Nejmodernější stadion v republice, prémiová multifunkční hala nebo plážový turnaj, který přitahuje pozornost českého byznysu. Z Ostravy se v tichosti stává nové národní město sportu. Co za tím stojí?
Na české sportovní mapě se rýsuje nový fenomén. Město, které bylo po desetiletí synonymem těžkého průmyslu, uhlí a oceli, nyní prochází pozoruhodnou transformací. Ostrava, třetí nejlidnatější město České republiky, systematicky buduje novou identitu.
Plány na výstavbu nejmodernějšího fotbalového stadionu v republice, nové multifunkční míčové haly a již existující světově uznávané sportovní událost signalizují, že se slezská metropole rychle proměňuje.
„Ostrava do toho opravdu šlape a je na koňské délky před Prahou. Bohužel,“ komentuje Marek Tesař, šéf agentury Raul, která v Ostravě pořádá světový beachvolejbalový turnaj J&T Banka Ostrava Beach Pro.
Z uhelných dolů na sportovní výsluní
Sportovní tradice Ostravy je hluboce zakořeněna v industriální minulosti. Kdybychom hledali průmyslové centrum republiky, táhlo by nás to podvědomě právě sem. V době, kdy těžba uhlí a výroba oceli určovaly rytmus města, se sport stal ventilem pro těžce pracující obyvatele a postupně i zdrojem městské hrdosti.
Fotbalový Baník Ostrava, založený před více než sto lety v roce 1922 jako SK Slezská Ostrava, se stal razítkem města. Jeho čtyři ligové tituly (poslední v roce 2004) reprezentují zlatou éru ostravského fotbalu. Podobně hokejový klub HC Vítkovice, založený jen o šest let později, patří k tradičním pilířům české extraligy.
Ostravská sportovní DNA se však neomezuje pouze na kolektivní sporty. Město jako by magneticky přitahovalo sportovní osobnosti.
Milan Baroš, rodák z nedalekého Valašského Meziříčí, se stal ikonou ostravského Baníku a vítězem Ligy mistrů s Liverpoolem. Hokejové legendy jako David Moravec nebo Zbyněk Irgl vyrostly v prostředí Ostravy, aby později reprezentovaly český hokej na mezinárodní scéně.
Mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra, pořádaný v Ostravě od roku 1961, se vypracoval mezi elitní atletické události. Právě na ostravském stadionu zanechal nesmazatelnou stopu nejrychlejší muž planety Usain Bolt, který si Ostravu oblíbil natolik, že se sem pravidelně vracel a vytvořil zde několik rekordů.
Aktuální ročníky tak zvelebují úplně jiné hvězdy. Švédský tyčkař Armand Duplantis, který se zapsal do dějin během olympiády v Paříži, při skoku o tyči přeskočil šest metrů a předčil všechny, avšak další světový rekord si schoval až na domácí Stockholm.
Letos Švéd do Česka nedorazil, nicméně jeho rekordy dál rostou – 630 cm překonal už na mistrovství světa v Tokiu, na které navázal v březnu v Uppsale, kde to posunul ještě o centimetr výš. I když Duplantis letos v Ostravě chyběl, dál se tady překonávaly rekordy.
Noah Lyles proběhl cílem netradiční stopadesátky za 14,67 a smazal dosavadní historicky nejlepší čas 14,92 Jamajčana Kishana Thompsona.
Foto by Aeltegop, CC BY 4.0 via Wikimedia Commons
Srdce českých fanoušků letos získala jednadvacetiletá čtvrtkařka Lurdes Gloria Manuel. Ostravská rodačka, která se na čtyřstovce jako první Češka dostala pod jedenapadesát sekund, ovládla závod ve Vítkovicích časem 49,74.
„Já jsem opravdu spokojená. Je to první vítězství na Zlaté tretře. Je to skvělý čas, i když jsem tímhle závodem ani tolik na čas necílila, ale chtěla jsem se pokusit o vítězství, a to se nakonec povedlo,“ řekla Manuel po závodě České televizi.
V posledních letech se k tradičním sportům přidávají nové disciplíny. Mezinárodní turnaj v plážovém volejbale J&T Banka Ostrava Beach Pro se stal oblíbenou zastávkou světové série. A devátý ročník to jen potvrdil. Pochvalují si ho ostatně samotní hráči.
„Ostrava je za mě jedním z nejlepších turnajů na okruhu,“ řekla po turnaji deníku Sport kanadská vítězka a olympijská medailistka Brandie Wilkerson.
