skip to main content
Český byznys

Rok na home officu. Češi víc pracují, produktivita však klesá

5 minut čtení

Světovým médiím vévodí titulky o tom, jak díky pandemii a souvisejícím změnám ve světě práce budeme mít brzy čtyřdenní pracovní týden a neomezenou dovolenou, realita je však zatím jiná.

Už je to skoro rok, co první české firmy začaly ve snaze předejít nákaze posílat své zaměstnance hromadně na home office. Podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost myTimi skoro polovina pracujících na home officu tráví prací více času než v kanceláři. Stejná část lidí má však zároveň problém oddělit svůj pracovní a osobní život.

Prvotní nadšení z toho, že si lidé mohou organizovat den podle sebe, jít si klidně v pracovní době zaběhat nebo trávit čas s dětmi, nyní střídá u mnohých vystřízlivění. Pracovní den už totiž jasně neodděluje cesta do kanceláře a zpět a zdánlivě nikdy nekončí. Home office tak vyžaduje větší disciplínu a lepší time management než práce v kanceláři. A ne každý si s tím umí poradit.

Češi ostatně loni pracovali v průměru osm hodin a dvaadvacet minut denně, což je více než před pandemií.

„Pokud si dobu práce můžeme určovat sami, má velký vliv nejen množství úkolů, ale také naše představa o tom, kolik času prací tráví naši kolegové. Jestliže si myslíme, že hodně, máme tendenci je předběhnout. V praxi tak pracujeme více než za normálních podmínek. A platí to i naopak, pracujeme míň, když máme pocit, že to dělají i kolegové,“ říká firemní sociolog Vojtěch Bednář.

Home office je hodný sluha, ale zlý pán

Reklama

Více práce ale nemusí znamenat vyšší výkony, ač tomu tak dříve většinou bylo. „Home office byl dlouho jedním z nejcennějších benefitů a lidé, kteří k němu měli přístup, vykazovali vyšší efektivitu práce než v kanceláři, protože z něj měli radost,“ říká Bednář.

Aktuální vydání magazínu

Nutnost trávit prací z domova mnohem více času kvůli pandemii však způsobila, že efektivita často poklesla. „Důvodem jsou obvykle problémy s organizací úkolů na straně zaměstnanců i jejich vedení. Ke klesající produktivitě přispěl také chybějící fyzický kontakt,“ popisuje Bednář.

Dlouhodobý home office vynucený okolnostmi je přitom náročný často i pro firmy, které s touto formou spolupráce měly zkušenosti už v minulosti. Podle dat společnosti LMC během podzimní vlny pandemie jen desetina firem v souvislosti s prací na dálku neřešila vůbec žádné systémové změny.

„Management se nejčastěji zabýval správným nastavením komunikace na dálku a zajištěním vybavení. Zaměstnavatelé ale řešili také zpětnou vazbu od zaměstnanců, vzájemnou důvěru a sladění cílů. Tím, že se setřela hranice mezi prací a soukromím, se důležitým tématem pro firmy stalo také předcházení vyhoření nebo vyčerpání zaměstnanců,“ uvádí analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Budoucnost je hybridní práce

Během podzimní vlny pandemie nechalo alespoň část svých zaměstnanců pracovat doma devět z deseti firem v Česku. Podle průzkumu společnosti LMC měla ve výsledku tuto možnost téměř polovina Čechů. A řada firem v tomto režimu setrvává i nadále.

A asi 40 procent zaměstnavatelů plánuje ve větší míře zachovat home office i v době po pandemii. „Jen malé části lidí vyhovuje pracovat z domu pořád. I proto většina českých firem míří k takzvanému hybridnímu modelu, který kombinuje home office a práci v kanceláři,“ popisuje Dombrovský.

Podobně chce v budoucnu fungovat například IT korporace Tieto, která v Ostravě zaměstnává 2400 lidí a v Brně další dvě stovky. Na home office je firma dlouhodobě zvyklá a během pandemie na něj poslala 95 procent svých pracovníků.

„Dělali jsme si mezi zaměstnanci průzkum a z něj vyplynulo, že trend práce na dálku by mohl formovat nové pracovní prostředí, kdy se naši lidé vrátí do kanceláří jen na dva nebo tři dny v týdnu a budou tam chodit primárně kvůli setkávání a kreativním činnostem. Teď zvažujeme, jak tomu přizpůsobit naše prostory,“ říká generální ředitel Tieto Česká republika Petr Lukasík.

Hromadný home office zvolila i technologická firma ABB, která v Česku nechala doma asi 80 procent z 3300 zaměstnanců.

