skip to main content
Šéfové Česka

Šlapeme na plyn. Šéfové Novy o novém zpravodajství i Kellnerovi

Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země? A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka jeho šéfové – ti, kteří stojí v čele těchto firem? Na to hledá odpověď série rozhovorů a článků, které najdete tady, na Forbes.cz.

Oslovili jsme desítky žen a mužů, kteří vedou české podniky. A to nejen ty největší, ale i středně velké a z nejrůznějších oborů. Chceme znát jejich zkušenosti s nejtěžším rokem poslední dekády, chceme vědět, jak se změnili a kam směřují. Chceme vědět, jak funguje páteř a mozek české ekonomiky, a jak tím pádem funguje a bude fungovat celá země.

Opravdu se to všechno událo tak rychle? Tento týden jsou to přesně dva roky, co nejsilnější tuzemská televize Nova představila dva nové CEO, jimiž se stali dlouholetá finanční ředitelka Klára Brachtlová a podobně zkušený obchodní ředitel Jan Vlček.

Za čtyřiadvacet měsíců museli řešit přechod pod PPF, změny spojené s koronavirem, mohutné investice i tragická úmrtí postav klíčových pro byznys Novy.

„Turbulentní časy,“ souhlasí Vlček a Brachtlová ho doplňuje: „Naše jmenování bylo takovým přirozeným vývojem, ale pak všechno hodně ovlivnily vnější okolnosti.“

Nebe nad Prahou, na něž je z Barrandovských teras opravdu působivý výhled, se při dvojrozhovoru pro Forbes zrovna vyčistilo od mračen, což na dvojici šéfů Novy muselo působit dost symbolicky. Televize podle nich po všech covidových protivenstvích míří vstříc ještě lepší budoucnosti.

„Plánů máme hodně a šlapeme na plyn,“ shodují se šéfka i šéf. Zároveň si pochvalují v Česku ne úplně obvyklý model dvou CEO.

Reklama

„Je to těžší v koordinaci, ale všude říkám, že jsme velmi dobré komplementy a jsme schopní se velmi efektivně zastupovat. Nejen v těchto časech to považuji za velkou výhodu,“ říká Brachtlová.

Podle Vlčka v tom hrají roli jejich dlouholeté osobní vztahy, vzájemná důvěra a respekt. „Musíme se umět spolehnout jeden na druhého. Klára pochází z finanční oblasti a já zase z obchodní a marketingové, takže se krásně doplňujeme.“

Pojďme probrat klíčové chvíle vašich dvou let ve funkci. Jak ovlivnila televizní trh pandemie?

JV: Z pohledu poptávky to byl samozřejmě šok. Když přišla první vlna, trh spadnul radikálně, o desítky procent. Každý mediatyp signifikantně trpěl, televize z toho v procentuálním vyjádření vyšla asi nejlíp. Zároveň se trh velmi rychle nadechl a oklepal, po nějakých dvou měsících se kooperace vrátila. Druhá vlna všechny překvapila tím, že by mohla být tak dlouhá a zavření ekonomiky tak důkladné. Ale teď už vidíme, že klienti zase plánují, rozjíždějí aktivity.

Změnily se pro vás příjmy z inzerce?

JV: Nejtvrdší lockdown přišel vlastně až v předvánočním období a jelikož klienti plánují dopředu, na podzim investice netrpěly. Druhý půlrok byl velmi dobrý.

KB: Z pohledu konzumace televize to byl paradoxně velmi úspěšný rok, ratingy šly významně nahoru. Zvedla se i konzumace streamovacích platforem, v tomto ohledu to bylo pro televizi vlastně hodně pozitivní období. Lidé byli zamčení doma a konzumovali více videoobsahu.

Generální ředitelka TV Nova Klára Brachtlová

Jaká opatření jste museli přijímat?

