Tuzemská e-commerce jednička zveřejnila koncem minulého týdne své výsledky za rok 2022 – a jejich odhalení se neobešlo bez pár nadzvednutých obočí.
Největší český internetový obchod vykázal o 3,6 miliardy nižší obrat než o rok dřív a jeho čistý zisk klesl dokonce z rekordních 2,5 miliardy korun na „pouhých“ 654 milionů.
„Již v prvních měsících roku 2022 bylo zřejmé, že rekordní obrat minulých let je historií,“ komentoval výsledky ve výroční zprávě předseda představenstva firmy Aleš Zavoral s tím, že společnost musela tehdy okamžitě reagovat na změny, které už daný rok stihl přinést.
Výsledky Alzy tak ovlivnila především vysoká inflace i válka na Ukrajině. Nestojí však za tak razantním propadem něco víc?
„Pokles tržeb je v souladu s všeobecným očekáváním trhu,“ domnívá se Tomáš Petržela, manažer a partner poradenské společnosti Tarpan Partners, který v minulosti působil také jako finanční ředitel singapurské společnosti AFC Channel. Konkrétně se čistý obrat Alzy meziročně snížil ze 45,9 miliardy na 42,3 miliardy korun.
„Inflace způsobila složitou makroekonomickou situaci, zákazníci se navíc v roce 2022 vrátili do kamenných obchodů a shopping center. Mírný pokles obratu Alzy bych proto neklasifikoval jako zklamání, ale jako úspěch,“ shoduje se Petržela se svým kolegou Tomášem Veselým.
Oba experti z butikové poradenské společnosti, která radí byznysům s financováním, investicemi a prodejem firem, mají do ekonomických výkazů společností i situace na českém trhu výjimečný vhled. Petržela začínal svoji kariéru ve velkých poradenských firmách a významnou část kariéry strávil v auditu i na manažerských postech v zahraničí.
Zatímco pokles obratu v hodnotách, které zaznamenala Alza, není podle nich v současném ekonomickém klimatu nic překvapivého, za zajímavý považují disproporční meziroční propad hospodářských výsledků mezi lety 2021 a 2022.
Zatímco v roce 2021 měla společnost při pětačtyřicetimiliardovém výnosu z prodejů výrobků a služeb zisk 2,5 miliardy korun, v roce 2022 při mírném poklesu na 41 miliard se hospodářský výsledek dramaticky propadl na konečných 650 milionů zisku.
„Všechny marže napříč výsledovkou se navíc zhoršily. Hrubá marže o 2,8 procenta, EBIT o pět procent a EBITDA o čtyři procenta,“ vypočítává Petržela, který stál v rámci Tarpan Partners například za vstupem skupiny Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce do společnosti Mailstep, jedné z největších tuzemských logistických firem v sektoru e-commerce.
Velké propady na maržích podle Petržely vysvětlují obchodní model Alzy, který pracuje se slevami na obou stranách dodavatelského řetězce. „Levně nakupuje větší množství od dodavatelů a nabízí slevy svým koncovým zákazníkům online. V tomto obchodním modelu je každé procento marže pro obchodní výsledek zásadní,“ vysvětluje Petržela.
Alza mezi lety 2021 a 2022 výrazně změnila svou produktovou strategii. „Zatímco v roce 2021 prostě prodávali dražší produkty s vyšší marží, o rok později, v období makroekonomické krize, tento produktový mix neudrželi a prodávali dražší zboží se slevami a pravděpodobně i levnější zboží, které během krizí zákazníci preferují,“ doplňuje Veselý.
Alza v reakci na finanční výsledky přiznala, že vliv bezprecedentní inflace, se kterou se zákazníci museli potýkat, ji přiměl ke snížení cen v celkové hodnotě více než jedné miliardy korun. „To se pak projevilo v nižší ziskovosti společnosti,“ uvedl Zavoral.
Podle odborníků z Tarpan Partners snížilo výnosnost firmy také zavedení nových služeb typu ranního dodání objednávek uskutečněných do předchozí půlnoci. „Ono to opravdu nějakou dobu trvá, než se nové procesy doladí a vše si sedne,“ připomíná Petržela.
„Ze své zkušenosti bych řekl, za zavedení nových služeb v roce 2022 Alza zaplatila dočasně zhoršenou efektivitou a produktivitou a ve výsledku nižší marží,“ domnívá se.
Z účetních závěrek založených ve Sbírce listin navíc vyplývá meziroční pokles zásob společnosti. „Management Alzy si nejspíš na začátku roku 2022 uvědomil, že se výhled na daný rok nenaplní a začal na ekonomickou situaci reagovat výprodejem staršího zboží na skladě,“ odhaduje Veselý.
„Rozhodli, že není třeba držet tak vysokou hodnotu pracovního kapitálu v zásobách zboží – prostě měli na skladě zbytečně velkou zásobu, ve které bylo uloženo příliš mnoho peněz,“ říká a upozorňuje, že firma naopak v roce 2022 zvýšila druhý rok po sobě personální náklady.
Zvýšení mzdových nákladů před dvěma lety pravděpodobně nejde na konto inflace, za kterou zvyšování odměn zaměstnanců většinou pokulhává. „Tyto náklady obvykle skokově narůstají v lednu, když firmy svým zaměstnancům přidávají. Za růstem nákladů může být v tomto případě také výplata klíčových zaměstnanců, kteří během roku 2022 z Alzy odešli,“ odhaduje Petržela.
Tehdy firmu opustil také její místopředseda představenstva Tomáš Havryluk. S odchodem jedné z nejvýraznějších postav české e-commerce se navíc na trhu proslýchalo, že i kvůli výrazné změně strategie firmy a tlaku na snižování nákladů se v témže roce rozhodlo ze společnosti odejít více významných zaměstnanců.
O úpadku tuzemské internetové jedničky však nemůže být podle Veselého s Petrželou řeč. Při pohledu na výsledky firmy shodují, že Alza stále investuje do rozvoje, což je pozitivní indikátor.
Aleš Zavoral ostatně zdůraznil, že se zaměřili mimo jiné na rozšíření sítě takzvaných AlzaBoxů, kterých bylo v Česku na konci roku 2022 už přes třináct set. „Více než čtyřicet procent objednávek zamířilo přímo do nich,“ podotkl zakladatel Alzy.
Byť tedy celková změna strategie vyústila ve výrazný pokles čistého zisku i obratu, první příčku mezi tuzemskými internetovými obchody si Alza podrží – jakkoli se její obchodní model během ochlazení trhu neosvědčuje.
„Jako nízko-maržový byznys se Alze bude hospodářský výsledek během ekonomické krize zhoršovat rychleji než konkurenci s vyšší marží. Naopak v době konjunktury ale poroste mnohem rychleji než konkurence,“ shodují se oba ekonomové z Tarpan Partners.
