Americký Senát v pondělí schválil návrh zákona o bydlení, jehož cílem je zvýšit nabídku a snížit ceny mimo jiné tím, že korporátním investorům omezí možnost skupovat rodinné domy. Návrh, který je nejrozsáhlejší podobnou iniciativou za poslední desítky let, podpořily obě politické strany.
Senátoři jej schválili v poměru 85 ku pěti hlasům. Nyní putuje k hlasování do Sněmovny reprezentantů. Republikáni i demokraté se snaží řešit otázku dostupnosti bydlení před listopadovými volbami do Kongresu, píše agentura AP.
Zákonodárci chtějí legislativou zredukovat federální předpisy a posílit roli místních samospráv. Cílem je „snížit ceny, rozšířit nabídku bydlení, omezit byrokracii, chránit daňové poplatníky a pomoci více Američanům splnit si sen o vlastním bydlení“, řekl republikánský předseda senátního bankovního výboru Tim Scott, který na prosazení návrhu spolupracoval s demokraty.
Nejvýše postavená demokratka ve výboru Elizabeth Warren řekla, že se jedná o nejdůležitější zákon o bydlení, který by Kongres mohl schválit od roku 1990.
Byt nebo dům tehdy v USA podle ní stál průměrně 150 tisíc dolarů (3,2 milionu korun). Nyní za něj lidé zaplatí v průměru více než pět set tisíc dolarů (10,6 milionu korun), dodala.
„Poprvé v historii nebudou moci investiční fondy skupovat rodinné domy a měnit bydlení v další investici pro Wall Street,“ uvedla Warren.
Očekává se, že Sněmovna reprezentantů návrh rovněž schválí. Poté bude zbývat podpis prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že takovou právní úpravu podporuje.
Republikáni i demokraté legislativu podle AP podporují, protože chtějí ukázat, že se zabývají krizí dostupnosti bydlení v zemi. Ceny rostou mimo jiné proto, že na trhu není dostatek cenově dostupného bydlení.
Trh s nemovitostmi je v útlumu od roku 2022, kdy hypoteční sazby začaly růst z nízkých hodnot z období koronavirové pandemie.
