Americká centrální banka Fed na svém prvním zasedání pod vedením nového šéfa Kevina Warshe tuto středu ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 až 3,75 procenta.
Samotné rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním analytiků i finančních trhů. Pozornost investorů se soustředila spíše na Warshovo první veřejné vystoupení v roli předsedy Fedu, během kterého naznačil, že centrální banka hodlá i nadále postupovat velmi obezřetně a boj s inflací zůstává její hlavní prioritou.
Přestože úrokové sazby zůstaly beze změny, nové ekonomické projekce ukázaly, že část členů Fedu pro operace na volném trhu stále počítá s možností jejich dalšího zvýšení ještě v letošním roce. Warsh zároveň odmítl zveřejnit vlastní odhad budoucího vývoje úrokových sazeb.
Podle něj by centrální banka neměla trhům předem naznačovat své další kroky, ale rozhodovat především na základě nově příchozích ekonomických dat. „Už řadu let říkám, že inflace je otázkou volby. A za tím si stojím,“ říká Kevin Warsh. Vedle měnové politiky představil Warsh také první změny ve fungování Fedu.
Oznámil vznik pěti pracovních skupin, které se zaměří na revizi komunikace centrální banky, správu její bilance, využívání ekonomických dat, produktivitu a trh práce, dopady umělé inteligence i samotný inflační rámec. Do jejich práce se mají zapojit nejen zaměstnanci Fedu, ale také externí odborníci.
Jednou z prvních viditelných změn byla také podoba oficiálního prohlášení po skončení zasedání. Zatímco dřívější komuniké Fedu měla více než tři sta slov, tentokrát bylo oznámení zkráceno přibližně na třetinu.
Warsh tím naznačil, že chce změnit způsob, jakým centrální banka komunikuje s veřejností i finančními trhy, a omezit poskytování detailních výhledů budoucí měnové politiky.
Kevin Warsh se stal předsedou Federálního rezervního systému na konci května, kdy ve funkci vystřídal Jeroma Powella. Dlouhodobě zastává názor, že hlavním úkolem centrální banky je udržení cenové stability, a patří mezi kritiky rozsáhlé komunikace Fedu směrem k finančním trhům.
