Na evropské banky se řítí nová kryptoměnová regulace. Plánované sjednocení licenčních pravidel má banky donutit držet jen nepatrný zlomek krypta vůči ekvitě v jejich rezervách.
Původně se podobná regulace neměla řešit dříve než za dva roky, ale cestu k ní otevřel relativně rychle dosažený konsenzus ohledně takzvaného Nařízení o trzích s kryptoaktivy, zkráceně MiCA.
Evropské bankovní domy čím dál častěji koketují s nabídkou vlastních kryptoměnových produktů – nebo alespoň mlsně pokukují po penězích, které jim zde utíkají, zatímco globální krypto firmy jako Binance, Revolut či Crypto.com přebírají iniciativu a získávají v zemích jako Kypr, Itálie, Francie či Německo jednu licenci za druhou.
Banky jsou zdrženlivější skrze autocenzuru a strach, co by tomu řekly nadřazené autority jako Evropská centrální banka či Evropský orgán pro bankovnictví. A roli hrají také rozdílná pravidla v jednotlivých zemích eurozóny.
Ty umožňují provádět částečnou regulatorní arbitráž, tedy žádat o licence tam, kde jsou pravidla nejjednodušší. Unie chce proto pravidla sjednotit a banky tak čekají hlavně další povinnosti a zábava jen pod dohledem.
Samotná Evropská centrální banka (ECB) hovoří o tom, že chce zajistit, aby se banky do krypta mohly vrhnout bez zbytečného rizika pro ně i jejich klienty. Kterým směrem se bude počínání ECB při regulaci ubírat, nám může naznačit následující úryvek z jejího prohlášení z minulého týdne.
„V Německu podléhá řada krypto činností požadavku na bankovní licence a ke dnešnímu dni několik bank požádalo o oprávnění k nim. Podnikáme kroky k harmonizaci posuzování žádostí o licence,“ říká ECB, která již přímo reguluje evropské bankovní domy příliš velké na to, aby je bylo možné nechat padnout: Deutsche Bank, UniCredit a BNP Paribas.
Co to ale znamená v praxi? Pokud dnes banka požádá o licenci, aby mohla zprostředkovávat krypto služby, začíná vše posouzením z pohledu směrnice o kapitálových požadavcích. Právě touto směrnicí by to zároveň do budoucna zdaleka nemělo končit.
Aktuálně například nadnárodní Basilejský výbor pro bankovní dohled monitoruje expozici evropských bank krypto aktivům a připravuje vlastní požadavky, jak by s nimi měly banky zacházet. Na tyto noticky ECB do budoucna dost spoléhá.
Spolu s národním regulátorem při vydávání licence přihlíží k celkovým aktivitám banky a jejímu rizikovému profilu, ale také třeba k tomu, jak dobře si banka vede v IT kompetencích.
Čím komplexnější mají být nabízené kryptoměnové služby, tím vyšší požadavky zejména na technické znalosti instituce – například chápání fungování privátních kryptografických klíčů – regulátor má.
Kryptoaktiva jsou z pohledu ECB zároveň potenciálním trojským koněm, který do bankovního systému přináší další možnost, jak prát špinavé prostředky. I tento faktor silně ovlivňuje, zdali a v jak osekané podobě regulátor nakonec licenci udělí.
Momentálně se spoléhá hlavně na hlášení lokálních útvarů, jako je například Finanční analytický úřad.
Do budoucna by měl vzniknout jednotný dohledový mechanismus, dohlížející na digitální bankovní transformaci, a to včetně nakládání s kryptoměnami. Zatím na celoevropské úrovni neexistují žádné konkrétní požadavky ohledně vlastních rezerv, které musí banky nabízející kryptoměny držet.
To by však měla postupně změnit zjištění Basilejského výboru ohledně rizik spojených s držením kryptoaktiv. Do krámu se hodí i fakt, že Unie právě reviduje zákon o kapitálových požadavcích pro banky. S pozměňovacím návrhem přišel poslanec Evropského parlamentu za Zelené Ville Niinisto, podle nějž by banky nesměly držet v nekrytých aktivech, jako je bitcoin a další kryptoměny, více než procento základního (Tier 1) kapitálu.
Zatím není jisté, jestli má tak přísný strop širší podporu celého Evropského parlamentu a jednotlivých států. Existovala by z něj nejspíš také výjimka pro kryptoaktiva typu regulovaných stablecoinů a regulovaných cenných papírů využívajících blockchainovou technologii.
Rada Evropské unie a Evropská komise na začátku letošního léta představily vlastní návrh podoby nového evropského regulátora, který bude dohlížet nad předcházením zneužívání finančního systému k praní peněz a terorismu.
Regulátor ponese jméno Anti-Money Laundering Authority, zkráceně AMLA, a bude se vyznačovat mimo jiné tím, že získá právo přímo regulovat takzvané vysoce rizikové krypto subjekty.
