Vodní nádrž Orlík se přemění na unikátní obrovské úložiště energie. Společnost ČEZ ve středu společně s Povodím Vltavy a se strojírenskou skupinou Wikov Group představila plány, jak stávající nádrže Orlík a Kamýk pomohou se stabilizací české energetické sítě.
Investice, během které vznikne třetí největší přečerpávačka v zemi, vyjde na osm miliard korun a hotová má být v roce 2033.
Když se řekne přečerpávací elektrárna, Čechům nejčastěji naskočí na mysl Dlouhé stráně v Jeseníkách, které jsou se souhrnným výkonem 650 megawatů (MW) hvězdou mezi vodními úložišti energie v tuzemsku. U těch dalších, jako jsou například Dalešice u Dukovan, už by asi museli více lovit v paměti.
Česko totiž moc velkých přečerpávacích elektráren nemá, jejich počet se dá spočítat na prstech jedné ruky a dosahují celkového výkonu necelých 1,2 gigawattu (GW).
Číslo se ale brzy navýší a do hlav Čechů se jistě moc dobře zaryje i název další přečerpávací elektrárny. Ten totiž už moc dobře znají, vznikne totiž na vodní nádrži Orlík.
Investici za osm miliard korun ve středu přímo u hráze Orlické přehrady oficiálně představili zástupci energetické skupiny ČEZ, Povodí Vltavy, strojírenské skupiny Wikov, a to za přítomnosti ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka.
„Přečerpávací elektrárny jsou velkým hitem, které jsou potřeba k vyrovnávání sítě,“ uvedl ministr ve středu přímo u Orlické přehrady.
Projekt na Orlíku se podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše připravoval téměř osm let a šlo o složitou veřejnou zakázku. „Dá se říct, že píšeme dějiny české energetiky, pro nás je to něco mimořádného,“ prohlásil Beneš s tím, že nová přečerpávací elektrárna uloží elektřinu až pro den spotřeby osmdesáti tisíc domácností.
„Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla uvedena do provozu před třiceti lety, od té doby nebyla uvedena do provozu žádná,“ dodal Beneš.
Foto ČEZ
Česko si tak k současnému výkonu přečerpávacích elektráren ve výši 1170 MW může připsat dalších 380 MW. Na Orlické přehradě je totiž největší vodní elektrárna v zemi, jejíž čtyři Kaplanovy turbíny jí dávají celkový výkon před modernizací 364 MW, tedy v podstatě poloviční výkon přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.
Vzhledem ke zhoršující se hydrologické situaci ale tyto turbíny nemohou čím dál častěji fungovat na plný výkon, v řekách ubývá vody a tím se v posledních letech snižuje i naplněnost Vltavské kaskády včetně největší vodní nádrže Orlík.
I proto se zde společnost ČEZ rozhodla vybudovat další přečerpávací elektrárnu. Ta bude v cenově příznivých hodinách (v dnešní energetice čím dál častěji i v záporných cenách, což znamená, že za spotřebovanou elektřinu dostává majitel peníze navíc) čerpat vodu z vodní nádrže Kamýk zpět do Orlické přehrady.
V dalších desetiletích by tak Orlík měl plnit roli velké baterie. Rozdíl mezi hladinou kamýcké a orlické přehrady je sedmdesát metrů a energetici mohou výškového rozdílu efektivně využít.
K tomu je ale potřeba modernizace elektrárny a instalace celého nového soustrojí, které bude vodu hnát z Kamýku zpět do Orlíku. To bude mít jako generální dodavatel na starost Litostroj Engineering ze skupiny Wikov Group miliardáře Martina Wichterleho.
„Projekt Orlík je nejvýznamnější zakázkou v novodobé historii naší společnosti,“ uvedl ve středu přímo u hráze Orlické přehrady předseda představenstva Wikov Group Martin Wichterle.
Podle něj se na Orlíku počítá nejen se změnou typu části soustrojí, kdy budou dvě ze čtyř původních Kaplanových turbín z roku 1961 vyměněny za Francisovy o výkonu 95 MW, ale také s novými generátory a souvisejícími technologiemi. Tyto změny umožní provoz ve dvou režimech: výrobu elektrické energie i čerpání vody.
Foto Jan Strouhal
„Díky této úpravě vznikne v Česku po třiceti letech další přečerpávací elektrárna, která dokáže v akumulačním cyklu uložit vodu o objemu 1840 olympijských bazénů, což odpovídá energii z více než jednoho milionu autobaterií,“ vypočítal Wichterle.
A připomněl, že Litostroj, který dříve patřil hydroenergetické skupině Energo-Pro, už má v tomto zkušenosti právě i z jesenické přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.
První přečerpávací elektrárna v tuzemsku vznikla už v roce 1930 na Černém jezeře na Šumavě, v současnosti už funguje jen jako malá vodní elektrárna. Česko má tedy dohromady tři přečerpávací elektrárny, a to Štěchovice II, Dalešice a Dlouhé stráně. Jejich souhrnný výkon je 1170 MW.
Akumulace energie bude vzhledem k rozvoji obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a solární elektrárny, nabývat na významu kvůli schopnosti okamžitě vyrovnat nerovnováhy v přenosové soustavě. Přečerpávací elektrárny, když jsou plné, dokážou dodat elektřinu do sítě v podstatě okamžitě, a jsou tím tedy velmi flexibilním zdrojem.
Velké přečerpávací elektrárny mají oproti současným velkokapacitním bateriím další obrovskou výhodu – během jednoho cyklu dokážou vyrobit i gigawatthodiny elektrické energie (například Dlouhé stráně dokážou na jeden cyklus dodat až tři a půl GWh).
V současnosti dostupné akumulační baterie přitom během jednoho cyklu dodají energii v řádu pouhých stovek megawatthodin, i když jejich výkon se s přibývajícími lety vývoje zvyšuje.
Nyní se v české energetické lobby diskutuje o výstavbě zcela nových přečerpávacích elektráren, například v lokalitách bývalých uhelných dolů v Podkrušnohoří, kde by mohla vzniknout kaskáda až tří přečerpávacích elektráren za sebou.
Je ale otázkou, zda se je investorům vyplatí stavět bez veřejných podpor, čímž dnes trpí vlastně celá energetika – od solárních a větrných elektráren přes plynové až po jaderné elektrárny.
A to zejména kvůli zdražujícímu se stavebnímu materiálu a také složitým povolovacím stavebním předpisům včetně sílícího NIMBY efektu (socio-psychologický fenomén, kdy lidé podporují potřebné projekty, jako jsou školy, nemocnice nebo infrastruktura, ale zásadně odmítají jejich výstavbu ve svém vlastním sousedství – pozn. red.) nebo ekologickým organizacím, které často blokují nové stavby.
„Myslíme si, že v Česku to bude strašně složité. Naše zkušenosti ukazují na to, že až nemožné,“ přiznal už před třemi lety Forbesu bývalý šéf české hydroenergetické skupiny Energo-Pro Petr Milev, která se o stavbu přečerpávacích elektráren dlouhodobě zajímá nejen v tuzemsku.
Nejvhodnějšími lokalitami pro nové přečerpávací elektrárny jsou proto už stávající vodní nádrže, kde je potřeba jen upravit stávající vodní elektrárny, které na těchto lokalitách vlastní energetická skupina ČEZ.
Foto ČEZ