KB: Zareagovali jsme velmi brzy, v podstatě už na konci loňského ledna. A byli jsme velice důslední, dodržovali jsme opatření třeba i v létě, kdy jiné firmy rozvolňovaly. Kritické infrastruktury jsme striktně rozdělili na směny, aby se týmy nepotkávaly, vybudovali jsme záložní vysílací pracoviště v naší budově o půl kilometru dál. Ostatní preventivní záležitosti typu nošení roušek na pracovišti či omezení provozu jídelny ani nepočítám.

Na co pandemie dopadla nejtvrději, na vlastní tvorbu?

KB: Krátkodobě určitě, za mě to byla na jaře asi ta nejsložitější věc – zhruba v polovině března jsme ze dne na den přestali vyrábět. Lidé měli strach, nikdo nevěděl, co bude a pocítil to i divák, na jaře jsme významně stáhli počet premiér. Ale všechny televize spojily síly a podařilo se poměrně brzy vyjednat natáčecí výjimku u ministerstva zdravotnictví. Na konci loňského května už jsme tak mohli plně naskočit do výroby bez roušek, byť samozřejmě za striktních preventivních opatření.

JV: Jsme firma, která je moderní a digitálně do značné míry podložená, takže jakkoli byla některá oddělení – třeba produkce zpravodajství – opatřeními zasažena více, na zbytek firmy to tolik nedopadlo.

Zavedli jsme téměř povinný home office, řada věcí směrem ke klientům fungovala přes videokonference. A vlastně to fungovalo velmi dobře. Lidi spíš trpěli sociálně.

Dalším přelomem byl nový vlastník. Co se změnilo s nástupem PPF? Nebo se ještě změní?

KB: Období namlouvání a dotahování celé transakce bylo poměrně dlouhé a příchodem PPF se za mě jen potvrdily směr a strategie, které televize měla. PPF je velice silná skupina připravená investovat. Plně nás podpořila a podporuje v nastoleném směru, což je výroba kvalitního obsahu a jeho konzumace napříč platformami.

Zasáhla do tohoto procesu nějak náhlá smrt Petra Kellnera?

KB: V první řadě musí za nás oba padnout, že to, co se stalo panu Kellnerovi, je obrovská lidská a rodinná tragédie. Všechny nás osobně neskutečně zasáhla, byl to mladý člověk, má děti… To byl ten hlavní efekt.

Co se týká fungování firmy, PPF má široké portfolio firem a v nich jsou autonomní a velmi kompetentní managementy – Novu za jednu z takových firem považuji. Provozně se nezměnilo nic, jedeme dál v nastavené strategii.

JV: Firma má svůj plán na dlouho dopředu, týmy jsou stabilní, struktury jsou nastavené a fungují. Z toho pohledu se nic nemění, nejhorší je opravdu ten lidský aspekt, když si člověk uvědomí, co se stalo.

Může se něco měnit s novým vlastníkem PPF?

JV: I na úrovni skupiny se vedení ujal druhý ze spolumajitelů, který s panem Kellnerem firmu budoval od začátku, třicet let (Ladislav Bartoníček, pozn. red.). Takže se nic nemění.

Nečekaně letos zemřel rovněž Radim Pařízek, šéf Digital Broadcasting…

KB: Digital Broadcasting je strategický partner Novy a Radim Pařízek pro mě nebyl jen obchodní partner, ale i osobní přítel, jeho smrt se mě velice dotkla.

Co se týká spolupráce s firmou, pokračujeme dál. Radim to měl velice dobře nastavené, měl za sebou silný tým ohledně vztahů na ČTÚ a taky si vychoval silnou náhradu, kterou je jeho dcera. Ta byznys společně s panem Jeřábkem přebírá a firmu považuji za stabilní.

Reklama

Stabilní je rovněž vaše pozice. Co je na roli jasné jedničky na trhu nejnáročnější?

JV: Když jste v pozici Novy, jste samozřejmě vždycky první na řadě, na koho se vrhnou ti, kdo mají chuť ukrojit si kousek z koláče. Nám se dařilo a daří si pozici nejen držet a upevňovat, ale v řadě oblastí i nadále růst.

