Dvě velká území, dvě díry na mapě Prahy. Osmihektarový brownfield na Palmovce a třicet hektarů kolem budoucí stanice metra Nové Dvory čeká nová budoucnost. Praha tam plánuje vystavět moderní čtvrti, které pojmou celkem více než čtyři tisíce bytů.
„Diverzita západoevropských měst, která obdivujeme, je v tom, že staví nejen soukromí developeři, ale i města, družstva, církve nebo školy. Naším cílem je zhodnocení městských pozemků a vytvoření kultivovaného městského prostředí s bydlením pro podporované profese nebo křehké části společnosti, jako jsou třeba samoživitelé a senioři,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Přípravu projektů pro město zajišťuje Pražská developerská společnost, tedy příspěvková organizace města, která má za cíl rozšířit městský bytový fond. Ta na více než šedesáti hektarech pozemků, které se nacházejí po celém městě a které jsou ve vlastnictví Prahy, počítá s výstavbou až osmi tisíc bytů v horizontu patnácti let.
V případě nové městské čtvrti na Palmovce má být jejím centrem problematická budova Nové Palmovky. Ta je doposud jen rozestavěným torzem, ve kterém měla být původně radnice Prahy 8 a pak také sídlo záchranky, jenže kvůli různým problémům a sporům ze všech plánů sešlo. Poté, co budovu převzalo hlavní město, začalo se řešit, co s ní dál.
Torzo nedokončené Nové Palmovky | Foto IPR
Nyní je jasné, že v budově bude mít své nové sídlo Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA), která se sem přestěhuje z kapacitně nedostačující centrály na nábřeží Kapitána Jaroše. „Smyslem je dát čtvrti nějaký impulz, mít v ní organizaci evropského rozměru, která už dnes generuje několik miliard,“ říká Hlaváček.
Palmovka, studie: Unit architekti, vizualizace: MISS3 
Palmovka, studie: Unit architekti, vizualizace: MISS3
Palmovka, studie: Unit architekti, vizualizace: MISS3
Zároveň upozorňuje, že vzhledem k tomu, čím se kosmická agentura zabývá, bude muset být část Nové Palmovky chráněna a tím pádem uzavřena běžným kolemjdoucím.
„To bychom chtěli nějak vyvážit a zkusit tam udělat něco pro veřejnost, kde se třeba mládež může seznamovat s vesmírem, aby tam mohli komunikovat vědci s veřejností v nějakém interaktivním prostoru,“ doplňuje Hlaváček.
Model možné zástavby na Palmovce vytvořený na Fakultě architektury ČVUT
Kromě sídla vesmírné agentury bude na Palmovce i 2200 městských bytů a také zhruba padesát tisíc metrů čtverečních ploch, které bude možné využít pro administrativu, maloobchod a další služby. Výstavbu Praha plánuje zahájit v následujících pěti letech s tím, že nová čtvrť může být hotová v roce 2033 a naváže tak na development na sousedním Rohanském ostrově.
Palmovka je podle Hlaváčka svou velikostí, industriální minulostí a rozvojovým potenciálem srovnatelná s Andělem. „Zatímco na Smíchově je redevelopment brownfieldů tažený soukromými investory, na Palmovce jej díky souvislé majetkové držbě iniciuje město. Naší ambicí je proměnit Palmovku v pulzující novou čtvrť, která bude mít pro pravý břeh Vltavy stejnou gravitační sílu, jakou má Anděl pro ten levý,“ dodává Hlaváček.
Podobně strategické místo vidí vedení města i na Nových Dvorech. Tam Praha vlastní zhruba patnáct hektarů pozemků, které obklopují budoucí stanici metra linky D Nové Dvory a i tam má vzniknout městská čtvrť s dostupným nájemním bydlením a kompletní občanskou vybaveností.
Nové Dvory, studie: Unit architekti, vizualizace: MISS3
Po změně územního plánu bude možné na Nových Dvorech postavit kolem budoucí stanice metra až dva tisíce bytů. „Výstavba celé čtvrti bude probíhat v etapách a zabere deset let,“ říká náměstek Hlaváček. Vedle bytů se počítá také s plochami pro administrativu, restaurace, kavárny, obchody a služby, které přinesou až pět tisíc nových pracovních míst.
Nové Dvory, studie: Unit architekti, vizualizace: MISS3
„Příprava nové čtvrti probíhá paralelně s přípravou výstavby nové stanice metra a s prodloužením tramvajové trati z Modřan, která bude u metra končit. Předpokládáme, že celek by mohl být dokončen v horizontu deseti až patnácti let,“ upřesňuje Petr Urbánek, ředitel Pražské developerské společnosti.
Je ovšem otázkou, kdo nové čtvrti vlastně postaví. Praha zatím, stejně jako v případě financování, jasný plán nemá, spekuluje se ale o tom, že by například třetinu bytů stavělo samo město, další třetina by spadala pod družstevní výstavbu a zbytek by mohly stavět developerské společnosti. Ve hře je ale i myšlenka, že by projekty stavěla Praha kompletně.
Podle hlasů z oboru ale město takto velké projekty stavět nedokáže, respektive na to nemá kapacitu. „Já se obávám, že Pražská developerská společnost sice bude schopná definovat to území, naplánovat výstavbu a třeba i dotáhnout změnu územního plánu, ale už ty velké projekty nezvládne povolit a hlavně postavit,“ myslí si například David Musil, šéf Penta Real Estate pro rezidenční výstavbu.
Ideální by podle něj byla nějaká forma společného podniku města a soukromého developera. „Město by si definovalo, co tam chce postavit a co z toho chce mít, pak vysoutěží partnera, nechá tam určitý prostor pro developera, aby mohl doplnit to svoje a developer pak udělá tu špinavou práci. Protáhne projekt povolovacím procesem, postaví ho a předá,“ popisuje Musil.
Celkem pracuje Pražská developerská společnost na přípravě bytových projektů ve dvanácti pražských lokalitách, na kterých by mělo v budoucnu stát osm tisíc městských nájemních bytů. Vedle dvou zmiňovaných nových čtvrtí chce město stavět například na jižním okraji sídliště Černý Most, v Kyjích, na Smíchově nebo vedle fotbalového stadionu vršovické Bohemky.
