Zatímco cena lithia loni na světovém trhu prudce rostla, od listopadu zažívá pravý opak. Jen za letošní první kvartál propadla o polovinu a s každým novým dnem dál klesá.
A zatímco se analytici snaží najít důvody a odhadnout budoucí cenu tohoto bílého zlata, ČEZ právě rozhoduje o tom, zdali se v Česku někdy začne lithium těžit. Jeho rozhodnutí, které má přijít do konce roku, přitom bude mít dopad i na další firmy, které kolem Krušnohoří krouží.
Ceny uhličitanu lithného se na šanghajské burze koncem března propadly až pod 260 000 čínských juanů (v přepočtu 823 000 korun) za tunu, což je oproti konci roku více než poloviční sešup a vůbec nejnižší hodnota za poslední rok a čtvrt.
Mezi hlavní důvody patří hlavně přesvědčení trhu, že letos z důvodu konce pobídek k nákupu elektrických vozů v kombinaci s objevováním nových nalezišť bude letos patrný přebytek nabídky nad poptávkou.
„Čína je trvaleji slabá,“ říká k tomu analytik společnosti Fastmarkets Jordan Roberts. „Trh vyčkává na dopady snížení dotací na nová elektrická vozidla a je znepokojen nízkou důvěrou domácností, která souvisí s realitní krizí v zemi,“ dodává k důvodu letošních propadů.
Vývoj ceny tuny uhličitanu lithného od května 2017 v čínských juanech | Zdroj: Tradeconomics.comn
Je pravdou, že obchody s uhličitanem lithným, který se používá pro výrobu hydroxidu lithného využívaného v bateriích elektrovozů, ve větší míře probíhají mimo burzy v rámci bilaterálních smluv mezi samotnými dodavateli a odběrateli. Nasmlouvané kontrakty se ale více či méně odvíjejí od hodnoty lithia na světovém trhu. Z jedné tuny uhličitanu lithného lze vyrobit baterie pro zhruba dvě desítky elektrovozů.
Propady cen lithia tak mohou způsobit, že se definitivně rozplyne sen o dvou tisících miliard, kterými před pěti a půl lety šermoval Andrej Babiš a které se dle něj měly skrývat právě v podobě lithia v nalezištích u Krušnohoří.
Denní, měsíční a roční změny v cenách lithia v porovnání s jinými drahými kovy k 29. 3. 2023 | Zdroj: Tradeeconomics.com
Jenže realita je daleko jiná a byla už od samého počátku. V oblasti Cínovce a Slavkovského lesa sice naše země má zásoby lithia v objemu až 1,4 milionu tun, ovšem o tom, jestli bychom na jeho těžbě vydělali a jestli se tak vůbec vyplatí začít do země kopat, se teprve rozhodne.
Hlavním hybatelem dalších událostí bude energetická skupina ČEZ, která si před dvěma lety nechala zpracovat studii proveditelnosti. Poslouží jako hlavní vodítko k tomu, jestli se management skupiny k těžbě odhodlá, a pokud ano, jakou metodu zpracování lithia ve finále zvolí.
„Projekt pokračuje dle plánu a letos chceme rozhodnout. Rozhodnutí bude předcházet dokončení finální studie proveditelnosti, na které se pracuje, a příprava financování projektu,“ uvedl pro Forbes mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Pokud by ČEZ nakonec viděl v těžbě lithia u německých hranic ekonomický smysl, spustil by tím lavinu aktivit dalších společností, které na jeho finální reakci čekají. Na druhou stranu, pokud ČEZ zahájení těžby odmítne, pravděpodobně tím skončí i snahy ostatních firem.
Lithium | Foto Profimedia
Ve startovních blocích je připraveno více subjektů, mezi nimi mimo jiné Geomet patřící právě ČEZ nebo Cínovecká deponie, která spadá do investiční skupiny RSJ Karla Janečka.