Nebylo to vždycky úplně jednoduché, televizní trh se fragmentoval sám o sobě, je tu daleko víc kanálů než před pěti či deseti lety a internet do celého mediálního prostoru přinesl významnou fragmentaci konzumace médií. Zvyky se mění, cílové skupiny v rámci jednotlivých mediatypů také.

Přesto si držíte sledovanost.

JV: Někde ji dokonce úspěšně zvyšujeme, krásný příklad je zpravodajství. Internet jako takový přinesl disrupci a my jsme rádi, že jsme jak v televizním byznysu, tak v tom onlinovém. Dokonce právě s příchodem PPF došlo v rámci naší strategie k posílení nohy, kterou je placená služba, financovaná z předplatitelských příspěvků. Z tohoto pohledu rosteme i na druhé noze, která je inovátorem na trhu.

Zatím je ta noha ale docela maličká?

JV: Máme velké cíle. Dlouhodobý plán je hodně ambiciózně zaměřený na digitál, naší strategií je měnit fokus z byznysmodelu striktně B2B tak, aby dokázal dobře uchopit i oblast B2C, což je zejména Voyo. Máme nějaké kvantifikovatelné cíle, které se blíží rovnoměrnějšímu rozložení příjmů ze služeb a klasické reklamy. Ta je nyní dominantní.

KB: Nicméně televizní reklama ve struktuře příjmů určitě klíčovým pilířem zůstane.

Nepracujete s variantou, že bude digitál jednou klíčový i pro vás?

JV: Tam je velmi zajímavý aspekt toho, že rozdíl mezi kombinací televize-online a kombinací online – jiný mediatyp je obrovský. Vidíme, jak jsou televize a online komplementární. Například z Voya máme zkušenost z první ruky s tím, že každé médium dokáže komunikovat líp určité věci a vzájemná síla se teprve ukazuje. Z tohoto pohledu nemáme obavu, že by internet televizi pomalu ukusoval. Jsou to jiné věci, ale posilují se.

Televize je pořád nejefektivnější z pohledu kvality zásahu.

KB: Internet bereme jako doplněk, jako dodatečný zdroj příjmů, který nám určitě pomáhá a bude pomáhat financovat neustále se zdražující výrobu vlastního obsahu. Není to tak, že by se finance přelily z jedné oblasti do druhé.

JV: Navíc je televize pořád – a zůstane to tak nejspíš na ještě hodně, hodně dlouho – zdaleka nejlevnější médium, jak zasáhnout cílové skupiny, a to řádově. A navíc je nejefektivnější z pohledu kvality zásahu, lidem to ukážete na velké obrazovce, se zvukem, s emocemi. Což je daleko zapamatovatelnější než to, co vidí cílová skupina v jiných médiích.

Za rok 2019 dosáhly výnosy Voya 52 milionů korun. Kam byste se výhledově chtěli dostat?

KB: Je to komplexní a centrální projekt, spolupracujeme na tom s ostatními zeměmi CME. V horizontu pěti let bychom byli hrozně rádi, kdybychom měli v Česku a na Slovensku milion předplatitelů. Z toho si dokážete ekonomiku dopočítat.

Čeká vaše diváky to, že část tvorby už půjde primárně jen na Voyo?

KB: Nebudeme specifikovat míru investic, ale přes počty plánovaných formátů a pořadů to divák určitě pocítí už letos na podzim, kdy některé uvedeme primárně na Voyu. Minimálně jeden formát na podzim půjde jen na Voyo, dále chystáme velkou show Love Island, která se bude unikátně prolínat jak lineární televizí, tak Voyem.

Jak se v tomto směru hledá správná strategie?

KB: Je to alchymie. Už do programové strategie pro televizi vstupuje spousta proměnných: co dělá konkurence, jakou sílu zrovna má veřejnoprávní televize, hodně důležitá je práce s cílovými skupinami. Každý předpokládá, že na Voyo půjdou mladší diváci, kteří chtějí trochu dobrodružnější formáty než klasičtí diváci lineární televize. Od toho se vše odvíjí.