Atmosféra přitom nevznikala náhodou. „Pro náš turnaj jsme si záměrně vybrali Dolní oblast Vítkovic, protože to zvýrazňuje světovou originalitu turnaje. Nikde jinde na světě se nehraje nejlepší beachvolejbal mezi zrezlými trubkami – a zároveň se do zázemí jezdí eskalátory v Gongu,“ říká Marek Tesař, šéf agentury Raul, která turnaj od roku 2018 pořádá.
Letos měl turnaj o rozměr víc. Ondřej Perušič, mistr světa z roku 2023, v lednu ukončil kariéru. Doktor práv z Univerzity Karlovy, do toho nadšený šachista, který ve studiu historie a politické historie nadále pokračuje, nastoupil do soukromého sektoru a věnuje se politické analýze.
Na turnaj v Ostravě si vzal v práci volno, doplnil tréninkový tým trenéra Andrey Tomatise, aby mohly nastoupit tři české páry, a vytvořil dvojici s Jiřím Sedlákem.
Dvojice prosvištěla kvalifikací, v osmifinále dokonce vyřadila Perušičova dlouholetého parťáka Davida Schweinera, v semifinále otočila duel s Američany a až ve finále nestačila na olympijské vítěze ze Švédska.
„Obávám se, že dneska viselo to zlato opravdu hodně vysoko. V prvním setu jsme měli několik šancí získat sadu pro sebe, ale museli bychom předvést náš úplně nejlepší, stoprocentní výkon. Ve druhém setu jsme sice měli dobrý začátek, ale pak Švédové začali hrát jako stroj a v druhé polovině už nás trochu zlomili. Myslím, že i tak jsme předvedli velmi solidní výkon,“ hodnotil finále spokojený Perušič.
Foto Vlastimil Vacek, J&T
Kromě toho se Ostrava podepsala pod další akce. Loni v prosinci se uskutečnilo mistrovství světa florbalistek, ze kterého se stal divácky nejúspěšnější ženský šampionát historie. Na přelomu ledna a února se po čtyřech letech do Ostravy vrátil ženský tenis s turnajem Ostrava Open a v červnu se uskutečnilo mistrovství světa v hokejbalu, kdy čeští reprezentanti brali potřetí v řadě stříbro.
Kalendář se přitom plní dál – už v lednu 2027 přivítá porubská hala hokejové mistrovství světa žen do osmnácti let a v květnu se vrátí do Ostravy i para hokej.
Pingpongová velmoc
Stolní tenis, chcete-li ping-pong, se stal součástí široké sportovní rodiny, čím dál oblíbenější zábavou pro fanoušky. Koneckonců vrcholoví sportovci jej velmi často využívají jako doplňkový sport.
Od založení Ústředního výboru ping-pongového, který odstartoval organizovaný stolní tenis v Česku, uplynulo už sto let a český stolní tenis si za tu dobu prošel slušnou proměnou. Pozice Ostravy je v tomto sportu nevídaná
Město se pyšní jedinečným postavením v české extraligové soutěži. Zatímco Praha má v nejvyšší soutěži tým jeden, Ostrava hned tři. Další veleúspěšnou základnu tvoří sousední Havířov.
Tato koncentrace na relativně malém území nemá v Česku obdoby a svědčí o systematické práci s mladými talenty i o strategických investicích do sportu. Stolní tenis tvoří další vrstvu v pestré sportovní mozaice města.
Na našem území se v minulosti konalo hned několik šampionátů. Ten poslední, mistrovství Evropy, se uskutečnil právě v Ostravě před šestnácti lety. Tehdy Češi vybojovali bronz v mužských družstvech.
Juniorské mistrovství Evropy se loni uskutečnilo opět v Ostravě. Po letech 2013 a 2019 získalo Česko pořadatelství právě i v roce 2025, kdy český stolní tenis oslavil stoleté výročí svého vzniku. Na turnaji byla v českých barvách nejviditelnější Hanka Kodet, která získala dvě medaile.
Foto Czech Table Tennis, https://www.flickr.com/photos/czechtabletennis/albums/72177720327580851/page2
Jak to bude s hokejem?
Zatímco dva předchozí extraligoví vítězové – hokejová Kometa Brno a Pardubice – postaví nové megahaly, vítkovickou Ostravar arénu čeká nejspíš demolice a přesun do nové, skromnější. To může být pro Ostravu jakožto tradičního spoluorganizátora hokejových mistrovství světa velká rána. Právě jedno z výše uvedených měst Ostravu překoná.
Zatímco Brno přes tišší roky znovu dobylo loni extraligu, Pardubice i díky Petru Dědkovi jsou na koni už nějakou tu sezonu. A Ostravar aréna ne že by chátrala, ale mezinárodním podmínkám už stěží v porovnání s pražskou O₂ arenou může konkurovat.
