Jaderné elektrárny se mají po škrtnutí uhlí a plynu stát hlavním energetickým zdrojem mnoha evropských států, kterým mají sekundovat obnovitelné zdroje. Dodnes stabilní nukleární zdroj ale začíná ukazovat své trhliny.
Vlivem letošního sucha a vlny veder dochází k vypínání jaderných bloků po celé Evropě. Nejkritičtější situace je přitom v Maďarsku, které čelí nejvážnější energetické krizi ve své novodobé historii.
Nejdřív muselo snížit výkon své jediné jaderné elektrárny v zemi Paks o výkonu dvou gigawattů na čtvrtinu, o víkendu ji pak muselo poprvé po 44 letech od jejího spuštění zcela vypnout. Elektrárna přitom zajišťuje až polovinu tamní spotřeby elektřiny.
Důvodem jsou vlny veder v kombinaci s přetrvávajícím suchem, které snížilo hladinu Dunaje na historická minima. Voda z ní se přitom využívá na průtočné chlazení jaderných bloků elektrárny Paks.
„Hladina Dunaje klesla na historická minima a čerpadla technické vody nedosáhnou na dostatek chladicího média. Paks přitom běžně kryje téměř polovinu domácí výroby elektřiny,“ uvedla v pondělí Česká nukleární společnost (ČNS).
„Trh s elektřinou je stabilní a dodávky jsou bezproblémové,“ vydala maďarská vláda prohlášení po nedělním celkovém odstavení Paksu.
Zároveň ale vyzvala domácnosti, aby se vyhnuly používání praček a sušiček prádla mezi 17:00 a 22:00, aby se zmírnil tlak na síť. Starosta maďarské metropole Budapešť Gergely Karácsony už v sobotu na facebookovém profilu oznámil, že tramvaje a metro budou jezdit s delšími intervaly.
„Zavádíme jízdní řád na linkách metra a tramvají, kvůli kterému budou vozidla jezdit méně intenzivně,“ uvedl Karácsony.
Maďarsko se tím připravuje na největší energetickou krizi v posledních několika dekádách a to ještě v době, kdy do země mají přijít čtyřicetistupňová vedra, která už jen kvůli klimatizacím zvyšují spotřebu elektřiny.
Tu Maďarsko dnes nemá, a je tak závislé na dovozu elektřiny z ostatních zemí, což s sebou přináší další problém – prudký růst cen dovážené elektřiny. Snižování spotřeby elektřiny bude v zájmu peněženek všech Maďarů.
Foto se souhlasem maďarské skupiny MVM
S vyčíslením krize už během víkendu přispěchal místopředseda Magyarovy strany Tisza Márk Radnai. Uvedl, že kvůli prudkému růstu cen dovážené elektřiny by mohla energetická krize vyjít maďarský rozpočet na 100 až 200 miliard forintů (v přepočtu dle aktuálního kurzu 6,6 až 13,2 miliardy korun).
Maďarům jako první přispěchali na pomoc Slováci, kteří nedávno spustili další blok Jaslovských Bohunic a posílili tím pozici importéra elektřiny. Jak upozorňuje server Euractiv, který přezkoumal data z evropských rozvodných sítí, prim v dodávkách elektřiny do Maďarska dnes ale hraje Česko.
„Aby Maďarsko kompenzovalo ztrátu výroby, od minulého týdne zhruba zdvojnásobilo dovoz elektřiny ze sousedních zemí, přičemž většina dodatečné elektřiny pochází z Česka,“ uvedl Euractiv.
Situace je o to složitější, že Maďarsko není jedinou zemí, kde dochází k omezování výkonu jaderných elektráren. Kvůli nízké hladině Dunaje musejí energetici omezovat i výkon rumunské jaderné elektrárny Cernavoda.
„Provozovatel musel úplně odpojit první blok od sítě kvůli kritickému stavu Dunaje. Druhý blok funguje v režimu hodinového omezování výkonu podle aktuálního přítoku,“ popisuje ČNS a zmiňuje i francouzské jaderné elektrárny Golfech, Bugey, Nogent a další.
Francouzský EDF reguluje výkon na řekách Garonne, Seina a Rhôna. Zde není hlavním problémem sucho, ale vysoká teplota říční vody. Vypouštění příliš horké vody zpět do koryt by totiž fatálně ohrozilo říční ekosystémy.
V Evropě tak v energeticky náročném parném týdnu chybějí gigawatty stabilního výkonu, což se na dnes křehkém energetickém trhu může projevit šokem. Minimálně z pohledu růstu cen, což se děje zatím jen lokálně viz zmiňované Maďarsko.
Samotné Česko se omezování výkonu jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech dle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže obávat nemusí. „Máme v tomto směru štěstí, že máme pro někoho ‚nevzhledné‘ chladicí věže,“ začíná popisovat Kříž.
„Díky tomu nikdy v minulosti nemusely jakkoli omezovat provoz v souvislosti s hydrologickou situací a nepředpokládáme to ani v budoucnu,“ dodává Kříž s tím, že ČEZ musí do budoucna počítat s dalším zhoršováním dostupnosti vody v souvislosti se změnou klimatu.
„Například pro nové jaderné bloky v Dukovanech již nepostačí chlazení vodou z řeky Jihlava prostřednictvím chladicích věží, pokud uvažujeme, že vlivem klimatické změny se bude její stav zhoršovat. Proto zde počítáme s kombinací chlazení vodou a tzv. suché chlazení vzduchem. Zase jde o chladicí věže,“ uzavřel Kříž s tím, že v Dukovanech se k tomu v posledních letech podařilo snížit spotřebu vody na jednu megawatthodinu vyrobené elektřiny o dvacet procent.
Česko tak může ukázat cestu, jakou by se jaderné elektrárny měly do budoucna vydat. Hydrologické výhledy jsou totiž pro celou Evropu negativní, a pokud se jaderné elektrárny mají stát nosnou energetickou nohou Evropy, musejí se připravit na nové normály, které s sebou klimatická změna přináší.
Moc jiných zdrojů elektřiny v Evropě nám totiž kvůli regulacím už beztak nezbývá.