JV: Také v současné době připravujeme repositioning televizních kanálů, což je součást zmíněné alchymie. Snažíme se jednotlivé cílové skupiny oslovit efektivněji. Věcí, které přijdou, bude víc. Stávající portfolio kanálů se snažíme optimalizovat.

Může tedy dojít i ke změně v počtu kanálů?

JV: Všechno je otevřené, uvidíme. Projekt rebrandingu a repositioningu se dá očekávat už pro letošní rok.

Platí, že vaše cílová skupina je nadále věkem definovaná jako 15–54? Sleduje ale mladší generace vůbec televizi?

JV: Je tam zajímavý efekt. U teenagerů je tendence víc konzumovat věci na digitálních obrazovkách, ale v momentě, kdy se usadí, mají svůj domov a rodinu, se vracejí zpátky do standardnějšího modelu, kdy konzumují i televizi. Tak to zkrátka životnímu stylu vyhovuje. Pravda je, že se nám nejmladší skupiny daří zasáhnout buď cílenými televizními pořady, nebo digitálem. Ale jakmile se bavíme o kategorii dvacet plus, navrací se to do standardního režimu.

KB: Navíc určitě existují i televizní formáty, které jsou vedené výrazně mladším směrem, třeba SuperStar.

Generální ředitel TV Nova Jan Vlček

Investice do vlastní tvorby zvyšujete meziročně o třicet procent. Čeho všeho se týkají?

KB: Pro lineární televizi pracujeme na seriálu Pan profesor s Vojtou Dykem a chystáme obrovské překvapení – pracujeme na redesignu našeho zpravodajského studia. Divák ještě letos uvidí jedno z nejmodernějších studií v Evropě. I to je významná investice.

Přizvali jsme ke spolupráci věhlasné mezinárodní studio Veech x Veech, které nám udělalo návrh. A zase jsme u té alchymie: měli jsme varianty na výběr a board s nejlepším vědomím a svědomím vybral tu, u které věříme, že je nejlepší.

Bude se měnit i stopáž? Tváře zpráv?

KB: Změna se týká technologické části a designu, aby studio bylo moderní a odpovídalo současným trendům.

JV: Koncept studia by měl být verzatilnější tak, aby se dal používat i pro projekty na internetu.

KB: Intenzivně na tom pracujeme a bude to hodně brzo, v řádu měsíců. Je toho teď opravdu hodně. Velice náročné, ale pro nás krásné období.

Předplatné Forbesu
KUP TEĎ!
9/2021

Míří něco z novinek i do tradičně slabší letní sezony?

KB: Kromě toho, že hodně investujeme, jsme i dobří ekonomové. Lidé jsou venku, na televizi se moc koukat nechtějí a s penězi musí být naloženo efektivně. Proto se soustředíme na nejsilnější sezony, což jsou tradičně podzim a jaro.

JV: Zároveň má pro nás léto smysl pro sledování chování diváků, kteří jsou víc venku. Zaměřujeme se na to, co jim můžeme nabídnout na Nova Plus, na Voyu – aby měli pořadů víc a mohli je sledovat tam, kde je sledovat chtějí.

Nova vždy zvažovala myšlenku placeného terestrického vysílání. Jak to vypadá nyní?

KB: Neustále, vždycky a permanentně je naším cílem maximalizovat monetizaci obsahu. Vůbec nezastíráme, že i tohle je jedna z cest. Ale jak jste sami slyšeli, je toho teď fakt hodně, opravdu šlapeme na plyn a příliš mnoho cílů unavuje. Je to varianta, na kterou se díváme dlouhodobě, zapadá perfektně do strategie TV Nova. Ale všechno pěkně postupně.

JV: Děláme si projekce, vyhodnocujeme. Byla by to cesta, jak naše příjmy ještě dál diverzifikovat, ale není to úplně jednoduché řešení.

Reklama
Reklama