Hokejová Ridera navíc zrovna nezažívá bůhvíjaké žně. Vítkovice si na titul nesáhly už dlouhých pětačtyřicet let a v posledních letech k tomu měly pokaždé poměrně daleko. Nejvíc busy moment vrcholí právě jednou za deset let – v dobách hokejového mistrovství – a na to už je ostravská aréna nedostatečná.
Před dvěma lety to pro hráče nebyla v Ostravě žádná hitparáda. Arénu doprovázely spíš negativní reakce, především kvůli nekvalitnímu ledu a velkému horku.
„Otřesné podmínky, v takových se hokej hrát nedá. Led je špatný po pěti minutách jedné třetiny. Neomlouvá nás to, ale člověk by čekal, že na turnaji, jako je mistrovství světa, to bude lepší,“ stěžoval si tehdy novinářům po jednom ze zápasů Šimon Němec, mladý slovenský hokejový talent a člen výběru slovenského Forbesu 30 pod 30.
Návrat na Bazaly
Pět a půl roku. Tak dlouho budou fanoušci ostravského Baníku čekat na to, až se vrátí jejich tým na Slezskou, půjde-li vše podle plánu.
Loni v listopadu vybrala porota jednomyslně návrh španělského studia L35 Arquitectos – ateliéru, který se podílel i na modernizaci madridského stadionu Santiago Bernabéu, kde hraje Real Madrid.
„Z vnějšího pohledu návrh vysílá silné poselství místa, zakořeněné v průmyslovém dědictví ostravského regionu – využívá masivní čedičový sokl a lehký kovový plášť v horní části, což je velmi vhodné řešení pro území bývalého lomu Bazaly a zároveň odkaz na místní tradici ocelářství a hornictví,“ popsala v tiskové zprávě města irská architektka a předsedkyně návrhu Valerie Mulvin.
Monumentální by měla být i fasáda, již směrem k centru prolamují otvory ve tvaru včelí plástve.
Stavět se má začít v roce 2029, stát by měl stadion do konce roku 2031 a náklady se zatím odhadují na dvě a půl miliardy korun. Pro fanoušky Baníku by mělo jít o návrat domů – na Bazalech klub působil šestapadesát let.
Foto se souhlasem Arquitectos S.L.P.
Projekt bude podle primátora Ostravy Jana Dohnala složitý a město zaměstná na řadu let. I proto musí být magistrát v symbióze s Fotbalovou asociací České republiky a klubem. Dohnal řekl, že nový sportovní stánek nemá pouze ambici stát se nejlepším fotbalovým stadionem v zemi, nýbrž i architektonickým skvostem města.
Primátor doplnil, že samotný projekt musí jít ruku v ruce i s provozním řešením stavby. „Chceme vybudovat stavbu, která se stane magnetem pro sportovce i turisty napříč zemí.“
Nová hala a další investice
Kvůli demolici haly Tatran, která byla v Ostravě otevřena už v roce 1953, vyroste v Ostravě nová víceúčelová hala. Ta má vzniknout za obchodním centrem Futurum na ostravských Fifejdách a bude sloužit především míčovým sportům jako basketbal, házená, volejbal či florbal.
Foto Magistrát města Ostravy
Foto Magistrát města Ostravy
Foto Magistrát města Ostravy
Foto Magistrát města Ostravy
Foto Magistrát města Ostravy
Foto Magistrát města Ostravy
„Hlavní hala obsáhne kromě hrací plochy i zázemí pro sportovce, šatny, posilovnu, rehabilitace či wellness. Diváci budou kromě standardního hygienického zázemí využívat i prostory, které nabídnou gastro, nescházejí sky boxy, prostor pro média a komentátory,“ popsal ostravský primátor Dohnal loni na jaře, když město projekt představovalo.
Podle projektu by měla poskytovat zázemí pro konání sportovních událostí vrcholné mezinárodní úrovně. Součástí projektu je i sousední tréninková hala, která má nabídnout čtyři hrací plochy pro volejbal, basketbal, florbal a sportovní gymnastiku. Stavba by měla vyjít na osm set milionů korun.
Hotová má být v polovině roku 2028. Mělo by se do ní vejít kolem tří tisíc diváků, což je v porovnání s předchozím Tatranem dvojnásobek.
Vedle vlajkových projektů se v Ostravě modernizují i drobnější sportoviště. V Plzeňské ulici město staví za zhruba 140 milionů krytou střelnici, jednu z mála v republice. Obvod Jih opravuje za 300 milionů sportoviště na Dubině a podle akčního plánu města čeká na soukromého investora i centrum ledních sportů.
