Majitelé českých veteránů příští víkend zpozorní. Na výstaviště v Lysé nad Labem se v rámci aukce Retro Garáž bude licitovat o třiatřicet historických motorek a automobilů s československým původem. Prodávat budou i byznysmeni z žebříčku rodinných firem sestavovaný magazínem Forbes.

Když ta dvě jména vyslovíte v komunitě sběratelů historických aut, všichni hned vědí. Za oběma ale stojí i velký byznysový příběh. Ladislav SamohýlLubomír Pešák. Ten první svůj život spojil s prodejem nových aut. Ten druhý pak postavil e-shop T. S. Bohemia. Zatímco Samohýl už desítky let především Moravu zásobuje novými auty různých značek, Pešákova firma to samé dělá s elektronikou. Na Moravě je lídrem a v rámci Česka pátým největším hráčem.

Oba dva si zamilovali veterány. Sbírka zlínského rodáka Ladislava Samohýla, jejíž základy položil už jeho otec Alois, je dost pravděpodobně jedna z největších v Česku a sám Samohýl se neodvažuje odhadnout její hodnotu. Ta Pešákova pak představuje víc než stovku vozů, které jsou k vidění v jeho soukromém muzeu v Olomouci.

Koupit od nich auto není snadné. „Jsem sběratel, ne aukční byznysmen,“ říká rozhodně Ladislav Samohýl. Lubomír Pešák to má podobně, ale tak striktní není. „Inzerát na prodej auta jsem nedal nikdy. Když už prodávám, tak jen když někdo přijde, nebo prostřednictvím aukce Retro Garáž. Za minulé ročníky jsem tam dal asi patnáct aut,“ vypočítává Pešák.

Nicméně i Ladislav Samohýl se nechal letos umluvit a do aukce, na kterou se v sobotu 23. listopadu chystá osobně přijet podívat, dal dvě auta. Obě patří k tomu nejzajímavějšímu, co podzimní Retro Garáž nabídne. „Stejných Laurinek mám víc, takže mi jedna chybět nebude, a k pragovkám nemám ten správný vztah,“ přiznal Samohýl Forbesu.

Položkou číslo 31 bude Praga Piccolo kabriolet z roku 1931, kterou Samohýlovi pořídili před více než padesáti lety. „Jako mladý kluk jsem ji kupoval s tátou. Našli jsme ji u jedné staré paní, která měla baťovský domek v Kudlově ve Zlíně, a u něj dřevěnou garáž, v níž stála pragovka. Tehdy jsem se jí ptal, jestli dělali u Baťů? A ona mi popsala, jak její manžel pro Baťu pracoval jako obchodní ředitel. A to auto bylo jeho,“ vzpomíná Samohýl.

Ten samý vůz pak na renovaci čekal do roku 1987. Od té doby bylo auto jen vystaveno, aniž by se vydalo do provozu. Teprve letos prošlo oživovacím servisem, takže je možné s ním opět vyjet. „Jeho hlavní zajímavostí je fakt, že se jedná o kus s velmi vzácnou karoserií od karosárny Petera – Vrchlabí,“ dodává Pavel Kočí, jenž za akcí Retro Garáž stojí.

Na pragovku Kočí coby licitátor naváže dalším Samohýlovým vozem Laurin & Klement – Škoda 110, jemuž ke stáří sto let chybí jen dva roky. Samohýlovi ho koupili v roce 1965 a kompletní renovace proběhla o sedm let později. I takzvaná laurinka od té doby prakticky nejela, ale i tak letos prošla oživovacím servisem.

Pragovka se začne dražit od šesti set, laurinka od devíti set tisíc korun. Ladislav Samohýl odhaduje, že první vůz by se mohl prodat o zhruba tři sta tisíc korun dráž, druhý by pak mohl překonat hranici 1,5 milionu korun. „U obou aut je hlavní, že jsou po renovaci. Kdybyste dnes měl platit práci, dáte stejnou částku. A hlavně už se to dnes nikomu nechce dělat. Další věc je, že už skoro nejsou lidi, kteří by to zvládli,“ dodává Samohýl.

Jedno z nejmladších aut pak do aukce nabídl Lubomír Pešák. Jde o červenou Škodu Garde z roku 1982. „Garde jsem dal do aukce, protože pasovalo do nabídky mladých aut. V rámci mojí sbírky mladší vůz už nemám. Jenže s ním nejezdím a mám ho spíš navíc, proto jde do prodeje,“ říká podnikatel ke škodovce po renovaci s dokonale zachovalým původním interiérem a platnou technickou kontrolou. Její vyvolávací cena je 160 tisíc korun. 

Další veterán ale představuje návrat do meziválečné éry. Jde totiž o Wikov 7/28 z roku 1930. „Wikovů 28 bylo vyrobeno pouhých dvě stě kusů, přičemž jen třináct se jich dochovalo. Tohle auto je po kompletní renovaci dokončené v roce 2006, přičemž předrenovační stav byl vzácně zachovalý a kompletní, takže naprostá většina dílů je zcela originálních a původních,“ upozorňuje Pavel Kočí.

To potvrzuje i majitel auta, podle kterého se tato značka v prodejních nabídkách objevuje velmi zřídka. Všech typů wikovů se dochovalo jen necelých čtyřicet, z toho je asi pětatřicet pojízdných. „Já jich mám dvanáct, což je asi nejvíc, tak jsem si řekl, že si nabízený kus třeba najde nového majitele,“ říká Pešák, který výslednou aukční cenu odhaduje na dva miliony korun.

V aukci se v sobotu bude dražit třiatřicet položek ve třech blocích. V prvním bloku přijde na řadu osm motorek, které se budou nabízet s vyvolávací cenou jedna koruna. Na ty naváže patnáct motocyklů, u nichž se vyvolávací cena ve dvou případech vyšplhala až na 890 tisíc korun.

Po nich pak přijde aukce deseti automobilů. „Součet vyvolávacích částek se blíží deseti milionům korun. Dražit se dá na místě, po telefonu a prostřednictvím portálu Aukro,“ říká Pavel Kočí, který v minulosti prodal právě prostřednictvím aukce například Škodu 100 za 1,85 milionu korun.