Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co se s tím dá dělat. Fotbal je nejkrásnější hra na světě, proto je probíhající turnaj velkým svátkem. Koho však přece jen výkony na trávníku nebaví – a při sledování kupříkladu českých zápasů to lze celkem snadno pochopit –, toho může šampionát bavit jinak. Tady je pár různorodých ukázek.
Začněme setkáním s genialitou, protože té se Lionel Messi bezesporu dotýká. Útočník Argentiny nasbíral za dvě vystoupení pět gólů a díky fenomenálnímu počinu se stal nejlepším kanonýrem v historii šampionátů, která se počítá od roku 1930. Všechny je zažila jedna Messiho fanynka…
Stoletá gangsterka fandí Messimu
Gangsterům je na tribuny v Americe zjevně vstup povolen. Nebo alespoň gangsterským babičkám. Gangster Granny, takto je v online světě známá Pauline Kana, téměř stoletá (sté narozeniny se chystá slavit letos 1. srpna) influencerka a příznivkyně Lionela Messiho.
Gangster Granny se objevila na stadionu v Texasu na pondělním duelu Argentiny s Rakouskem, což byl právě ten duel, v němž fotbalista vkročil s největším počtem nasázených gólů do dějin. Seniorka v jednom z dřívějších utkání dokonce fotbalovou superstar rozesmála, když držela v rukou transparent: „Messi, vezmeš si mě?“
O chystané svatbě zatím nic známo není, desperátská babička se ale baví jinak: nedávno vytvořila zápis do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší člověk, který kdy vyzkoušel takzvaný crowd surfing (plavání na lidech) během koncertu.
Ar jako Arsenal, Ar jako Argentina
Argentina obhajuje titul fotbalových šampionů a Lionel Messi titul pro nejlepšího hráče turnaje. Obojí se stane, protože… protože se londýnský Arsenal dostal do finále evropského klubového poháru?
Kdykoli se mu to totiž v minulosti povedlo a současně se ve stejném roce hrálo mistrovství světa, radoval se z vítězství národní tým, který byl na trůně už třikrát a usiloval o čtvrtý primát. Přihodilo se to v roce 1994, kdy byla počtvrté králem Brazílie, a v roce 2006, kdy se totéž podařilo Itálii.
Arsenal byl ve finále Ligy mistrů i letos a Argentina je nyní trojnásobný šampion…
A Messiho cesta za oceněním pro nejlepšího hráče turnaje? Té nahrává tradice. Od roku 2006 bral tuhle cenu vždy hráč s číslem 10 na dresu (Zidane, Forlán, Modrič a dvakrát právě Messi). Stoletá gangsterka by měla z dodržení zavedených pořádků jistě radost.
Kolo kolo rýnský. Dojelo až na turnaj
Kdo nakonec zvítězí, na to si všichni ještě musejí počkat. Všichni, až na Jakoba Albertiho, který coby vítěznou trofej zvedl nad hlavu…
Vlastní kolo.
S ním vyjel šestadvacetiletý Němec 18. srpna 2024 z německého Karlsruhe a letošní druhou červnovou neděli dorazil na stadion v Houstonu, kde Německo smetlo 7:1 Curacao, což podpořilo Albertiho přesvědčení, že štreku urazil, aby spatřil tým z vlasti jako nového mistra světa.
Jakob Alberti přitom trasu přesně neplánoval, respektive plán byl velmi jednoduchý – jet pořád na východ. Šlapal tak do pedálů v Rakousku, na Balkáně, v Turecku, Emirátech, Indii, Thajsku, Austrálii a nakonec po Spojených státech.
Za necelé dva roky urazil dobrodruh 25 tisíc kilometrů, projel čtyři kontinenty a 27 zemí. V každé z nich navíc uběhl maraton a na kole plánuje i zpáteční cestu. Samozřejmě poté, co oslaví titul pro Německo.
Kejhá a je hostem prezidentky. Kachna po mexicku
Není to žádná novinářská kachna – mexickým maskotem je kachna. A to kachna Merlin, jedno z globálně a virálně nejslavnějších zvířat současnosti, navlečené do dresu celku, jenž je spolupořadatelem turnaje, a tudíž hraje doma.
