Tohle je hotelový pokoj v nejčistší podobě. Je jen jeden a není k němu potřeba klíč. Nachází se jen kousek od Ještědu, asi dvacet kilometrů od Liberce na jih. V údolí, kde je už přes čtyři století ukrytý Podhlavický mlýn.
Ta otázka zdá se být jednoduchá. Západ, nebo východ slunce? Odpověď na ni je ale dobré pořádně rozmyslet. Pokud se vás totiž stejně zeptají v Podhlavickém mlýně, který se po roky trvající rekonstrukci probíhající pod dohledem památkářů loni v květnu konečně proměnil v butikový hotel, buďte ve střehu.
Východ? Připravte se na šestou ranní. Západ? Ten je o něco milosrdnější, protože vás vytáhne na půl devátou? Kam? Do postele? Cože? Ano, do postele! Do postele, která je jen jedna. Vy tam ale budete ve dvou. Jasně, můžete si klidně dát společenský detox a užít si ji celou jen pro sebe se vší tou krásou kolem, ale byla by to škoda.
Postel v „pokoji“ pojmenovaném Nebe je navíc dostatečně velká. Je na místě ve stráni nad údolím v kraji, odkud je i dřevo, z něhož ji vyrobily šikovné ruce místních truhlářů z Hlavice. Na vás je se jen zachumlat do voňavé deky a hovět si na matraci z Lučan nad Nisou v Jizerských horách, kde ji poskládali ručně a jen z přírodních materiálů. Mimochodem, ty samé matrace najdete i v ostatních deseti pokojích mlýna.
Televize tady samozřejmě chybí. Televize je příroda. A místo popcornu vám personál mlýna k tomuto představení přinese ještě láhev šumivého vína a sladké i slané občerstvení, což je kombo, které odpovídá fanfaronské snídani či večeři. Záleží, kdy se do pokoje Nebe vydáte. Pamatujete: východ, nebo západ…
„Inspiraci jsme našli ve švýcarských Alpách, kde se spánek pod širým nebem stal novou formou wellbeingu. Odvahu udělat to jako první v Česku jsme ale museli najít sami. Pokoj Nebe je dalším přirozeným krokem přístupu, na kterém Podhlavický mlýn od začátku stál: opravdový klid pro nás neznamená uzavřenost, ale co největší otevřenost krajině, její divokosti a přítomnému okamžiku,“ říká Tomáš Pochop, který společně s Radkem Meduňou chátrajícímu mlýnu znovu vrátil život.
Pokoj Nebe. Na první dobrou takový zážitek působí jako… něco na pomezí vtipu a zhýralosti. Tím spíš, že má na sobě pomyslnou cenovku s částkou pět tisíc korun. Jenže po čtvrthodině, kdy smysly absolutně nepřipravené na takovou situaci jedou na plné obrátky, přijde zpomalení.
Foto Benedikt Renč
Šampaňské tomu pomáhá, o tom nemá cenu debatovat, ale oči najednou přestanou vnímat detaily na protější stráni a hlava po chvíli přijme okolí jako celek a venkovní postel jako jeho přirozenou součást.
Jestli někdo hledá místo, kam uniknout například z ruchu Prahy, sedne do auta a za hodinu je na místě, kde první den stráví čtením knížky na sluneční terase u biotopického jezírka, druhý den si při procházce po okolí vypne telefon, večer pak užasle vnímá okolí z peřin pokoje Nebe a třetí den začne přemýšlet o tom, jestli je vůbec dobrý nápad se zpátky do civilizace ještě vracet.
Přesně takhle si to Tomáš Pochop, majitel marketingové a cestovní agentury BPR, plnící i zdánlivě neuskutečnitelná přání nejbohatším českým turistům, představoval. Pětihvězdičkových hotelů za třicet let práce totiž poznal stovky a Podhlavický mlýn je esencí toho nejlepšího, co v kategorii butikových hotelů zažil.
„Zrovna nedávno jsem tu měl hosta, který přijel na jeden den. Zůstal tři, a než odjel, rovnou si objednal další tři pobyty,“ říká s úsměvem Tomáš Pochop, když sedíme vedle obřího mlýnského kola, které dokáže roztočit prostřednictvím aplikace.
V Podhlavickém mlýně, kde ubytují jen hosty, kterým bylo minimálně čtrnáct let, je zatím deset pokojů. Každý je úplně jiný a za jejich podobou stojí sami majitelé. Práci si rozdělili napůl: jeden pět, druhý pět. Wellness se třemi saunami je dílem společným.
„Chtěli jsme těžit z našich zkušeností. Architekti sice navrhnou krásný pokoj, ale kromě vzhledu musíte myslet ještě na spoustu detailů, díky kterým se hosté budou cítit dokonale,“ zdůrazňuje Pochop.
Podobně zážitkově funguje i gastronomická část. Restaurace Podhlavického mlýna, fungující v prostoru, kde kdysi stávaly chlévy, není místem, kam by mohl přijít kdokoliv, kdo jen projíždí kolem. Na to je klidná atmosféra mlýna moc křehká.
Foto Benedikt Renč
Jednoduché menu má pár položek, poměrně často se mění a stojí na lokálních surovinách, jak to jen nejvíc jde. Šlápnout při výběru vedle se nedá. Chcete víc než večeři v restauraci? Pak je tu páteční grilování, sobotní brunch nebo privátní večeře pod hvězdami.
A do toho občasné akce, které jsou otevřené i veřejnosti. Ty nejbližší srpnové? Lemon Night, kdy se Podhlavický mlýn promění v malý kout Itálie plný vůní, chutí a středomořské atmosféry.
„Několikachodové menu bude vařit šéfkuchař Gianfranco Coizza, který se narodil a vyrůstal na Sardinii. Jeho maminka navíc byla ředitelkou odborné školy, kam Gianfranco chodil na kurzy vaření a pečení, a jeho táta měl velkoobchod s potravinami. Ideální kombinace, jak se stát skvělým kuchařem,“ říká Pochop.
Druhá letní akce dostala název Kafe & Karburátor a do mlýna už podruhé přivede milovníky automobilových veteránů, které nečeká závod nebo soutěž, ale spanilá jízda krajinou Podještědí. Mezi účastníky bude například i František Piškanin, zakladatel logistické společnosti HOPI a člen žebříčku Forbesu mapujícího stovku nejbohatších Čechů. Tak proč se nepřipojit? Tím spíš, pokud už víte, jestli východ, nebo západ…
