Cestování, objevování, nebo jenom užívání si, dokud to ještě jde. Po pandemických lockdownech nejen Češi dohánějí dovolené v zahraničí. Sektor cestovního ruchu zažívá silné léto, ale jeho řady za poslední dva roky notně prořídly a je to cítit. Hlavně na letištích.
Poslední týdny lze shrnout jedním slovem: chaos. Evropská letiště nestíhají, bezradně hlásí stovky nebo rovnou tisíce chybějících pracovníků a terminály se jim zatím plní lidmi a jejich zavazadly. Situaci nepomáhají ani stávky dopravců i letištního personálu.
Nejvytíženější letiště už musela zakročit. Například Frankfurt od pondělí podruhé během dvou měsíců omezuje počet vzletů a příletů, tentokrát na osmdesát osm za hodinu. V praxi to znamená, že aerolinky se budou muset s prodejem letenek krotit.
Lufthansa to s ohledem na stabilizaci situace na letišti přivítala – největší německá letecká společnost pár dní předtím oznámila, že do konce srpna škrtne dva tisíce letů z Frankfurtu a Mnichova. Je to už třetí vlna rušení letů, na kterou německý dopravce letos v létě přistoupil. Podle CEO Lufthansy Jense Rittera k řešení situace ve Frankfurtu „rovněž přispějí“ i ostatní aerolinky.
Mnohem negativnější odezvu měl u dopravců požadavek londýnského letiště Heathrow, které je minulý týden vyzvalo, ať zastaví prodej letenek na léto. A poprvé v historii zastropovalo počet odbavovaných lidí na stech tisících denně.
Toto rozhodnutí „letos v létě ochrání drtivou většinu pasažérů Heathrow“, prohlásil výkonný ředitel letiště John Holland-Kaye. Ochrání patrně před nekonečnými frontami…
„Překvapuje mě, že letiště nedokázalo dát dohromady nic lepšího než tohle. Aerolinky predikovaly silnější provoz, zatímco Heathrow predikoval zjevně úplně špatně,“ reagoval Willie Walsh, šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Ten považuje za „směšné“, že zastavení prodeje letenek požaduje po dopravci letiště.
Další z desítky nejvytíženějších evropských letišť, amsterdamský Schiphol, stanovil denní limity už v polovině června. Maximum je nyní 67,5 tisíce cestujících v červenci a 72,5 tisíce v srpnu.
Kromě zaměstnanců letišť chybí lidé i samotným aerolinkám. Že jde do značné míry o evropský problém, ukazuje výhled na následující měsíc. Jak spočítala analytická společnost Cirium, aerolinky po celém světě smazaly ze srpnových plánů více než 25 tisíc letů, z toho téměř šestnáct tisíc v Evropě.
Srpnové lety rušily zejména Turkish Airlines (4408), British Airways (3600) nebo easyJet (2045). Pravděpodobnost zrušení letu se mezi jednotlivými evropskými dopravci značně liší: u nizozemské KLM je to každý dvacátý, irský Ryanair vykázal pouhých 0,37 procenta zrušených letů. Šéf Ryanairu Michael O’Leary to připisuje správnému odhadu návratu poptávky po cestování.
Objem zrušených srpnových letů v Evropě představuje asi dvě procenta celkového provozu. Mnohem pravděpodobnější než zrušení je, že se let pouze zpozdí. Data sesbíraná platformou Hopper ukazují, že během prvních červencových dnů vykazovala přední evropská letiště přes šedesát procent zpožděných letů.
S náporem cestujících válčí i pražské letiště, které začátkem prázdnin a minulý víkend odbavovalo na padesát tisíc cestujících denně. To už je srovnatelné s čísly před covidovou krizí. Během ní opustilo Letiště Václava Havla zhruba šest stovek zaměstnanců.
Začátkem roku letiště otevřelo dvě stě pozic, ale stále mu desítky pracovníků chybí. „Začátek prázdnin byl velmi náročný, ale bez větších komplikací. Situaci i přes nedostatek personálu zvládáme,“ tvrdí mluvčí letiště Klára Divíšková. I tuzemské cestovky potvrzují, že situace je zatím stabilní.