„Nemáme nové informace. Myslím, že hlavní info vzejde z ČEZ,“ reagoval na dotaz Forbesu spolumajitel RSJ Libor Winkler, který má investice do těžby lithia v rámci RSJ ve své agendě.
Ovšem těžba také není tím správným označením, protože evokuje doly. V případě Cínovecké deponie jde jen o povrchové přesívání takzvaných lithných písků, z kterých se má uhličitan nebo finální hydroxid lithný chemickým louhováním získávat.
A tady je právě jeden z problémů – nejde jen o samotné dobývání horniny, ale i o následující procesy získávání lithia pomocí chemického a k životnímu prostředí nepříliš přívětivého louhování. Zjednodušeně řečeno, v Česku by musela vyrůst nová chemička, protože tu žádná taková dnes není.
„Jádro celé věci je v tom, že v současnosti vlastně vůbec neznáme detailní náklady na vybudování infrastruktury pro zpracování lithných písků. Tím pádem ani náklady potřebné na získání finální komodity, což je hydroxid lithný nebo uhličitan lithný,“ vysvětloval Winkler v rok a půl starém rozhovoru pro Forbes.cz.
O lithiu se dlouhá léta hovoří jako o kovu budoucnosti v souvislosti s očekávaným rozvojem elektromobility a lithium-iontových baterií. I když se daleko největšími nalezišti může pyšnit Chile nebo Austrálie, podíl Česka na světovém trhu by nebyl zanedbatelný. Podle dostupných údajů se pod Krušnými horami skrývají zhruba tři procenta světových zásob. Jenže ty se každým rokem rozšiřují.
Poslední velký objev lithia ohlásil nedávno na svém území Írán. Průzkumníci tam lokalizovali naleziště s 8,5 milionu tun lithia, což představuje zhruba desetinu současných světových zásob a Írán by to zařadilo na druhou pozici za Chile. Lithia je tedy ve světě dostatek, a i proto jeho cena klesá. Investoři dnes hledají její budoucí novou rovnovážnou úroveň.
Navíc si musíme uvědomit dnešní „zelenou“ realitu. Vše, co je škodlivé k životnímu prostředí, je zejména v Evropě finančně znevýhodňováno.
Už dnes nemohou uhelné skupiny získat od bank úvěry na chod či rozvoj svého byznysu, tak proč by tomu mělo být jinak v případě těžby lithia, která je také značně neekologická? I z tohoto důvodu se jeví jako logické, že by do případné těžby musel vstoupit stát i s pobídkami pro tento sektor.
ČEZ dle oficiálních i kuloárních informací těžit lithium skrz Geomet chce. Šéf Severočeských dolů Ivo Pěgřímek, které patří pod ČEZ a pod něž spadá právě Geomet, v minulém roce uvedl, že firma je do projektu připravena investovat až čtrnáct miliard korun a že by těžba mohla začít za tři roky.
Vše se děje v době, kdy se rozhoduje i o případném vystavení továrny na výrobu baterií pro elektrovozy, takzvané gigafactory. O jedné zde uvažuje automobilový koncern VW, další má v úmyslu postavit právě ČEZ místo odstavené uhelné elektrárny v Prunéřově.
„V tuto chvíli probíhá demolice Elektrárny Prunéřov 1 pro přípravu pozemku pro plánovanou gigafactory. Technologického partnera hledáme,“ dodal k tomu mluvčí ČEZ Gazdík s tím, že záměry v podobě těžby lithia a vybudování gigafactory nejsou podmíněné. To znamená, že pokud by ČEZ rozhodl, že lithium těžit nebude, neznamená to automatický konec pro gigafactory.
Věci se dávají do pohybu i na druhé straně hranic. V únoru šéf německé společnosti Zinnwald Lithium PLC Anton du Plessi uvedl, že jeho firma zajímající se o těžbu lithia na německé straně do konce roku předloží studii proveditelnosti. Firma tam chce ročně těžit až na dvanáct tisíc tun uhličitanu lithného.
