Nejen o tom mluvil na technologickém festivalu Forbes Next Big Thing.
Jan Hanuš strávil čtvrt století ve vedení firem, často těch, které zrovna nebyly v dobré kondici. Poslední rok a půl se naplno ponořil do AI a dnes v Notinu vede oddělení Execution Excellence. Jeho úkol je zdánlivě jednoduchý – zrychlit firmu všude, kde to dává smysl.
Notino v nástupu AI zaspalo. Pak zařadilo dvojku
„Firma dva roky spala a letos začátkem roku jsme si řekli, že je potřeba s tím něco dělat. Majitel zavelel, že máme zařadit dvojku,“ popisuje Hanuš. Během půl roku se pak podle něj firma dostala mezi tuzemskou špičku v automatizaci procesů pomocí AI.
Ve firmě už podle Hanuše pracují stovky agentů a desítky procesů prošly mapováním pomocí umělé inteligence. Výsledný efekt se už dnes počítá v desítkách milionů korun. Největší hodnotu zatím vidí právě tam, kde lze část procesu zrychlit, škálovat nebo automatizovat.
Současně Hanuš odmítá představu firmy řízené hlavně algoritmy. Podle něj umí dobře natrénovaný model udělat průměrné až nadprůměrné rozhodnutí. Výjimečné rozhodnutí však pořád stojí na zkušenosti, úsudku, empatii a ochotě člověka zariskovat.
„Kdybychom byli všichni takzvaně AI first a měli podobné modely a agenty, tak si myslím, že Notino bude za pět let poloviční. Firmu dělají stále především lidé,“ říká.
Z jednoho dne šest týdnů
Na centrále Notina pracuje přes tisíc lidí a každý den tam proběhnou až stovky mítinků. V tak velké organizaci už podle Hanuše nikdo nedokáže mít úplný přehled o tom, co se během dne rozhodlo, koho se které rozhodnutí týká a kde na koho čeká další krok.
Důsledkem je časová ztráta, která nemá nic společného se složitostí samotného rozhodnutí. Kdyby se všichni potřební manažeři sešli na dvě hodiny v jedné místnosti, může být hotovo ještě ten den. V každodenní praxi ale jednomu chybějí podklady, druhý je mimo kancelář, třetí si potřebuje přizvat dalšího kolegu a čtvrtý na konci dne navrhne další schůzku.
„Rozhodnutí, které by mohlo padnout za den nebo dva, se někdy protáhne na šest týdnů. Jen proto, že se lidé nedokážou zkoordinovat,“ říká.
Právě zkracování této prodlevy považuje za jednu z největších příležitostí AI ve velkých firmách. Notino proto současně mění způsob rozhodování a co nejvíc pravomocí chce v rámci hierarchie posunout níže k lidem, kteří dané oblasti opravdu rozumějí.
Dříve podle Hanuše končila až příliš velká část agendy u boardu, s růstem firmy ale tento model začal být brzdou. Umělá inteligence má vedení zachovat přehled, i když samotná rozhodnutí vzniknou o několik pater níž.
AI vzdělávání má být důslednější
Notino si podle Hanuše vyzkoušelo, kam vede čistě dobrovolný přístup. Do vzdělávacího programu zaměřeného na AI se zapojila jen část zaměstnanců a účast na navazujících workshopech zůstala pod očekáváním firmy.
Vedle lidí, kteří AI zapojili do práce naplno, zůstávali kolegové, kteří se do programu vůbec nepřidali. Jednotlivé týmy se tak výrazně rozcházely v tom, jak rychle dokázaly AI skutečně využívat. „Ta dobrovolnost se nám trošku nevyplatila,“ shrnuje Hanuš.
Notino proto zvažuje důslednější a závaznější přístup ke vzdělávání v oblasti AI. Pro jednotlivé typy pozic chce postupně popsat potřebnou úroveň znalostí a vytvořit systém, jak tyto dovednosti měřit a dál rozvíjet.
Za pár let pak podle Hanuše může být znalost AI v části profesí stejně samozřejmá jako dnes práce s Excelem.
Do Notina míří digitální dvojníci
Samotné proškolení lidí ale Hanušovi nestačí. Další problém vidí v tom, jak rychle si mezi sebou dokážou předávat informace a koordinovat práci napříč firmou. Právě z jeho experimentů s vlastními AI nástroji, které rozvíjel už při externí spolupráci s Notinem, postupně vyrostl CLYNC. Platformu dnes spoluvlastní i Notino a firma ji v současnosti testuje ve svém prostředí.
CLYNC pracuje s digitálními dvojníky zaměstnanců, kteří mají pomáhat s koordinací práce, přípravou rozhodnutí a spoluprací mezi jednotlivými týmy. Jejich hlavní výhodou má být schopnost rychleji propojit informace a připravit podklady ještě předtím, než se lidé skutečně sejdou.
Jako příklad Hanuš popisuje poradu naplánovanou na další den. Čtrnáct hodin před jejím začátkem může dvojník organizátora oslovit dvojníky všech účastníků, nechat je projít téma, argumenty, scénáře a rizika a každému připravit jednostránkový podklad. Teprve potom se lidí zeptají, zda je ještě potřeba se vůbec scházet.
Prototyp už zvládá i vstup do hybridního mítinku. „Začíná mluvit. Umí chatovat. Nejtěžší je, aby poznal, kdy má mluvit,“ říká Hanuš.
CLYNC má v praxi ukázat, zda dokáže zkrátit dobu potřebnou ke koordinaci a rozhodování ve velké firmě. „Naší mantrou je prostě zkrátit rozhodovací proces z několika týdnů na několik dnů,“ uzavírá Hanuš.
