skip to main content
Jak být lepší

Umíte číst vlastní tělo? Poznejte, kdy vám říká, že jste v nebezpečném stresu

Aby se člověk zvládl vyrovnat se stresem, strachem a dalšími psychickými problémy, je vhodné, ne-li nezbytné, analyzovat nejen psychiku, ale také své tělesné projevy, říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková. 

Věnuje se rozvoji biosyntetické psychoterapie, což je metoda, která přesně tímto způsobem pomáhá. Založila Český institut biosyntézy a také sociální kliniku, poskytující kvalitní terapeutické služby lidem, kteří se nacházejí v náročné životní situaci a nemohou si tyto služby z finančních důvodů dovolit.

Zakladatelka Českého institutu biosyntézy Barbora Janečková

V jakých situacích je biosyntetická psychoterapie nejvhodnější?

Využívá se v individuální práci, ale také v seberozvoji určeném pomáhajícím profesím, jako jsou učitelé, sociální pracovníci či zdravotníci.

V rámci workshopů pro odbornou veřejnost se vzdělávání zaměřuje na zvyšování psychické stability, komunikačních dovedností a lepšího porozumění sobě či příchodům změn do života.

V Českém institutu biosyntézy nabízíme také workshopy pro širokou veřejnost, programy pro rodiče, úvody do biosyntetické psychoterapie nebo školu meditativního tance.

V čem je biosyntetická psychoterapie výjimečná?

Její celostní přístup vychází z biosyntézy, kterou v roce 1998 uznala Evropská psychoterapeutická asociace (EAP) jako první vědeckou metodu v somatické psychoterapii.

Biosyntetická psychoterapie ji obohacuje o moderní znalosti z oborů psychosomatiky, biologie, neurovědy, embryologie a epigenetiky. Prohlubuje ji o poznatky z aktuálních výzkumů o fungování mozku, současných poznatků molekulární biologie a genetiky, rozšiřuje o spiritualitu a etiku s přesahovými tématy, práci s traumatem osobním i transgeneračním.

Díky tomu může biosyntetická psychoterapie obsahovat širokou škálu témat zahrnujících komplexní pohled na lidskou existenci od zrození po smrt.

Na jakých principech tedy funguje?

Podstatou práce je integrace a vzájemné zrcadlení tří základních životních procesů. Tělesného (pohybového), prožitkového (emocionálního) a mentálního (kognitivního).

Stres nebo složité životní zkušenosti přinášejí narušení souladu a harmonie mezi těmito třemi životními procesy s následnými obtížemi s nedostatkem či přebytkem energie v různých částech organismu.

Problém tedy může zůstat „uložen“ v tělesných obtížích, ačkoli vnější příčina už vymizela. Pro zdárné zvládnutí psychických problémů je proto vhodné, ne-li nezbytné, věnovat se vedle mentální analýzy problémů také tělesným projevům – ať už jde o svalové bloky, vegetativní obtíže či problémy s vnitřní distribucí energie, na které navazuje a rozvíjí je specifickými technikami.

Jak taková terapie probíhá? Jak klienta poznáte po té fyzické stránce?

Terapie probíhá jako každá jiná. Základem je rozhovor s nastavením bezpečného prostředí a vzájemného spolupracujícího vztahu. Z hlediska těla si terapeut nejvíce všímá dechu, držení těla, pohybů, očního kontaktu, hlasu, řeči.

Nejen co klient říká, ale také jak to říká, což jsou všechno mimoverbální složky, které doplňují informace o tom, co klient sděluje a co se mu děje. V dalších fázích terapie se také může pracovat s dechem, hlasem, pohybem, vzdáleností, držením těla, a to i prostřednictvím pomůcek, jako jsou polštářky, deky a různé další věci v pracovně terapeuta. 

Jsou součástí i nějaká fyzická cvičení?

Součástí terapeutického procesu mohou být nějaká „cvičení“, ale jde víc o práci s tělem než o fyzická cvičení v tradičním slova smyslu. Jedná se spíše o zaměření pozornosti k tělu a jeho prožívání během určitých pohybů. Například u klientů s panickými atakami je běžný nácvik specifických relaxačních metod, dechová cvičení a podobně.

Reklama

Jakým způsobem lze biosyntetickou psychoterapii využít při rozvíjení svého potenciálu nebo třeba v nejrůznějších zaměstnáních, jak jste zmiňovala v úvodu?

V současné době s přibývajícím počtem certifikovaných terapeutů dochází k rozvoji nejen vlastní individuální a skupinové psychoterapeutické práce, ale také k rozšiřování biosyntetické psychoterapie například na jednotlivé pomáhající profese, kde blízký a emočně vřelý vztah je nedílnou součástí výkonu profese.

Přístup podporuje pomáhajícího pracovníka se současnou znalostí základních specifik dané profese. Ovšem nejen v těchto profesích lze biosyntetickou psychoterapii využít kromě jiného k posílení a zvýšení psychické odolnosti, práci se strachem, obavami, přispět tak k osvojení důležitých nástrojů péče o sebe z hlediska prevence syndromu vyhoření.

