Americký výrobce počítačových čipů Texas Instruments (TI) investuje ve Spojených státech více než šedesát miliard dolarů, v přepočtu 1,3 bilionu korun, na rozšíření sedmi závodů na výrobu čipů v Texasu a v Utahu, což má vytvořit asi šedesát tisíc pracovních míst.
Firma tak reaguje na tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po velkých technologických firmách požaduje, aby v zemi zvýšily objem výroby. Podrobný časový plán investic společnost však neuvedla.
Podnik navazuje na podobná oznámení dalších výrobců polovodičů, včetně firmy Micron. Ta minulý týden uvedla, že zvýší plánované výdaje v USA na dvě stě miliard dolarů. Texas Instruments svoji investici označil za „největší investici do základní výroby polovodičů v dějinách USA“.
Stejně jako u dalších firem zahrnuje oznámení TI peníze určené na výstavbu nebo rozšíření zařízení.
Někteří analytici ale tato významná oznámení výdajů považují za snahu uklidnit Trumpa, který opakovaně hrozil, že zruší tzv. CHIPS and Science Act, což je rozsáhlý a strategický federální zákon, jehož cílem je mimo jiné podpořit domácí výrobu polovodičů. K dispozici na to má 52,7 miliardy dolarů. Trump také varoval před zavedením nových cel na dovoz polovodičů.
Loni v prosinci TI dostal v rámci tohoto zákona dotaci 1,6 miliardy dolarů, když oznámil plány investovat nejméně osmnáct miliard dolarů do tří nových zařízení.
Na rozdíl od firem jako Nvidia, která vyrábí čipy pro umělou inteligenci, Texas Instruments vyrábí tzv. základní čipy.
To jsou nejběžněji používané čipy, které jsou základem veškeré elektroniky. Používají se v různých zařízeních, včetně chytrých telefonů a automobilů.
Po celém světě má firma patnáct závodů, včetně USA a Asie. Mezi její zákazníky patří Apple, SpaceX či Ford. Čelí však rostoucí konkurenci od čínských výrobců.
