Od bombardování Íránu přes hrozbu stoprocentních cel až po útoky na média. Uplynulý týden v Trumpově Americe znovu ukázal, jak rychle se pod současnou administrativou mění americká zahraniční politika, obchodní vztahy i domácí agenda. Co všechno přinesl?
USA provedly nové údery na Írán. Spojené státy v sobotu podnikly nové vojenské údery proti cílům v Íránu. Podle vyjádření regionálního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM šlo o reakci na čtvrteční útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu.
Írán následně oznámil odvetu, Revoluční gardy podle agentury AFP zaútočily na americké vojenské základny v regionu.
Americká armáda uvedla, že šlo o „mocnou odpověď“ na incident z minulého týdne. Podle CENTCOM letectvo zasáhlo sklady raket a bezpilotních letounů i pobřežní radarové systémy. „Neopodstatněná agrese íránských sil vůči komerční lodní přepravě je jasným porušením příměří,“ uvedlo velitelství.
Írán zároveň varoval, že reakce na americkou operaci bude „rychlá a rozhodná“, citovala agentura Reuters.
Trump hrozí stoprocentním clem. Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil zavedením stoprocentního cla na veškerý dovoz ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb dopadající na americké firmy.
Podle Trumpa o podobném zdanění aktuálně uvažuje několik evropských států. Nově avizované clo by podle něj nahradilo veškeré dosavadní obchodní dohody mezi Spojenými státy a dotčenými zeměmi. Na prezidentova slova už reagovala Evropská komise.
Její mluvčí Olof Gill označil případná opatření vůči členským státům Evropské unie za jednostranný a neodůvodněný krok.
„Pokud k nim dojde, Evropská unie zareaguje rychle a rozhodně, aby hájila svá práva a regulační autonomii,“ uvedl Gill. Podle Evropské komise představuje zdanění technologických gigantů legitimní a nediskriminační nástroj regulace, který se vztahuje stejně na všechny velké společnosti bez ohledu na to, odkud pocházejí.
Dohoda k míru. Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států v pátek večer ve Washingtonu podepsali rámcovou dohodu, která má otevřít cestu k dlouhodobému míru a bezpečnosti v regionu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio krátce před podpisem dokumentu uvedl, že dohoda „začíná vytvářet rámec pro trvající mír a bezpečnost“ mezi Libanonem a Izraelem.
Podle Rubia dokument zároveň nabízí cestu k obnově libanonské suverenity, odzbrojení hnutí Hizballáh a likvidaci jeho infrastruktury. Podle médií dohoda počítá také s částečným stažením izraelské armády z jižního Libanonu.
Libanonská velvyslankyně Nada Hamadeh Moawad označila podpis za „první krok na cestě k obnově libanonské suverenity a územní celistvosti“. Podobně se následně vyjádřil i libanonský prezident Joseph Aoun. Napětí ale zatím nekončí. Zástupce Hizballáhu varoval, že samotné naplňování dohody by mohlo v Libanonu vyvolat občanskou válku.
Soud v USA umožnil Trumpovi deportovat statisíce Haiťanů a Syřanů. Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám.
Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení statusu dočasné ochrany i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí.
Status dočasné ochrany umožňuje migrantům ze zemí zasažených válkou, přírodní nebo jinou katastrofou, žít a pracovat ve Spojených státech po dobu, kdy je pro ně návrat nebezpečný.
Evropská unie finálně schválila zrušení cel na dovoz z USA. Státy Evropské unie ve čtvrtek finálně schválily zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží ze Spojených států.
Jde o klíčovou součást obchodní dohody Unie s Washingtonem z loňského léta. Evropská komise ji dojednala ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Obě nařízení budou nyní podepsána a zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost den poté.
„Zůstáváme odhodláni k silnému a otevřenému transatlantickému partnerství s naším historickým spojencem, ale otevřenost musí jít ruku v ruce s ochranou našich zájmů,“ uvedl kyperský ministr průmyslu Michael Damianos.
Trump kvůli reportáži o Íránu obvinil The New York Times z vlastizrady. Americký prezident Donald Trump v pondělí označil za vlastizrádné zpravodajství deníku The New York Times o válce Spojených států s Íránem.
V příspěvku na sociální síti Truth Social novináře The New York Times označil za zločince a uvedl, že své výhrady připojí k žalobě o patnáct miliard dolarů (316,8 miliardy korun) za pomluvu, kterou proti přednímu americkému listu vznesl už loni.
Trump v předchozím příspěvku kritizoval deník za nedělní analýzu s titulkem „Co se změnilo po necelých čtyřech měsících války? Podle analytiků ne mnoho.“ Prezident uvedl, že novináři The New York Times jsou zkorumpovaní a neetičtí zbabělci.
