Lesní požáry a vlny veder v některých částech Evropy, konkrétně ve Francii či Španělsku, letos způsobily škody za víc než tři miliardy eur. Vyplývá to z analýzy britského deníku Financial Times, podle níž jen pět nejhůře zasažených zemí eurozóny přišlo o 3,1 miliardy eur, což je víc, než kolik Evropská komise odhaduje jako průměrnou roční škodu pro celou Unii.
Během prvních dvou měsíců požárové sezony shořelo v Evropě bezmála půl milionu hektarů, což je plocha, jakou má Olomoucký kraj. Do pětice nejhůře postižených států vedle Francie a Španělska patří také Portugalsko, Řecko a Rumunsko.
Financial Times při výpočtu vycházel z metodiky, na níž stojí i odhad Komise, a z obdobých propočtů francouzské vlády.
Číslo vyjadřuje takzvané náklady na obnovu, tedy kolik by stálo uvést spálené plochy do původního stavu. Průměrná cena za hektar se přitom mezi zeměmi liší podle toho, jaký typ porostu shořel a jak starý les to byl. Reálná ztráta bude nakonec podstatně vyšší.
Nejcitelněji plameny zasáhly francouzský department Gironde, který je centrem obranného a leteckého průmyslu. Podle tamní hospodářské komory zasáhly požáry přímo nejméně čtyřicet tisíc podniků, z nichž ke konci července téměř polovina zcela zastavila činnost a mezi 120 a 150 tisíci zaměstnanci bylo na státem dotované zkrácené pracovní době.
Region proslulý vínem měl zatím relativní štěstí – bordeauxské vinice velké škody nezaznamenaly, není ale jasné, zda sklizeň nezničí kouřová pachuť.
Ve Španělsku se plameny přiblížily až na padesát kilometrů k Madridu a v okolních obcích zničily domy, provozovny i auta. Svaz malých zemědělců a chovatelů předběžně vyčíslil ztrátu více než osmnácti tisíc hektarů využitelné půdy.
Odděleně od požárů se teprve začínají projevovat náklady sucha. Klesající hladiny na Rýnu a Dunaji komplikují přepravu zboží a nutí firmy omezovat výrobu. Rekordně nízký stav Dunaje povede k odstavení maďarské jaderné elektrárny, která pokrývá téměř polovinu spotřeby elektřiny v zemi.
