skip to main content
Český byznys

Sezona v Praze? Do konce března musíme jen přežít, shodují se zástupci luxusních hotelů

5 minut čtení

Hotely v Praze jsou na byznysové jednotce intenzivní péče. Asi žádný jiný sektor nebyl pandemií zasažen tak silně.

Obsazenost se propadla o 80 až 90 procent, turisté nejenže nepřijíždějí z USA nebo Číny, ale přestali jezdit i z Německa či Polska.

Za takového stavu je i pro nejlepší a nejluxusnější hotely hlavního města lepší úplně zavřít brány a přežít v hibernaci do jara. Snižují se počty zaměstnanců i jejich platy, hotely bojují o každou korunu a každý dolar cash flow.

O situaci jsme se bavili s řediteli tří luxusních malostranských hotelů, které patří k úplné špičce nejen v Praze, ale v celém Česku. Za hotel Mandarin Oriental ke kulatému stolu zasedla Flavia Daudan–Caponi, za Augustine Mario Egger a za hotely U Zlaté studně a Aria Jiří Hlavatý.

Tento kulatý stůl, který vedl šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek, je první ze série rozhovorů se zástupci nejpostiženějších oborů.

Zleva: Mario Egger za hotel Augustine, Flavia Daudan-Caponi za Mandarin Oriental, Jiří Hlavatý za hotely U Zlaté studně a Aria a šéfredaktor Forbesu Petr Šimůnek

Jak vnímáte zpřísňování opatření spojených s druhou vlnou koronaviru?

Daudan-Caponi: Nemyslím si, že zvolená opatření byla nějak překvapivá. Spíš je většina z nás očekávala. Podobnou situací jsme si prošli v březnu, ale napodruhé je to poněkud snazší – myslím tím dopad na kolegy, dopad na tým. Pochopitelně nás ale zklamalo, že jsme dnes v takové situaci.

Osobně zvoleným opatřením rozumím, ale myslím si, že by měla být ještě přísnější. Tím by nás ochránila rychleji. Myslím, že to potrvá tak dva týdny a přijdou právě ještě přísnější opatření. To ale celý proces oddaluje.

Flavia Daudan-Caponi, ředitelka Mandarin Oriental

Mandarin Oriental

  • 79 pokojů, 20 apartmá
  • ceněné lázně v budově někdejší renesanční kaple
  • vloni zaměstnával 150 lidí

Egger: Objevilo se i několik mylných informací. Například varování, že musíme své restaurace uzavřít, tedy i pro ubytované hosty, a že pro ně budou k dispozici pouze pokojové služby. Nakonec se ale ukázalo, že to bylo nedorozumění a restaurace pro ně může zůstat otevřená, což nám trochu pomáhá. Naprosto ale souhlasím s tím, že by zvolená opatření měla být striktnější.

Takže jste je očekávali.
Egger: Očekávali jsme i trochu více. Když vidím, kolik je v Česku denně případů, a to číslo je jedno z nejvyšších v Evropě, tak musela přijít přísná opatření. Je pro to i příhodná doba, ke konci října a začátkem listopadu bývá pro hoteliéry slabá sezona, takže by nám to mohlo pomoct se připravit na hlavní zimní sezonu kolem Vánoc.

Reklama
Mandarin Oriental sousedí s Českým muzeum hudby

Hlavatý: Problémem je, že můžete otevřít hotelovou restauraci, i když v hotelu nemáte žádné hosty, protože ti přestali cestovat. Byli jsme v situaci, že byly obsazeny jen dva pokoje. Pokud žádáte o jakoukoli podporu od státu, žádnou nedostanete, protože jste pořád schopni otevřít. Pozitivní bylo aspoň to, že se objevily jasné informace o tom, co se musí zavřít, a že hotely mohou ubytovat pouze osoby na pracovní cestě.

Poslední měsíce je však problém, že máme velmi malou obsazenost. Přesto musíme stále držet svůj standard, což je v dané situaci náročné. Složitá je i motivace personálu. Myslím, že pro nás všechny je velmi důležité ujistit naše zaměstnance, že budeme schopni přežít a takto fungovat po dobu několika měsíců.

Zůstat nadále otevřeni nedává z finančního hlediska smysl.

Jaká byla obsazenost v posledním měsíci nebo dvou?

Hlavatý: Není to jen o průměrné obsazenosti (rate). V Praze obvykle máte obsazenost od 60 až 80 procent, v našem segmentu je to více než 70 procent. Rozdíl je v tom, že v průměru je obsazenost pod 30 procent, většina z nás ale klesla o 80 procent.

Takže pouze 10 procent pokojů bylo obsazeno.

Hlavatý: 10 až 15 procent byla průměrná obsazenost od konce června do konce září.

Daudan-Caponi: Podle zprávy STR si město vedlo tak, že vykazovalo asi 30procentní obsazenost, od 15 do 30 procent. Hotely navíc klesly o 80 procent v tržbách.

Není šance, aby se Američané vrátili.

Rozumím tedy správně, že oceňujete opatření a je pro vás snazší teď hotel uzavřít?

Daudan-Caponi: Nevím, jestli mluvím za všechny, ale musíme udělat, co je potřeba, abychom ochránili hosty i kolegy. Pracujeme v prostředí, kde je osobní kontakt zanesený do naší DNA, ale nyní jsme limitováni v tom, co můžeme dělat. Zůstat nadále otevření nedává z finančního hlediska smysl. Máme zodpovědnost ke svým kolegům, majitelům i ke společnosti, pro kterou pracujeme. Chápeme, když budou opatření striktnější, abychom mohli vše překonat a začít se zotavováním.

Mario, vy jste zmínil zimní sezonu. Bude vůbec nějaká?

Egger: Dobrá otázka. Obecně pociťujeme odliv americké klientely. Pokud byste se nás zeptal půl roku zpátky, řekli bychom, že se vrátí. Ale dnes můžeme říct, že není žádná šance, aby se Američané vrátili. Jaké klienty můžeme přes zimu očekávat? Samozřejmě okolní země, hlavně německy mluvící klientelu, ale také Poláky a Slováky. To je však maximum, s čím můžeme počítat. Jsou omezeny lety do Evropy, pocítíme tak i odliv klientů z asijských zemí. Míra obsazenosti v prosinci, i když budeme velmi optimističtí, bude podle očekávání mezi 25 a 30 procenty.

Zahrada se slunečními hodinami hotelu Augustine

Co se podle vás musí stát, aby zimní sezona skutečně přišla?

Egger: Nejdůležitější je, aby byla ukončena omezení tak, aby lidé z okolních zemí mohli přijet, aniž by se potřebovali prokázat negativním testem. Zkrátka aby neměli problém už jen s tím do Prahy přijet či přiletět.

To ale mohou udělat.

Egger: To sice mohou. Avšak největší země, se kterou ČR sousedí, stále varuje před cestováním k nám. A Němci se tohoto varování drží. Dokud budou tato omezení platit, nebude šance ani na nepatrně úspěšnou sezonu.

Do konce března musíme jen přežít.

Hlavatý: Já nechci být negativistický, ale myslím si, že až do konce března bohužel není žádná šance udělat dobrý byznys. Nemusíme skončit, ale jako hoteliéři budeme ještě více omezeni, než tomu bylo letos v březnu. Tehdy sice byla celá řada omezení, ale všichni jsme pracovali na tom, abychom byli připraveni na chvíli, kdy bude lépe. Dnes víme, na čem jsme.

Snad nenastane to nejhorší, tedy že budeme muset s koncem března zavřít kvůli dalším restrikcím. Náš cíl je být schopni otevřít a znova fungovat bez jakýchkoli omezení. Hosté snad začnou opět jezdit od konce dubna či od května. Do konce března musíme jen přežít. Letošní sezona se navíc liší v tom, že se pokoje rezervují až na poslední chvíli. Lidé zkrátka neplánují dopředu.

Egger: Pak je náročné nabídnout ten správný servis. Protože stále přemýšlíme, jestli můžeme redukovat počty zaměstnanců. Pokud bychom to udělali, náš servis by si samozřejmě neudržel svůj standard.