S kachnou se už dokonce potkala mexická prezidentka Claudia Sheinbaum, pták zakejhal, možná to byl od něj projev úcty.
Opeřenec se stal v celé zemi populárním po úvodní výhře Mexika nad Jihoafrickou republikou, kdy se v dresu a s typicky houpavou chůzí potuloval mezi slavícím davem.
Mimochodem, právě s Mexikem se utkají čeští fotbalisté v noci ze středy na čtvrtek v posledním vystoupení v základní skupině. Nemá-li to být zároveň i jejich poslední vystoupení na turnaji, měli by si vzpomenout, co se kromě vepřového podává v jejich vlasti k zelí a knedlíkům. A podle toho se k Merlinovi zachovat.
Vikingové veslují. I v parlamentu
Zatímco Češi se musejí o postup ze skupiny oprávněně strachovat, Norové do další fáze mistrovství propluli velmi hladce.
Že propluli? To je správný výraz, poněvadž fanoušci skandinávské země povzbuzují tým napodobováním urputného veslování; každý záběr vesla je provázen mohutným skandováním „ro!“, tedy něco jako „pojďme!“.
Příznivci tohle velmi působivé chování neprovozují pouze v ochozech stadionů. Svět obletělo vtipné video, jak veslují na eskalátoru, další video ukazuje, jak se k veslování přidali všichni členové norského parlamentu, v poslaneckých lavicích se dopředu a dozadu – v rukou pomyslná vesla – zuřivě kývali pánové v oblecích a dámy v drahých kostýmech.
Dokázali by alespoň v tuto chvíli „veslovat“ stejným směrem koaliční i opoziční poslanci v tuzemském parlamentu? A kam až mohutné záběry vesel norské fotbalové vikingy za oceánem dovezou?
Kde kvetou tulipány i šance na šampionát
Kde se rodí fotbalisté, jejichž privilegovaným osudem je hrát na mistrovství světa? Možná byste to neřekli, ale výjimečné je v tomto směru nevelké Nizozemsko. Mluví o tom alespoň zajímavá statistika.
V Nizozemsku se narodilo 65 aktérů turnaje: 25 jich hraje za své rodiště, stejný počet za Curacao, šest za Kapverdy, tři za Maroko a Turecko a po jednom za Ghanu, Nový Zéland a Spojené státy. V Nizozemsku se zjevně nerodí jen tulipány.
Nikoli tři v jednom. Celý svět v jednom
Pokud byste chtěli mít celý svět, o jehož fotbalového krále nyní probíhá intenzivní klání, v jednom hráči, velmi vhodným – patrně tím nejvhodnějším – kandidátem je David Alaba.
Posuďte sami. Vídeňský rodák reprezentuje Rakousko, jeho otec je Nigerijec a matka Filipínka, dědeček je z Konga a manželka z Dánska, rodina fotbalisty je v Anglii, on sám žije momentálně ve Španělsku. Fotbalista je křesťan, jeho otec muslim, matka buddhistka.
Shrnuto, Alaba hraje na mistrovství světa a svět hraje v něm.
Senzace, pláč a happy end
Instagramový účet kapverdského brankáře Vozinhy po zápase se Španělskem, v němž gólman svými zákroky zařídil senzační bezbrankovou remízu s ohromným favoritem, vyletěl z padesáti tisíc sledujících na čtrnáct milionů.
Po závěrečném hvizdu se Vozinha, jenž byl vyhlášený Mužem zápasu, na hřišti rozplakal, přičemž kromě štěstí a dojetí mu slzy do očí hnal i fakt, že památný zápas proběhl bez jeho maminky v hledišti. Rodina si totiž nemohla dovolit zaplatit vysokou finanční jistotu (až patnáct tisíc dolarů), kterou americké úřady vyžadují po občanech Kapverd pro udělení víz.
Každý text nemá štěstí na happy end, ale ten, který právě dočítáte, přesně tohle štěstí má: matce brankáře byl poplatek za vstup do USA odpuštěn a druhému duelu svého syna už z tribuny přihlížela. Byť šlo o zápas, který se mu už tolik nepovedl.