Reklama

„Práce na dálku je u nás běžná už 15 let. Pandemie ale některé procesy výrazně urychlila. Například přechod ze Skypu na Teams jsme měli naplánovaný na půl roku a stihli jsme ho za týden. Navíc se ukázala solidarita kolegů, když tam, kde práce z domova není možná, jako je třeba servis u zákazníka, nabídli mladší zaměstnanci starším kolegům zastoupení,“ líčí generální ředitel ABB Vítězslav Lukáš.

Stejně jako Tieto hodlá i ABB do budoucna kombinovat home office a práci v kancelářích. A podobné plány má také skupina ČSOB, která zaměstnává asi 8500 lidí. Na centrále pracuje z domova aktuálně pětaosmdesát procent pracovníků a v pobočkové síti 30 procent.

Benefity se přesunuly online

Aby banka zaměstnancům pobyt doma ulehčila, darovala jim například vyřazené monitory a další IT techniku a přenesla některé benefity do online světa.

„Nabídli jsme jim divadelní představení od našich partnerů ke sledování zdarma nebo třeba videoprogram science center pro zabavení dětí během nouzového stavu. Asi dva tisíce lidí se také zapojily do naší fitness výzvy, v rámci které si mohou udržovat kondici díky online cvičení,“ přibližuje mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Zjednodušit svým pracovníkům home office se rozhodla i skupina Unicorn, kterou kolem své softwarové firmy vybudoval miliardář Vladimír Kovář. V Česku má kolem dvou tisíc spolupracovníků, kteří v současnosti z 90 procent pracují z domova.

„Mohou si vypůjčit kancelářské vybavení, u našeho internetového obchodu Mamut objednat a nechat dovézt potraviny a další zboží či hotová mražená jídla z našeho hotelu. Pro své školou povinné děti také dostali k dispozici online kurzy Red Monster,“ popisuje Jan Jaroš, generální ředitel a předseda představenstva Unicorn Systems.

Udržet sociální kontakt mezi pracovníky se firma snaží i nejrůznějšími online snídaněmi, večeřemi, společnými hrami nebo večírky. „Jsme digitální firma a žijeme online. Ale také se těšíme, až se zase budeme moci scházet a pracovat společně na jednom místě, nejen na dálku,“ říká Jaroš.

Kanceláře nezmizí, ale budou vypadat jinak

V souvislosti se změnami, které pandemie přinesla, proto skupina Unicorn postupně také mění své kanceláře. Vedle tradičních pracovních míst a zasedaček připravuje takzvaná hnízda.

A nejde zdaleka o jedinou společnost, která v reakci na pandemii mění své pracovní prostředí. Firmy se totiž v náročné době snaží šetřit náklady a některé uvažují o zmenšení plochy kanceláří – zejména co do počtu standardních pracovních stolů.

Jde o místa různých velikostí, která si může kdokoliv zamluvit pro projektovou práci na den či týden podle potřeby a má tam veškeré vybavení a servis – interaktivní tabuli, televizi, tiskárnu, jídlo i pití na objednávku. Hnízda vzniknou jak ve vývojových centrech, tak například ve školicím středisku v Hřebečníkách nebo na Petrových Boudách, kam mohou týmy Unicornu jezdit pracovat.

„Kanceláře čeká přeměna na místo, kde se zaměstnanci budou scházet spíše za účelem spolupráce, sociální interakce, kreativní činnosti či předávání zkušeností než k vykonávání individuální práce, kterou mohou dělat z domova,“ uvádí Vendula Bláhová z realitní poradenské společnosti JLL.

V kancelářích se tak podle ní bude objevovat více a více neformálních zón pro spolupráci a socializaci, místností pro pohodlné online spojení s kolegy či klienty, ale i telefonních budek a focus roomů pro pracovní aktivity vyžadující klid a soukromí.

Už teď je ale jasné, že sebelepší digitální nástroje nedokážou zcela nahradit fyzický kontakt a bez kanceláří se tak většina firem neobejde. Na to, jaký bude do budoucna optimální poměr práce v kancelářích a z domu, si ale musí každá společnost přijít sama.

„Současná zkušenost jasně ukazuje, že když máme pouze jedno, toužíme po druhém a naopak. Podstatné je, aby lidé nebyli zbytečně svazováni v kancelářích anebo stejně zbytečně frustrováni doma. Zaměstnance a jejich manažery tak teď čeká náročný úkol najít ten správný balanc,“ říká firemní sociolog Vojtěch Bednář.

Reklama
Reklama