Mario Egger, ředitel hotelu Augustine

Augustine

  • 101 pokojů, 4 signaturní apartmá
  • jedna z nejkomplexnějších rekonstrukcí v historickém centru Prahy
  • restaurace nabízí svatotomášské pivo podle receptury ze 14. století

Budete snižovat platy?

Daudan-Caponi: Myslím, že všichni teď musíme minimálně snižovat výplaty, a to všem.

Jak moc?

Daudan-Caponi: Nerada bych říkala přesné procento. Máme štěstí, že jsme zpočátku uzavřeli smlouvy na jeden rok a navíc často využíváme pomocné síly, takže můžeme snižovat stavy přirozeně.

Hlavatý: Já na tuto otázku, jako zástupce nezávislého hotelu, odpovědět můžu. Platy jsme snižovali od 15 do 30 procent, odvisle od výše platu. Management má plat snížený zhruba o 25 procent. Na začátku jsme se dohodli, že pokud dosáhneme nuly a nebudeme dál ve ztrátě, tak když to vydrží dva měsíce, budeme opět platy navyšovat. V září ale opět přišel pokles. Co se týče snižování stavů personálu, jsme teď o cca 45 procent níže, než je běžný stav.

Daudan-Caponi: Držíme ideální počet zaměstnanců. Samozřejmě v návaznosti na nízkou obsazenost a restrikce jsme také snížili stavy o zmíněných 45 procent. Pro každého, koho propustíme, je to velmi náročná situace. My ale musíme myslet nejen na jednotlivce, ale i na celou společnost. Pokud bychom to neudělali, muselo by být nakonec propuštěno mnohem více lidí.

Přišli jste s tímto rozhodnutím rychle?

Hlavatý: Hned koncem března.

Reklama

Daudan-Caponi: Ano, koncem března se většina z nás okamžitě rozhodla a adaptovala provoz na to, jak se bude situace vyvíjet. Jediný rozdíl je v tom, že léto skončilo poměrně rychle. Řešil se regionální trh, lidé nemohli letět na Seychely, nemohli na Maledivy a zůstávali v ČR.

Hlavatý: Řada lidí myslela, že do Prahy přijede spousta Čechů a budou zůstávat v hotelech v Praze, ale to se nestalo.

Daudan-Caponi: Ten nával trval tak dva týdny a pak to bylo úplně pryč.

Hlavatý: Byla to pomoc pro restaurace, ty byly skoro každý den plné, ale když se podíváme na ubytování, aby sem lidé jeli trávit volný čas, tak to jen minimálně.

Daudan-Caponi: Očekávání byla daleko větší.

Jeden z pokojů hotelu U Zlaté studně nese jméno po hvězdáři Tychu de Brahovi, který v původní budově ze 16. století přebýval.

Mandarin i Augustine jsou vlastněny řetězcem. Zajímá se vaše vedení o to, co se děje v České republice?

Daudan-Caponi: Bohužel ano. Říkám bohužel, protože máme po světě 32 hotelů a všude je to podobné, každá země byla zasažena, za poslední rok máme obrovské ztráty.

Mohli předvídat, co se tady bude dít?

Daudan-Caponi: Nemyslím si, že čekali, že druhá vlna bude tak silná, protože první byla poměrně dobře zvládnutá. Ale myslím, že jsme to všichni začali chápat v srpnu, když začala čísla růst. Řešili jsme to několik týdnů nazpět. Jinak jsme nosili roušky po celou letní sezonu. Někteří hosté, kteří k nám přicházeli, se ptali, proč stále nosíme roušky. Počítali jsme s tím, že se to může vrátit.

Takže jste nemuseli přepracovat své rozpočty pro další rok, tak jak to nyní musel udělat Martin?
Egger: Už to dělám automaticky. Vždy tvořím dva rozpočty, jsem tu už pět let a vím, jak to funguje. První rozpočet není nikdy dostatečně dobrý, takže automaticky vytvářím druhý. Pro Martina je to poprvé a je to náročné.

Hlavatý: Já to dělám už šestnáct let, takže jsem v trochu jiné situaci. Máme rozpočet, snižujeme ho, ale podmínky se mění každých čtrnáct dní. Proto se soustředíme hlavně na redukci nákladů a zkoušíme je dostat, co nejníže můžeme. To je jediná strategie, na kterou se nyní můžete soustředit. Ten byznys teď prostě nepřichází. Navíc v Praze je už pravidelně v prvních měsících roku velmi nízká obsazenost. Pořádně se sezona rozjíždí až v květnu, v červnu. Další rok bude náročný, protože budeme začínat opět s velkým minusem.

Jiří Hlavatý za hotely U Zlaté studně a Aria

Aria Hotel Prague

  • 51 pokojů, 6 unikátních apartmá
  • kompletní rekonstrukce začátkem roku 2018
  • restaurace CODA ve stylu art deco

Hotel U Zlaté studně

  • 19 pokojů, 2 apartmá
  • vyhlášená restaurace Terasa U Zlaté studny
  • v obou hotelech vloni dohromady pracovalo 95 zaměstnanců

Když vidíte, co dělá pro váš byznys vláda, pomáhá to nějak? Jak byste popsali přístup vlády k hotelům a pohostinství, a to především v Praze?

Hlavatý: Z mého úhlu pohledu pomůže lepší komunikace. Na druhou stranu je důležité, že tu jsou nějaké dotace. Dostáváme určité peníze a pomoc na výplaty. Bohužel ale jako hotel stěží dosáhneme na jakoukoli půjčku a myslím, že bude velmi důležité mluvit s našimi bankéři a bankami, které dlouhodobě spravují naše finance.

Kdo by s nimi měl mluvit?

Hlavatý: My bychom měli, jako management, jako vlastník. Měli bychom s nimi komunikovat, vysvětlit jim naši situaci. Finance nám zajišťují přes deset let, takže rozumí situaci, že to není tak, že bychom něco udělali špatně. Vidí, že redukujeme náklady a snad můžeme být pak i silnější, až se byznys vrátí k normálu. Zatím jsme tak udělali jen jednou, po letech 2008–2009.

Dotace nás nakoply.

Je ta situace podobná?

Hlavatý: Není, teď jsme na nule. Předtím jsme byli na čtyřiceti procentech.

Takže je to ještě horší.

Hlavatý: Nelze to poměřovat, tehdy jsme byli schopni platit účty. Teď banky vědí, že jako hotel toho nebudete schopen. Chybí cash flow.

Daudan-Caponi: Dotace byly velmi nápomocné. V první vlně, když jsme museli zavřít, nás nakoply. Dnes je ale realita taková, že hotely i restaurace jsou prázdné, a protože jsme nezavřeli úplně, nemůžeme žádat o všechnu vládní pomoc. Na platy zaměstnanců využíváme program Antivirus B. Je ale potřeba, aby se pomoc prodloužila aspoň do dubna, protože víme, že dalších šest měsíců tu prostě nebude byznys.

Egger: Řekl bych to stejně. Dotace jsou potřeba. Bez nich by spousta hotelů zanikla. My jsme naštěstí součástí většího řetězce, což je určitá pomoc. Myslím, že vláda obecně dělá v tomto ohledu dobrou práci – co by mohlo být lepší, je komunikace.

To jsme se bavili o dotacích na platy. Co další dotační programy?

Daudan-Caponi: Dalším je Covid-hotels, který nám dá 330 korun za neobsazený pokoj během 72 dní stavu nouze. A vedou se diskuze o jeho rozšíření.

Hlavatý: Tady budu hodně kritický, protože hotely potřebují peníze, co nejdříve to bude možné. Rozhodlo se o tom asi měsíc nazpět, ale peníze by měly hotelům přijít někdy ke konci roku, možná začátkem ledna. Snad to není pravda, tohle je věc, která by podle mě měla být udělána co nejdříve.

Můžeme to porovnat se situací v Rakousku.

