Vedl prestižní právní evropské kanceláře, než mu zdravotní trable přetočily životní filozofii vzhůru nohama. Dnes Richard Singer buduje s Radically Human Venture byznysový příběh tak bizarní a ambiciózní, že je mu ze srdce střední Evropy až těžké uvěřit.
Je to člověk, který nevěří na náhody. „Věci se dějí v určitém tempu, v určitém čase a mají svůj důvod. Nebojte, vím, že to zní spirituálně,“ řekne vám nejspíše investor a manažer Richard Singer, když začne popisovat svou životní story, která se silně propisuje i do jeho vlastního byznysového příběhu. A při plánech, které v něm má, ho občas budete podezřívat, že si z vás snaží udělat dobrý den.
Kdo se v Česku a Evropě pohyboval ve světě prestižních právních štací, možná Richarda Singera zná. Nejprve se šest let věnoval byznysovému rozvoji v Ernst & Young, aby následně necelé čtyři roky vedl renomovanou mezinárodní kancelář White & Case pro střední a východní Evropu. Dlouhých jedenáct let pak vedl jako chief operating officer kompletní evropské operace pro kancelář Dentons. A dnes se chystá na byznys s bhútánským králem. Ale o tom až později.
V současnosti stojí za projektem, který míří do těch vůbec nejvyšších pater. Zaměřený má být na C-level manažery těch největších společností na světě. Skrze Radically Human Ventures, společnost, kterou založil spolu s dalšími třemi partnery z třech různých zemí, plánuje Richard Singer vychovat novou generaci lídrů.
Klíčem jsou jak lidé, tak umělá inteligence. Ta si pečlivě nastuduje práci a myšlenkové procesy nejvýraznějších osobností z oblasti leadershipu pro masovější nasazení, zatímco pro nejbonitnější skupinku zájemců bude k dispozici osobní mentoring.
Singer a tým zakladatelů Radically Human Ventures sáhli hned od startu po jménech, která v zahraničí mají zvuk. Nicholas Janni, autor bestselleru Leader as Healer, který se stal byznysovou knihou roku 2023, propojil Singera s Erikou Ariel Fox, autorkou mnoha bestsellerů New York Times a přednášející na harvardských právech. Zander Grashow, který pomáhal tvarovat podobu leadershipu ve společnostech jako Google, HBO, IBM či v administrativách několika amerických prezidentů. David Goleman, titán oboru emoční a sociální inteligence.
To je jen krátký výčet jmen, většinou v orbitu proslulých škol Harvard a Stanford, která by se dle Singera měla skrývat za licencemi, které natrénují špičkovou edukativní AI pro leadership. Pro představu: týdenní intenzivní program s jedním ze zmíněných jmen se pro skupinu dvaceti manažerů prodává za 300 až 500 tisíc dolarů na osobu.
Singer si vytyčil cíl: dostat se ke sto tisícům těch nejvýraznějších byznysových leaderů na planetě. To vše pramenilo z pocitu, že západní civilizace dělá vše pro to, aby nevydržela dlouho.
„A já si myslím, že je to proto, že elity ve společnosti neplní svou funkci správně,“ říká Singer. „Moje úvaha je taková, že pokud zvládnu skrze leadership program ovlivnit sto tisíc leaderů, nepřímo tím ovlivním sto milionů lidí. V hlavě jsem si to rozdělil tak, že asi dvacet tisíc z nich by prošlo osobními programy, zbytek by mentorovala umělá inteligence,“ rozmýšlí nahlas český manažer.
Z letadla do sanitky
V tomto místě pozoruhodných Singerových ambic je dobré se krátce vrátit na začátek – do doby, kdy několik dní v týdnu trávil v letadle a po hotelích v Evropě.
V právní kanceláři Dentons byl součástí růstu, který firmu posunul od 180 milionů eur v tržbách na 470 milionů eur. „Za tu dobu jsem najmul asi 230 partnerů napříč Evropou. Od pondělí do čtvrtka jsem byl na cestách: Německo, Itálie, Francie, Holandsko…,“ popisuje svůj denní chléb. Byla to jízda.
Jenže: když letěl 26. března 2024 do Frankfurtu za šéfy tamních kanceláří Dentons, na německém letišti otočil a okamžitě zamířil zpět do Prahy. Na Ruzyni už ho z letadla překládali rovnou do sanitky.
„Nevím, co mi je, ale je to špatné,“ říkal prý letuškám už během letu. Podle vlastních slov měl pocit, že ho něco rozerve zevnitř. Doktorka v Ústřední vojenské nemocnici mu zachránila život, když mu správně diagnostikovala vzácnou srdeční vadu, které se říká Stanford typu B.
Ve zkratce: aorta, největší tepna v lidském těle, má několik vrstev. A Richardu Singerovi se jedna z nich odchlípla a vytvořila tak paralelní kanál. Z ohrožení života mu vzápětí pomohl bleskový zákrok v IKEM.