Metoda umožňuje prohloubit citlivost a vnímavost k vlastním potřebám, a to v rovinách zahrnujících myšlení, emoce a tělesné reakce. Součástí prožitkového přístupu je reflexe umožňující formulaci vlastních potřeb a nácvik relaxačních a aktivizačních metod jako důležité součásti psychohygieny. V rámci edukace se soustředíme například na oblast zvládání stresu.  

Díky biosyntéze budete rychleji vnímat vlastní potřeby, ale zároveň se naučíte relaxační techniky. Jsou to důležité nástroje psychohygieny.

Jakým způsobem se biosyntetická psychoterapie vyrovnává s každodenním, například pracovním stresem, blížícím se vyhořením? Dokážete říct nějaké univerzálně platné rady, kterými se může inspirovat každý?

Univerzální rady neexistují ani v psychoterapii. Každý z nás je jedinečná bytost. Vždy je potřeba pracovat s tím, kdo je klient v jeho celistvosti a individualitě.

Dokážete tedy alespoň říct, jaké fyzické příznaky jako první varují, že jsme v přílišném stresu?

Je rozdíl mezi přílišným stresem akutním, nebo dlouhodobým. Co se týče akutního, tak například fyzické příznaky stresové reakce krátkodobé je například rychlá dechová frekvence. Více než patnáct nádechů a výdechů za minutu ve chvíli, kdy neděláme žádnou náročnější fyzickou aktivitu, může být jednou z indicií, že se něco děje.

Příznaků dlouhodobějšího stresu a napětí je hodně, může to být neschopnost se soustředit, výpadky paměti, nadměrná konzumace jídla, nebo naopak nemožnost jíst, nekvalitní spánek s častým probouzením a poruchou usínání, emoční dráždivost, nedostatečná kapacita řešit běžné rutinní úkony, pocit, že vás vše obtěžuje, nadměrná únava, nebo naopak aktivita, která nevede k regeneraci sil. 

Dalším aktuálním tématem je strach. Jak poznat, jestli je to strach přirozený, v mezích, nebo ten, který už může být nebezpečný?

Strach je přirozená součást naší prožitkové výbavy. Strach přirozený nás varuje před různými nebezpečími, riziky a těžkostmi. Je to adaptační mechanismus na život a svět kolem nás. Bez strachu bychom vyhynuli. Například mám jít večer sama parkem a bojím se. To je zcela přirozená reakce, která vede k hodnocení rizik a opatření.

Parkem nejdu nebo zavolám blízkému, aby mě doprovodil. Současný strach z války na Ukrajině, ze změn, které přicházejí, je také přirozený, protože se skutečně jedná o velké, velmi silné skutečnosti, na které není možné nereagovat.

Strach spouští poplachovou stresovou reakci typu: uteču, bojuji, nebo podle míry strachu a předchozích zkušeností zamrznu. Příznaky jsou totožné jako výše jmenované u stresu včetně ulpívavého myšlení.

Pokud se však nedaří strach zvládat, jeho intenzita se nemění, napětí vzrůstá a roste počet příznaků, které mi neumožňují žít dobrý život, je velmi vhodné vyhledat odbornou pomoc psychoterapeuta nebo v krizových centrech v každém kraji.  

Jak se strachem pracovat?

Zpracování strachu má různé fáze: od šoku až po fázi „zvykám si“. Abychom s ním mohli žít, potřebujeme s ním cíleně a vědomě pracovat. Například získávat informace z ověřených zdrojů a třeba jen jednou denně být v kontaktu s tím, koho máme rádi, mít nastaveny rituály a zvyklosti, které nám pomáhají fungovat, dopřávat si drobné radosti, vyhledávat a být v přírodě, mít přiměřený pohyb, pravidelně a přiměřeně jíst.

Tohle všechno nám pomáhá držet strach v mezích. I pomoc druhým je významný mechanismus, kterým snižuji vlastní úzkost a strach.

Abychom mohli se strachem žít, musíme s ním vědomě pracovat. Získávat informace z ověřených zdrojů, mít nastavené rituály, dopřávat si drobné radosti.

Biosyntetická terapie věnuje pozornost i představám člověka o sobě či o světě. Proč a jak to funguje?

To je běžná součást jakékoli terapie. Člověk je tvor společenský a pro jeho život jsou důležité a nezbytné vztahy. Úvahy o sobě, svém místě v životě, životních hodnotách, ale také vize, přání a touhy, kde chci být za několik let, co pro to chci nebo mohou udělat, jsou zcela normální a běžné. Tyto myšlenky mohou přinášet do života dobrou změnu, kvalitu a posun nebo způsob vyrovnání se s těžkými situacemi.

Kolik terapeutů v Česku provozuje biosyntetickou psychoterapii?

V současné chvíli je zhruba stovka terapeutů, kteří mají dokončené vzdělání v biosyntetické psychoterapii.

Jaká je obvykle cena biosyntetické psychoterapie? 

V současné době je to zhruba tisíc korun za hodinu terapie, ale obávám se, že vzhledem k aktuální situaci to bude brzy víc.