Egger: Neznám tamní situaci z pozice hoteliéra, ale vlastníka několika obchodů. V tomto odvětví je to velmi dobře odvedená práce. Hodně nám pomáhá kurzarbeit a také podpora na nájemné nebo dokonce právníka i účetní. Takže je to velmi podstatná částka. Komunikace je pak velmi jasná. Pocházím z Tyrolska, Kitzbühlu, takže mám ten vhled. Je tomu velmi snadné porozumět.

Co vám teď nejvíc pomůže, ať už ze strany města, či vlády?

Hlavatý: Vezmu to z jiného konce. Jsme v situaci, kdy toho nemůžeme moc změnit, musíme ale začít uvažovat nad budoucností. Teď je pár témat jako Airbnb nebo obecně marketing Prahy. Ta ze sebe dělá lacinou destinaci. Město i CzechTourism by měli zapracovat na marketingu, Praha není jen Hrad, ale je i možnosti, co všechno tu můžete dělat.

Nemyslíme si, že Airbnb je pro nás jako pro pětihvězdičkový hotel konkurence. Pro Prahu jako takovou je to ale problém.

Takže je to pro Prahu jedinečná šance, jak změnit strategii?

Daudan-Caponi: Rozhodně.

Hlavatý: Ani to není jen o pivu, hospodách a klubech, ale je potřeba Prahu ukázat jako kulturní destinaci. Předvést, že sem můžete přijet, dělat tu konference… Například Vídeň nám už před deseti lety přebrala spoustu zajímavých konferencí a od té doby se prakticky nic nezměnilo.

Egger: Z dlouhodobého hlediska jde o to, co inzerujeme: pivo, trdelník, Karlův most a Pražský hrad. Praha má přitom mnohem víc co nabídnout. Jen to neukazuje, což je velmi smutné.

Co si myslíte o Airbnb? Přinese současná situace prostor pro změnu?

Hlavatý: Nemyslíme si, že Airbnb je pro nás jako pro pětihvězdičkový hotel konkurence. Pro Prahu jako takovou je to ale problém. Původní myšlenka byla, že sdílíte pokoj či byt. Najednou ale máte dům s deseti byty a nabízíte hotelové služby. Problém je, že nemusí dodržovat žádná pravidla, žádné regulace, které musíme dodržovat my. Ani neplatí všemožné daně a podobně. Nejsem tedy proti Airbnb jako takovému, ale je potřeba určitá regulace. My musíme dodržovat pravidla a oni by měli taky. Měli bychom mít jasnou představu o tom, co to znamená Airbnb a co znamená hotel.

Je Praha dostatečně silná na to, aby tato pravidla zavedla?

Hlavatý: Teď je velká příležitost to udělat.

Daudan-Caponi: Ano, teď je ten správný moment.

Egger: My jsme dokonce posílali oficiální dopis panu Babišovi, že by se to mělo řešit právě teď.

I z krize mohou vzejít dobré věci.

Těžké v této době dohlédnout nějaká pozitiva.

Hlavatý: V roce 2022 budeme zpátky v plné síle. Příští rok se budeme ještě zotavovat, ale pak začneme opět vydělávat.

Daudan-Caponi: I z krize mohou vzejít dobré věci. Jak řekli Mario nebo Jiří, můžeme být ještě efektivnější. Pozitivní také bude, pokud přijdou právě regulace Airbnb a pokud dokážeme Prahu ukázat jako lepší destinaci. I my jako hotely jsme pro lidi lákadlo, proč přijet, a to je důvod, proč přežijeme. Pomáháme zemi a městu.

Egger: Všechno negativní ale můžete proměnit v něco pozitivního a může vás to posílit. Třeba home office funguje skvěle.

Takže i vaši zaměstnanci pracují z domova?

Egger: Jistě, i z domova.

Hlavatý: Pozice jako obchodní oddělení, rezervace, administrativní pozice.

Egger: Neříkám, že nutně přijde třetí vlna, ale pokud se něco podobného stane, budeme lépe připraveni – podobně jako asijský trh.

Hlavatý: Rozdíl mezi předešlými krizemi, které přicházejí pravidelně jednou za deset let, je ten, že zatímco třeba v roce 2008 se řešily peníze, teď musíme čelit strachu.

Reklama
Reklama