V rámci pětatřicátého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov jste dostali věrohodnou ochutnávku toho, jak se bavila společnost osmnáctého století. Operu Le Cinesi od Christopha Willibalda Glucka zde pod taktovkou dirigenta Václava Lukse představil barokní orchestr Collegium 1704. Zážitek je to natolik silný, že doporučujeme rezervaci vstupenek raději hned v okamžiku, kdy se v listopadu odhalí program na další ročník.
Maestro v paruce mává taktovkou a jeho krajkový rukáv se jen několik milimetrů vyhne plamenům svíčky, která osvětluje partituru. Povinně přítomný záchranář zírá, ale nikoli proto, že by ho snad děsila možnost požáru, ale protože stejně jako zbytek zhruba dvou stovek přítomných hostů je pod vlivem kouzla.
Kolikrát za život se vám stane, že můžete vstoupit do dějin? Tady, v Zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově, se to poštěstilo návštěvníkům opery Le Cinesi, kterou zde uvedl Festival Krumlov. Jsou tu milovníci opery, baroka, ale i partneři. Telefon ale z kabelky či klopy saka nevytáhne během šedesáti minut nikdo. Natolik jsou dějem na jevišti očarováni.
Když s dirigentem Václavem Luksem po představení mluvíme, dává mi za pravdu. „Účinkovat v prostorách nejzachovalejšího barokního divadla na světě je samozřejmě neopakovatelný zážitek. Magie takového zážitku je zcela nepřenositelná zkušenost jak pro účinkující, tak pro publikum,“ potvrzuje.
Hudebník narozený v roce 1970 patří k největším světovým odborníkům na barokní hudbu. Collegium 1704 založil v roce 2005 a vystupoval na předních evropských pódiích od Berlína po Londýn po boku pěvců jako Magdalena Kožená nebo Philippe Jaroussky. Zasloužil se také o znovuobjevení díla českých skladatelů Jana Dismase Zelenky a Josefa Myslivečka.
V roce 2022 se Luks stal rytířem francouzského Řádu umění a literatury. Zcela zaslouženě, musíte si říct, když vidíte, co se sálem dokáže. Vše je totiž v barokním divadle jiné, než na co je člověk zvyklý. „Kontakt s publikem i mezi zpěváky je velmi blízký, velmi intimní, a akustické dispozice jsou zcela odlišné od velkých moderních operních domů,“ popisuje Luks.
Hudebníci nesedí do půlkruhu jako v moderním sále, ale v řadě u společného podélného pultu, sluch tu tak vede před zrakem. „Je to po všech stránkách nová zkušenost. Je třeba zapomenout na návyky a očekávání, se kterými přicházíte, a přijmout novou realitu.“ Proto také během hodiny zapomenete na svět venku.
Nová realita měla i praktický rozměr, na nějž si nikdo z týmu předem nevzpomněl. „S napětím jsme očekávali, jak se poměrně malý prostor promění s příchodem publika. Kupodivu jsme nezaznamenali zásadní změnu akustiky, ale velmi výrazně se změnily klimatické podmínky,“ připouští dirigent.
Václav Luks
Zatímco jeviště a zákulisí zůstaly chladné, hlediště s dvěma sty diváky se rychle zahřálo a rozdíl teplot roztočil proudění vzduchu natolik, že svíčky u notových pultů hořely rychleji než při zkouškách. „Bylo poměrně napínavé sledovat, jestli nám svíčky vystačí do konce představení,“ přiznává Luks s úsměvem.
Samotné dílo přitom nebylo vybráno náhodou. Le Cinesi je krátká, konverzační miniatura zpívaná v italštině, jazyce, z něhož většina publika v sále nerozuměla ani slovo. Přesto podle Václava Lukse tenhle handicap na dojmu z večera nic neubral.
Výlet strojem času je možný jen zřídkakdy.
„Nádherná hudba ve spojení s úžasnou vizuální složkou publikum spolehlivě okouzlí,“ je přesvědčen Luks. Naráží tak na scénu a dekorace, které jsou původní, a když tu zažíváte třeba výjev vlnobití, napadne vás, že umění ve fyzickém světě to virtuální nikdy neporazí. Nemůžete sem také jen tak zajet na představení. Divadlo je sice přístupné návštěvníkům, ale výlet strojem času je možný jen zřídkakdy.
Proto za tři měsíce, kdy se bude ohlašovat nový program Festivalu Krumlov, rychle rezervujte vstupenky právě na Collegium 1704. Bývají velmi rychle pryč. Možná proto, že kromě skalních fanoušků si je pak pořizují ti, kdo viděli produkci barokního souboru jednou. Jsou překvapeni, nečekali by, nakolik je takto okrajový žánr osloví.
Zpět do reality se z jednoho ze čtyř nejdochovanějších divadel osmnáctého století nikomu moc nechce. A pokud byste takový večer zažili rádi dřív než příští léto, pomůže záznam České televize, která jej natočila a nabídne ho ve svém internetovém vysílání. Vedle ČT záznam uvede i kanál Mezzo, jenž se věnuje přímo vysílání záznamů živých představení.
