Naděje na mírovou dohodu mezi Spojenými státy a Íránem, která má zcela uvolnit blokádu lodí v Hormuzském průlivu, spustila pád cen ropy a plynu na světových trzích. Řidiči se tak tento týden mohou těšit na pokles cen benzinu a nafty, ekonomika se ale i tak cenovým nárůstům nevyhne.
Ropa a zemní plyn v podobě zkapalněného LNG opět začíná tryskat z Perského zálivu do celého světa. Může za to dohoda mezi Spojenými státy americkými a Íránem, jejíž přesné znění sice není známé, ale podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla být mezi představiteli obou zemí formálně podepsána v pátek v Ženevě. Tehdy by měla být také zcela uvolněná blokáda Hormuzského průlivu.
Už tento příslib ale stačil k tomu, aby se ceny ropy a plynu vydaly střemhlav dolů.
Ceny zemního plynu jen v úterý klesly o deset procent ke 42,50 eura za megawatthodinu, cena evropské ropy Brent se pak během úterý podívala pod osmdesát dolarů za barel, kde byla naposledy před třemi měsíci krátce po zahájení konfliktu na Blízkém východě.
„Konec ropného šoku,“ reagoval na propad ropy pod hranici osmdesát dolarů za barel hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud to vydrží, vláda by měla ke konci června ukončit stropování cen pohonných hmot,“ dodal k úternímu vývoji na trhu s ropou.
První, kdo pokles cen pocítí, budou řidiči, kteří se mohou těšit na pokles hodnot na totemech tuzemských čerpacích stanicích už v tomto týdnu. Podle analytiků by se propad cen ropy na světových trzích, kterého jsme dnes svědky, mohl projevit snížením až o dvě koruny na litr nafty a benzinu.
Vyprahlé nádrže
Zda ale bude mít sílu na další poklesy k úrovním před ropnou krizí, k tomu jsou analytici spíše skeptičtí. A to proto, že svět čerpal poslední tři měsíce ze svých zásob, které se nyní začnou pomalu doplňovat.
„Hlavní brzdou nižších cen bude nutnost doplňování vyčerpaných zásob, což vytvoří silnou poptávku a pevný cenový základ. Nelze tedy předpokládat, že by cena ropy v dohledné době klesla k hranici šedesáti dolarů za barel. Trh se po opadnutí počáteční euforie stabilizuje na vyšších úrovních,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.
Podobně to vidí i analytik Purple Trading Petr Lajsek. „Návrat k těmto cenám může trvat řadu měsíců a nelze vyloučit, že se ho trh dočká až v příštím roce,“ říká.
Že jsou světové zásoby vyprahlé, potvrzují i statistiky přicházející z jednotlivých zemí. Například z nejčerstvějších údajů amerického ministerstva energetiky vyplývá, že zásoby ropy ve strategických rezervách Spojených států klesly na 340,3 milionu barelů, tedy na nejnižší úroveň od roku 1983.
Doplňování zásob se nevyhne ani Česku. Toho se sice výpadky dodávek ropy netýkaly díky tomu, že odebírá ropu z Ázerbájdžánu, Norska a ze Saúdské Arábie, která je ale nakládána v Egyptě, nýbrž nájezdy řidičů na čerpací stanice, když ceny pohonných hmot začaly prudce růst, způsobil pokles komerčních zásob nafty a benzinu.
„Výtoč čerpacích stanic v posledním měsíci zvýšila, a proto se komerční zásoby snížily zhruba tak na polovinu svého běžného stavu. U některých dodavatelů to bylo ještě víc,“ uvedl v dubnu v rozhovoru pro Forbes šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Sama Mezinárodní agentura pro energii pak odhaduje, že svět bude v ropném deficitu minimálně do konce tohoto roku.
Horší je to s plynem
Složitější situace pak bude na straně ceny zemního plynu. Ta sice jen v úterý poklesla oproti předcházejícímu dni o téměř desetinu na 42,50 eura za megawatthodinu, meziročně je ale stále o patnáct procent výše.
Vzhledem k ročnímu období, kdy je třeba plnit zásobníky na zimu, museli evropští obchodníci nakupovat alespoň minimální množství plynu i v posledních měsících, kdy jeho cena byla o pětinu až třetinu výše. Tento dražší plyn pak budou muset prodat zákazníkům a navýšit tak své ceníky, což už mnozí avizovali. Současné poklesy cen plynu tak jen zmírní nárůsty ceníkových tarifů.
Jak upozorňuje americký komoditní expert Jack Prandelli stojící za odborným energetickým newsletterem Merchant, samotné otevření Hormuzu navíc stoprocentně neobnoví předkrizové toky LNG z Perského zálivu. Důvodem jsou hlavně poničené LNG terminály v Kataru, které zajišťovaly až pětinu světové produkce LNG.
„Katar svým odběratelům sdělil, že polovinu produkce obnoví do jednoho měsíce. Za dva měsíce to bude osmdesát procent. Osmdesát procent ale není sto. A nebude po několik let,“ krotí nadšení ze současných cenových pádů.
Současné nižší ceny plynu by ale mohly povzbudit obchodníky k plnění podzemních zásobníků v Evropě. Ty totiž oproti minulým rokům strádají.
Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v EU o víkendu naplněny ze 44,34 procenta, zatímco ve stejném období loňského roku činila jejich naplněnost 53,02 procenta.. Česko je přitom pod průměrem, naplněnost zásobníků s plynem určených pro český trh se nyní teprve blíží k 35 procentům.
Faktem ovšem je, že vyšší ceny energií se za poslední tři měsíce propsaly do ekonomiky a i přes současné poklesy se v následujících měsících musíme i tak připravit na růst spotřebitelských cen.
A to nejen kvůli energiím, ale i dalším komoditám jako jsou hnojiva nebo plyny využívající se pro výrobu čipů, které kvůli omezeným dodávkám také zažily cenové šoky, které se od výrobních firem budou postupně propisovat až do maloobchodu.
