skip to main content
Jak být lepší

Skvělá angličtina a muži na mateřské. Proč je výhoda narodit se jako Švéd?

Švédštinu se pravděpodobně plynule nikdy nenaučíte, tak je těžká. Má ale pár slov, které perfektně vystihují místní životní styl. Je tu třeba friluftsliv nebo fika. Kromě nich ale tato skandinávská země nabízí i další věci, kterými bychom se klidně mohli inspirovat.

Švédové tráví maximum svého času venku. Říkají tomu friluftsliv, což je vlastně takové venkovní hygge. Má to dva důvody: Léta jsou tu velmi krátká a dny se brzy začínají zkracovat, a tak si přirozeně váží každého slunečního paprsku.

Všude proto najdete venkovní posezení – od národního parku přes bezvýznamný břeh moře či jezera v nevýznamné vesnici až po městské parky a kancelářské budovy. Zahrádky restaurací jsou otevřené celý rok.

Skvělým příkladem je vědecká čtvrť Kista ve Stockholmu, kde sídlí  nejrůznější výzkumné ústavy a další společnosti. Vždy se tu obědvá venku, někteří si jdou v polední pauze zaběhat nebo se alespoň projít. „Děláme to tak celý rok. Je to nejlepší způsob, jak uprostřed dne znovu nabrat energii. Zima nám není. Ve Švédsku totiž říkáme, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení,“ říká Tina Holm, výzkumnice farmaceutické společnosti Perrigo, která dokonce provozuje vlastní běžecký klub.

Reklama

Pokud tedy jdete uprostřed pracovního dne na hodinu ven, nejen že ve Švédsku nejste divní, ale zaměstnavatelé vás v tom dokonce podpoří. A nejen oni – ve Skandinávii vás k takovému životnímu stylu vedou už vaši rodiče.

V rámci vyučování chodí ven poznávat krajinu, učí se rozdělat oheň, chránit přírodu, ale i jak se oblékat do zimy. Skandinávci obecně jsou mistry funkčního oblečení, umějí dokonale vrstvit.

Proč si vzít jednu tlustou bundu, když můžete mít tři tenčí, které ale umožňují přizpůsobit se nejen jakémukoli počasí, ale i módním trendům. Proto vypadají i v minus deseti velmi stylově.

Skandinávský smysl pro design a moderní architekturu není potřeba nijak dlouze popisovat, koneckonců bývají vzorem pro celý svět. Stojí ale za zmínku, že estetické cítění se netýká jen velkých měst a městských interiérů.

Místo aby venkovská architektura krajinu spíš potlačila a tak trochu schovala či narušila, jako to někdy bývá v Česku, ve Švédsku tradiční červené domky její ráz spíše zvýrazňují.

Díky tomu, že vypadají všechny chaty, domky i vily velmi podobně, ať už jde o historickou stavbu, její rekonstrukci, nebo úplně novou chatičku, stávají se výhledy na hluboké lesy a jezera ještě půvabnější. Krajina totiž zůstává příjemně čistá a zdánlivě nedotčená.

Samozřejmě tomu nahrává i místní hustota zalidnění, kdy na ploše asi pětkrát větší, než je Česká republika, žije stejný počet obyvatel. Sympatická je v tomto ohledu i ochota k dodržování tradic. Dřevěné domky natřené slavnou falunskou červení se tu totiž staví už čtyři století. Barva obsahuje měď (odtud ta typická barva), zinek, oxid křemičitý a hnědel, které chrání dřevo před povětrnostními vlivy. 

V roce 1974 se Švédsko stalo první zemí na světě, která zavedla rodičovskou dovolenou, kterou si může vzít žena i muž. Ještě počátkem devadesátých let na ni ale odcházelo jen šest procent mužů. Důvodem bylo hlavně to, že tehdy ženy měly nižší platy než muži, a tak to logicky nebylo výhodné. Dnes tu však potkáte muže s kočárkem na každém rohu.

