V posledních týdnech jsme viděli zhodnocení o stovky procent u akcií společností vyrábějících čipy a paměti do datových center. Neméně závažné úzké hrdlo spojené s umělou inteligencí má podobu nedostatku elektrické energie. Situaci analyzuje Martin Seyček, portfolio manažer v J&T Energy.
Doba malých serveroven v suterénech firem je pryč. Dnešní moderní datová centra jsou masivní průmyslové komplexy, jejichž spotřeba se běžně pohybuje ve stovkách megawattů. Hyperscaleři staví projekty s odběrem elektřiny jednoho gigawattu a více.
Pro představu: jeden gigawatt je zhruba polovina instalovaného výkonu jaderné elektrárny Temelín. A takové „datové město“ potřebuje okamžité, stabilní a nepřetržité připojení k síti. Jenže tady narážíme na realitu současné energetiky, která na takto rychlý růst není stavěna.
Časová past konvenčních zdrojů
Pokud dnes provozovatel datového centra nebo velký průmyslový podnik požádá o připojení k tradiční přenosové soustavě, narazí na zeď. Konvenční energetika totiž nedokáže reagovat v potřebném tempu. V některých amerických i evropských lokalitách dnes investoři čekají na připojení nových projektů k síti pět i více let. A to platí i pro případy, kdy samotný zdroj výroby elektřiny existuje, řeší se „jen“ přípojka.
Horší je to, když výrobní zdroj zatím není. Postavit velký jaderný blok trvá deset až patnáct let. Malé modulární reaktory (SMR), o kterých se často mluví jako o spáse pro datová centra, jsou v komerčním měřítku stále hudbou daleké budoucnosti.
Obnovitelné zdroje jako slunce a vítr sice rostou nejrychleji, ale samy o sobě nedokážou zajistit stabilní dodávku v režimu 24/7, kterou servery vyžadují – ty neprominou ani výpadek proudu v řádu milisekund. Čekací doby na dodávky velkých plynových turbín se dnes kvůli přetlaku poptávky protahují na tři až pět let.
Tento nesoulad mezi rychlostí digitálního světa a rigiditou tradiční energetiky dal vzniknout fenoménu zvanému „behind the meter“ (za elektroměrem). Jde o decentralizovanou výrobu elektřiny, kdy si firma postaví vlastní zdroj energie přímo u svého podniku nebo datového centra, nezávisle na centrální rozvodné síti. Takové řešení může být funkční během několika měsíců.
Od letadlových motorů po palivové články
Technologická řešení pro decentralizovanou výrobu zažívají obrovský rozmach a zapojují se do nich velmi kreativní inženýrské přístupy. Například společnost FTAI Aviation našla způsob, jak upravovat a repasovat vyřazené proudové motory z dopravních letadel a transformovat je na pozemní plynové generátory. Tyto systémy dokážou naběhnout na plný výkon během několika minut a dodat elektřinu přesně tehdy, kdy datové centrum zaznamená špičku.
Dalším pilířem jsou palivové články, v nichž elektřina vzniká elektrochemickou reakcí z plynu bez nutnosti spalovacího procesu. Komerční nasazení těchto systémů v praxi realizuje americký miláček trhu Bloom Energy. V Evropě mu je v patách společnost Ceres Power, která nabízí stejnou technologii a jež na svůj komerční úspěch teprve čeká.
V oblasti tradičnějších, avšak vysoce flexibilních řešení dominují moderní plynové motory a kogenerační jednotky, které kromě elektřiny dodávají i chlazení či teplo – klíčové komodity pro chlazení serverů. Zde vynikají německý výrobce 2G Energy či rakouský Innio (známý svými značkami Jenbacher a Waukesha).
Americká společnost Kodiak Gas Services, která se věnuje kompresi zemního plynu (nutné službě pro těžbu i přepravu plynu v potrubí), nedávnou akvizicí rozšířila svůj záběr a poskytuje decentralizovanou výrobu elektřiny pomocí plynových motorů a turbín Caterpilar.
Podobně na to jde společnost Solaris Energy Infrastructure. Právě tito dva zástupci ukazují, že v „behind the meter“ segmentu se vyskytují jak samotní výrobci energetických komponent (plynové turbíny a motory, palivové články), tak firmy, které tyto komponenty nakupují, sestavují je do funkčních celků a následně pronajímají data centrům na základě dlouhodobých smluv.
Kde hledat budoucí vítěze?
Z pohledu investora je tento sektor fascinující, ale skrývá v sobě jedno velké úskalí. Obrovský investorský zájem o AI infrastrukturu vyhnal valuace nejznámějších firem v tomto odvětví extrémně vysoko. Cena akcií Bloom Energy vyletěla za rok o více než 1000 procent, Ceres Power o 800 procent, Solaris Energy Infrastructure o 150 procent. Valuační multiply jsou často bláznivě vysoko a některé akcie rostou hlavně na investorském sentimentu.
Ve fondu J&T Energy se snažíme hledat „neobjevené“ příležitosti – firmy, které dodávají klíčové komponenty, mají silné technologické patenty, ale stojí mimo hlavní záři reflektorů Wall Street a jejich hlavní růstový cyklus je teprve před nimi. Společnosti jako 2G Energy, Ceres Power nebo Kodiak Gas Services jsme nakupovali dlouho před nedávným zhodnocením jejich akcií.
Decentralizovaná výroba elektřiny „za elektroměrem“ je naprosto nezbytný technologický most, bez kterého se ambiciózní plány na rozvoj umělé inteligence neuskuteční. Díky svým valuacím by ale tento segment neměl tvořit více než jednotky procent diverzifikovaného akciového portfolia, u J&T Energy je to hluboko pod deseti procenty.
Důležité upozornění
Informace obsažené v tomto článku mají výhradně informační charakter a nepředstavují investiční rady. Nedoporučujeme jednat na základě těchto údajů bez předchozí konzultace s kvalifikovaným finančním poradcem. Investování je spojeno s riziky a rozhodnutí o investování jsou na vlastní odpovědnost. Výnosy z investice dosažené v minulosti nejsou zárukou budoucích výnosů.