„Nejlépe to vysvětlím tak, když si představíte zahradní hadici a pod vysokým tlakem do ní deset let bušíte. V určitém okamžiku se s ní zkrátka něco stane,“ říká Singer, pro kterého určil tento „zážitek“ zbytek jeho byznysové kariéry. „Prostě jsem makal, makal, makal… a najednou bum, všechno bylo pryč.“
Tady se trochu promítá spirituální rovina jeho příběhu. „Ležel jsem na posteli už ve vojenské nemocnici a říkal si, že vím, že ještě nepřišel můj čas. Nevím, jak jsem to věděl, ale věděl jsem to,“ vypráví klidně. A tak se rozhodl, že dál bude dělat něco, co světu pomůže.
Z Prahy do Bhútánu
Radically Human Ventures dal Singer dohromady společně s Vojtechem Pánikem, slovenským průmyslníkem, Miguelem Oliveirou, jedním z řídících partnerů portugalské investiční banky Insignya Capital, a Riadem Fanusem, bývalý šéfem farmaceutických gigantů Novo Nordisk či SAJA na Blízkém východě. To jsou také v tuto chvíli jediní investoři do Radically Human Ventures. Všichni čtyři jsou spolužáci z programu MBA, kteří si slíbili, že spolu někdy něco byznysově podniknou. Čas uzrál nyní.
I při globálním složení zakládajícího týmu je ale překvapivé, kde se byznysové oportunity nakonec vylouply: v dalekém Bhútánu. A to i přes to, že země s drakem na vlajce nebývá viděna jako asijský byznysový hub. Ze setkání s bhútánským králem Džigmem Khesarem Namgjelem Wangčhugem ale Singer nabyl dojmu, že se to má změnit.
Z malé země o populaci jen lehce přesahující 800 tisíc lidí totiž rychle odcházejí mladí, jen v australském Perthu žije diaspora asi pětadvaceti tisíc Bhútánců, další velká skupina je třeba v Kanadě. A král ví, že tímto tempem za padesát let žádný Bhútán být nemusí.
Král ví, že tímto tempem za padesát let žádný Bhútán být nemusí.
A tak vznikl plán na GMC, tedy takzvané Gelephu Mindfulness City. Město, které má vzniknout na půdorysu už existujícího města Gelephu, kde se právě dostavuje mezinárodní letiště.
„Cílem zřízení této speciální ekonomické zóny GMC je vytvořit dynamické ekonomické centrum prostřednictvím zajištění příznivého podnikatelského prostředí a atraktivních pobídek. Bude se jednat o místo, které bude sdružovat uvědomělé a udržitelné podniky, inspirované buddhistickým duchovním dědictvím a vyznačující se jedinečností bhútánské identity,“ uvádí popis ambiciózního projektu.
Do města chce Bhútán přilákat velké světové firmy a inspirovat se ekonomickým ekosystémem Singapuru či Abú Dhabí, urbanistickou koncepci připravilo prestižní dánské architektonické studio BIG. Vize jsou velké: technologická metropole s milionem obyvatel. A Radically Human Ventures jsou jednou z první stovky zakládajících firem.
Bhútánský královský fond má pro podobné byznysové výstřelky celkem čich. Přebytečnou vodu stékající z Himálaje dokázali Bhútánci přetavit před pár lety ve vodní elektrárny a na ně napojená počítačová centra dolující kryptoměnu bitcoin. Pro příklad: v říjnu 2024 držela bhútánská vláda třináct tisíc bitcoinů, podle tehdejšího kurzu zhruba 22 miliard korun.
Bhútánská epizoda by měla být pro Radically Human Venture odrazovým můstkem k trhu s know-how z oblasti leadershipu, který má podle Singera hodnotu přes 200 miliard dolarů (více než čtyři miliardy korun). A to by RHV podle českého manažera mělo mít ještě za zhruba sedm let namířeno ke vstupu na burzu.
„Myslím, že za tři roky bychom měli mít příjmy kolem 100 milionů dolarů (dvou miliard korun) při zhruba padesátiprocentním zisku,“ říká nebojácně Singer.
Řekněme si to bez obalu: pro někoho to určitě může vypadat jako bláznivý nápad a přehnaně ambiciózní byznys model. Na stranu druhou, právě ambice Bhútánu mohou napovědět mnohé o tom, jak se nejspíš bude jeho budoucnost vyvíjet. Zkušenost s tím totiž má i jeden ze tří zakladatelů české investiční skupiny Wood & Company Jan Sýkora, který se o své zkušenosti podělil na LinkedInu.
„Tohle není exotická kuriozita. Je to jeden z nejodvážnějších ekonomických experimentů posledních let. A možná největší otázka není, jestli Bhútán uspěje. Ale proč něco podobného vůbec nezkouší Evropa,“ uzavřel své postřehy. Kdo ví, jakou roli v „nejodvážnějším ekonomickém experimentu posledních let“ dokáže sehrát český manažer a jeho parťáci.