Reklama

V roce 1995 totiž místní legislativa přišla ještě s pojmem otcovská dovolená, který v podstatě zařizuje, že se oba rodiče na „mateřské“ vystřídají – muži sice nemusí zůstat doma s dítětem povinně, ale pokud svůj díl dovolené nevyčerpají, propadne jim a dítě bude muset dříve nastoupit do školky.

Otcovskou dovolenou totiž nelze převést na matku. Záhy poté začalo na otcovskou dovolenou odcházet osmdesát procent mužů. Pro velký úspěch pak v roce 2002 švédská vláda navýšila původní měsíc na šedesát dní a dnes jsou to dokonce nejméně tři měsíce, které z devadesáti procent muži rádi využijí.

Při zavádění těchto pravidel se samozřejmě ozývaly hlasy, že rodiče mají mít svobodu uspořádat si péči o dítě podle sebe, nicméně místní vláda se přesto odvážila udělat odvážný krok, jehož filozofií bylo, že by oba rodiče měli mít možnost trávit s dítětem úplně stejně času. Obliba toho rozhodnutí nakonec přece jen výrazně vzrostla.

Zatímco v Česku vlivem naší historie a zřejmě i vzdělávacího systému stále ještě není zcela běžné, že se všichni bez problémů domluví anglicky, Švédsko patří k těm evropským zemím, kde je angličtina prakticky druhým rodným jazykem.

Švédové navíc mluví anglicky moc rádi a je jim skvěle rozumět. „Ve Stockholmu jsem se začal učit švédsky, a když jsem dosáhl jisté úrovně, chtěl jsem svoji novou dovednost praktikovat při rozhovorech s mými místními přáteli. Stejně mi ale vždycky odpovídali anglicky, protože je to pro ně prostě jednodušší než moje pomalé pokusy porozumět jejich rodné řeči.

Na druhou stranu cizinec tu nepotřebuje umět švédsky. Dokonce i když jste ve společnosti jediní, kdo švédsky neumí, rádi přepnou a celý večer se baví anglicky, abyste rozuměli každému slovu,“ shrnuje v knize Stockholm z řady Monocle Guide Stephen Whitlock, britský spisovatel žijící ve Švédsku už téměř dvacet let.

„Ska vi fika?“ Tahle otázka se může přeložit jako obyčejné: „Dáš si kávu?“ Ale ve skutečnosti má mnohem hlubší význam. Nejde totiž ani tak o kávu samotnou, jako o ten zážitek, o možnost setkání, konverzace, sdílení momentu, který probíhá lagom – pomalu.

Nepředstavujte si to však jako dlouhé italské hodování, může jít i o poměrně krátkou přestávku na kávu, klidně i uprostřed pracovního dne. Jde o kvalitně strávený sdílený čas.

Proto ani když si dáte takovou pauzu řekněme dvakrát během pracovního dne, vůbec tím nezahálíte. Ve Švédsku vás v tom zaměstnavatel pravděpodobně naopak podpoří. Funguje to totiž právě naopak.

Předplatné Forbesu
Neboj!
Forbes 12/2021

Nejenže efektivita práce zaměstnanců neklesá, dle některých výzkumů dokonce roste. A důvod je prostý – na kávě se sejdou různé skupiny lidí. Jednou jsou to kolegové, jednou zaměstnanci i se svými nadřízenými a stihnou probrat nejen soukromé záležitosti, ale zároveň jim fika slouží jako neoficiální porada.

„Šetří to čas a obě strany si neformálnost takového setkávání nemohou vynachválit,“ popisuje místní zvyky mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková. Kromě toho Švédové milují bezednou kávu, kterou vám obsluha bude dolívat klidně celý den, proto se naučte ještě jedno švédské slovo – påtår znamená refill, tedy stále dolévanou filtrovanou kávu.

Reklama
Reklama