Zatímco se Evropa vinou vlny veder potýká s vysokými cenami elektřiny, skandinávské země řeší otázku budoucího propojení svých přenosových soustav s tou na pevninském kontinentu. Obávají se právě cenových infekcí vedoucích ceny elektřiny do výšin.
Skandinávie je často dávána za energetický vzor Evropy. Norsko, Švédsko i Finsko vsadily díky svému hornatému terénu a rozlehlému pobřeží na obnovitelné zdroje, které například ve Švédsku doplnili o jadernou výrobu. Tato kombinace zajišťovala severským zemím po dlouhou dobu nejen nízkou produkci emisí, ale hlavně v porovnáni se zbytkem EU i nízkou cenovou hladinu.
Ta je ale v posledních letech čím dál častěji narušována a Skandinávie čím dál častěji zažívá dny, kdy se spotové ceny elektřiny nepohybují jen v pásmu nižších desítek eur, ale v některých částech dne stoupají podobně jako v Evropě až do vyšších stovek eur.
Skandinávci si těchto pro ně nezvyklých anomálií začali všímat, a proto se nyní zdráhají propojit své energetické soustavy podmořským kabelem s pevninskou Evropou. V podmořských kabelech totiž vidí viníka vyšších cen elektřiny, které se na sever přelévají z propojeného evropského trhu s elektřinou EEX.
Na starém kontinentu totiž dochází k vypínání stabilních zdrojů v podobě uhelných a jaderných elektráren, které jsou nahrazovány nestabilními zdroji elektřiny v podobě obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny, které v síti svou nesourodou výrobou způsobují vysoké cenové výkyvy.
Ty jsou na jedné straně charakteristické přes den až zápornými spotovými cenami elektřiny, na druhé ale také cenami ve výši až několika stovek eur za megawatthodinu. Toho jsme svědky zrovna v posledním červnovém týdnu, kdy Evropu zasáhlo bezvětří, které se ve večerních hodinách promítá do vysokých cen elektřiny.
Evropský kontinent se totiž čím dál častěji potýká s nedostatkem elektřiny. Dnes je to patrné zejména v Belgii, kde došlo k odstávce tamních jaderných bloků, které drží její energetiku na nohou. Posílení svých výrobních zdrojů elektřiny pak řeší i Nizozemí, tamní provozovatel přenosové soustavy TenneT ve své nedávné analýze varuje před možným nárůstem období nedostatku disponibilního výkonu.
„Prostřednictvím své analýzy společnost TenneT již řadu let dokazuje, že důležitý není jen růst poptávky po elektřině, ale také dostupnost dostatečného řiditelného výkonu v Nizozemsku a sousedních zemích. Energetická transformace vyžaduje předvídavost a včasné jednání,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Maarten Abbenhuis.
Nedostatku disponibilního výkonu by přitom dle analýzy měly čelit i země propojené s Nizozemskem, jako například Německo, Belgie či Dánsko.
A právě do Dánska vedou podmořské elektrické kabely, které propojují Skandinávii s pevninskou Evropou. Už v dubnu ale norský parlament odmítl kvůli hrozbě cenové infekce prodloužit životnost dvou nejstarších kabelů do Dánska.
Do toho v květnu pak Švédové pozastavili přípravu výstavby nového, silnějšího propojení s Evropou. A to kvůli nedořešenému mechanismu rozdělení příjmů z přetížených linek.
„Nyní přecházíme od slov k činům a nebudeme investovat do nových kabelů do kontinentální Evropy,“ uvedla na konci května švédská ministryně energetiky Ebba Buschová a návrh Evropské komise označila za „nepřijatelný“.
Jednání se ale stále vedou a na rozuzlení situace si budeme muset počkat do následujících měsíců.
