Redmondský gigant Microsoft zahájil letošní rok vskutku netradičně: porušil sedmačtyřicet let trvající tradici a uznal své první americké odbory.
Nejsou to sice odbory celofiremní, ale tím je celá věc bizarnější. V době, kdy velká část technologických společností propouští, s nimi přišli herní testeři a kontroloři kvality, které firma získala v roce 2020 akvizicí za 7,5 miliardy dolarů. Když vezmeme v úvahu, že jde o nějaké tři stovky zaměstnanců, máme také co dělat s největšími odbory v herním průmyslu na území Spojených států.
Pokud nepočítáme zaměstnance Apple Store, léta nadhodnocovaný obor technologií odbory nikdy moc nepotřeboval. Platy zde byly oproti průměru vždy dost vysoké a vlivem dlouhodobého nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců se firmy neustále předháněly, jaké benefity svým zaměstnancům ještě nabídnout. Neomezený home office, herny, volné jídlo v kancelářích, jóga, masáže… Nebýt loňského ochlazení trhu, HR oddělením technologických firem by nejspíš brzy došla fantazie.
Dnes má nejen Big Tech, ale i „obyčejný tech“ úplně jiné starosti. Amazon na začátku roku oznámil, že propustí osmnáct tisíc lidí, propustit deset procent ze svých skoro osmdesáti tisíc zaměstnanců plánuje také Salesforce, propouštět se chystá HP, Cisco nebo Vimeo a personální škrty chystají i další firmy. Nevinný v tomto směru ostatně nebyl ani loňský rok – o práci v technologickém sektoru podle platformy Layoffs.FYI přišlo zhruba 154 tisíc lidí.
Co přesně však vedlo herní testery a testerky k promnutí rukou a odhodlání k boji za kolektivní smlouvu? Přestože je vznik prvních odborů na půdě Microsoftu poměrně čerstvá věc, pod povrchem to zřejmě vřelo delší dobu. Už loni, kdy si zaměstnanci u srovnatelné konkurence o nějakých odborech mohli nechat zdát, firma najednou prohlásila, že udělá všechno pro to, aby zaměstnancům vstup do odborů usnadnila.
Usnadnit vstup do neexistujících odborů? Poněkud zvláštní ujištění s přinejmenším jedním zajímavým precedensem. Je to totiž sotva pár měsíců zpátky, kdy herní odbory založily tři skupiny zaměstnanců herního vydavatelského giganta Activision Blizzard – firmy, kterou Microsoft kupuje.
Respektive se o to pokouší, protože to zatím vypadá, že antimonopolní dohledové orgány nejsou obchodu za 69 miliard nijak zvlášť nakloněny.
Před revoltou v Blizzardu byly odbory v herní branži, podobně jako v celém tech sektoru, poměrně tabu. Pracovní podmínky nejenom ve velkých herních studiích jsou přitom dlouhodobě kritizovány zevnitř i vně a poslední léta byly terčem kontroverze projekty, finišující v takzvaném „crunchi“ – týdnech i měsících vyčerpávajících přesčasů, jejichž ohodnocení i smysluplnost jsou odbornými hlasy rozporovány.
Není proto náhodou, že se v rámci Microsoftu organizují právě zaměstnanci zajišťující kvalitu v několika herních studiích ZeniMaxu, dalšího herního megavydavatele, jehož koupi za 8,1 miliardy dolarů Microsoft dokončil před dvěma lety. A zastupuje je stejná odborová organizace jako v případě Activison Blizzard: Communications Workers of America.
„S ohledem na výsledky nedávného hlasování o odborech uznáváme organizaci Communications Workers of America (CWA) jako zástupce pro vyjednávání zaměstnanců oddělení Quality Assurance ve společnosti ZeniMax,“ okomentoval lakonicky krok mluvčí společností Microsoft a ZeniMax.
Firma, pod kterou spadá i zavedené herní vydavatelství Bethesda stojící za herní sérií The Elder Scrolls nebo novodobými díly sérií Fallout či DOOM, zaměstnávala v době akvizice více než 2300 lidí. Samotný Microsoft, který provozuje třiadvacet interních herních studií a samostatnou xboxovou divizi, žádné jiné herní, ale ani neherní odbory nemá. Změní se to?
