skip to main content
Ekologie

Válka kvůli energiím? Půjde spíš o vodu, zaznělo v debatě fondu Neuron

Deklarovaný odklon Evropské unie od fosilních paliv vyvolal paniku v mnoha světových státech, jejichž rozpočty jsou závislé na příjmech z prodeje ropy a plynu. I to zaznělo během čtvrteční online debaty Nadačního fondu Neuron nazvané Neuron Online Club: Proč jsou energie tak drahé?

Debaty se zúčastnili například ekonom Filip Matějka, předsedkyně Státního jaderného úřadu Dana Drábová nebo velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.

„To, co děláme, je pro velkou část světa opravdu velká hrozba. Když během covidu klesla spotřeba elektřiny, mnoho zemí se začalo bát, že myšlenka opustit plyn je reálná. Není to otázka pouze Ruska. Je to Alžírsko, Austrálie a podobně,“ uvedl Václav Bartuška.

Podle něj jsou v současné době prázdné zásobníky plynu jen strategií, jak země Evropské unie přesvědčit k opětovným dlouhodobým kontraktům místo kupování energetických komodit na spotovém trhu.

„Touto metodou se podařilo vytvořit určitou míru strachu na burze v Rotterdamu, kde cena začala prudce růst,“ dodal Bartuška. Nedomnívá se, že by současná situace ve světové energetice vedla až k válečnému konfliktu, takovou hrozbu vidí spíše jinde. „Klíčový problém naší civilizace bude voda,“ řekl v debatě.

Její účastníci se shodli, že za vysokými růsty ceny nestojí Green Deal, jak se často v médiích uvádí, ale kombinace více faktorů v podobě napjatější geopolitické situace nebo prudšího oživení světové ekonomiky po proticovidových lockdownech.

Jak během večera zaznělo, na ceně megawatthodiny vyrobené elektřiny se emisní povolenky podílí dvaceti procenty. Jejich cena přitom v posledních týdnech začala atakovat hranici sta eur za kus. „Ceny energií už pravděpodobně nebudou tak nízké, jako byly dříve,“ nastínil budoucí vývoj Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

Reklama

S tím souhlasil i další panelista, ekonom Filip Matějka. Uvedl, že ceny elektřiny na energetické burze s dodáním v roce 2023 i v dalších letech se stále pohybují na více než trojnásobných hodnotách oproti loňskému létu. Podle Matějky se to začne propisovat do faktur firem i domácností za energie. 

„Bojím se, že i když ceny energií pro domácnosti vzrostly u velkých hráčů od podzimu řekněme o třetinu, podle aktuálních cen elektřiny na trhu může být další zdražování ještě veliké,“ odpovídal Matějka na otázku, na co se máme z pohledu cen elektřiny připravit.

Karty ohledně budoucího vývoje evropské energetiky jsou ovšem už dnes rozdané a lemovány Green Dealem. „Cesty zpět není,“ potvrdil Bartuška. Česko by se tak mělo soustředit na příležitosti a využít evropské peníze k přechodu na modernější a zelenější technologie. Přesně to totiž budou dělat ostatní země.

„Ropné krize znamenaly obrovský boom pro rozvoj a využití jaderné energie. Myslím, že současná situace bude velkou pobídkou pro investice do výzkumu moderních technologií,“ věří Drábová.

Jak vypadá nákladová křivka elektráren a jak konkrétně se odráží na ceně elektřiny? Kdy očekávat baterie s dlouhodobou akumulací elektřiny a budou vůbec tak velkou spásou pro budoucí energetickou bezpečnost, jak se na ně dnes nahlíží?

To vše i více se dozvíte z online debaty, jejíž záznam můžete zhlédnout níže: