Akcionáři skupiny ČEZ na pondělní valné hromadě schválili vyplacení dividendy a hlavně dali managementu zelenou k zahájení největší změny na českém energetickém trhu za poslední dekády. Spočívat bude v přeměně vlastnické struktury největšího výrobce elektřiny v zemi. Co teď bude důležité sledovat z investorského hlediska?
Stovky akcionářů polostátní energetické skupiny ČEZ jednaly na začátku týdne na valné hromadě v pražském Kongresovém centru kvůli četným rozpravám a dotazům přes deset hodin a podle předpokladů schválily všechny důležité body.
Evergreenem valné hromady je odsouhlasení výše dividendy z loňského zisku, kterou ČEZ navrhl na úrovni 42 korun na akcii a akcionáři tento návrh posvětlili. Celkově tak skupina mezi akcionáře rozdělí 23 miliard korun, z toho šestnáct miliard dostane stát.
Akcionáři pak dali souhlas vedení ČEZ v čele s šéfem Danielem Benešem k zahájení reorganizace firmy. V tuto chvíli společnost vlastní ze sedmdesáti procent stát, zbytek je rozdělen mezi zhruba 140 tisíc minoritních vlastníků, mezi nimiž je třeba i pátý nejbohatší Čech Pavel Tykač s tříprocentním podílem. To se má nyní změnit.
V rámci reorganizace má český stát v následujících dvou letech podle programového prohlášení současné vlády ovládnout skupinu ze sta procent. A do budoucna hodlá společnost sázet zejména na rozvoj jaderných elektráren.
„Schválení reorganizace a dividendy 42 korun na akcii se všeobecně očekávalo, nepředpokládáme proto další reakci trhu,“ komentuje výsledek valné hromady analytik České spořitelny Petr Bártek.
Investoři na výsledky hlasování z pondělní valné hromady reagovali jen mírně pozitivně, cena akcií ČEZ po úterním otevření pražské burzy rostla o více než jedno procento na 1266 korun za kus.
Na druhou stranu s prudkým zvýšením cílové ceny přišla americká banka Morgan Stanley, která v pondělí viděla hodnotu akcií ČEZ na 880 korunách, v úterý cílovou cenu zvýšila na 1250 korun za kus.
Investoři teď budou hlavně vzhlížet k chystanému rozdělení společnosti na dvě části, přičemž jedna z nich bude obsahovat výrobní zdroje ČEZ pod stejným názvem, do druhé s pracovním názvem DSZS (zkratka pro Dceřiná společnost pro zákaznický segment) pak vyčlení distribuci. A jak název napovídá, i celou svou zákaznickou bázi.
Podle dřívějšího vyjádření Daniela Beneše by menšinový 49procentní podíl této nové firmy mohl management umístit na burzu, nevyloučil ale ani další možnosti včetně prodeje novému investorovi.
K hodnotě, kterou by tímto krokem mohl ČEZ získat, uvedl, že odhad 150 miliard korun za prodej 49procentního podílu v DSZS považuje za „relevantní“, zároveň ale dodal, že věří ve vyšší částku.
Foto Jan Stouhal
Sídlo skupiny ČEZ
„Vytvoření dceřiné firmy (DSZS) obsahující nevýrobní segmenty ČEZ s následným prodejem až 49procentního podílu v této firmě je prvním krokem k budoucímu možnému odkupu minorit v mateřském ČEZ samotnou firmou tak, jak to má vláda v programovém prohlášení,“ soudí Petr Bártek s tím, že takový krok by vyžadoval další schválení valnou hromadou.
„ČEZ může podle našeho odhadu prodejem podílu v DSZS získat finance téměř v objemu odpovídajícím velikosti odkupu minorit v mateřské skupině, záležet ale bude na ocenění prodávané DSZS, následné odkupní ceně akcií ČEZ a z velké části na tom, kolik dluhu převede na dceřinou firmu,“ předesílá Bártek.
K formálnímu vytvoření nové společnosti DSZS má dojít podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže v řádu týdnů, v prvním čtvrtletí příštího roku by do ní měla být vložena aktiva.
Má jít o firmy, jako jsou ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, podíl v GasNetu, trading s elektřinou a plynem, ČEZ ESCO, energetické služby skupiny Elevion nebo telekomunikační byznys Telco Pro Services.
O hodnotě prodávaného podílu rozhodne zejména to, co vše za aktiva bude do nové společnosti ve finále vloženo a jakou souhrnnou hodnotu bude mít její hrubý zisk. Srovnatelné distribuční, síťové a zákaznické energetické firmy v Evropě se prodávají přibližně za dvanáctinásobek až patnáctinásobek EBITDA.
Při zapojení všech zmíněných firem by hrubý zisk mohl dosáhnout až k padesáti miliardám korun a celou firmu by to tak mohlo ocenit až na sedm stovek miliard korun, její necelý poloviční podíl pak na 350 miliard korun.
To je dvojnásobek toho, co předeslal šéf skupiny Daniel Beneš, jehož odhad je velmi konzervativní, nicméně zároveň dodal, že i on věří ve vyšší hodnotu.
Alfou a omegou finálního ocenění však bude výše dluhu, která se na novou společnost převede. Ta sníží výsledné ohodnocení, jelikož dluh se od něj bude muset odečíst.
Nejpoužívanější metrika je čistý dluh lomeno EBITDA. Z finančních výsledků skupiny plyne, že tento ukazatel byl ke konci roku 1,6násobku hrubého zisku. Protože EBITDA za rok 2025 dosáhla 137 miliard korun, vychází z toho čistý dluh přibližně 220 miliard korun.
Záleží, jaká část tohoto dluhu se pod DSZS převede. Obecně vzato právě distribuční a síťová aktiva typicky unesou relativně vysoké zadlužení, protože mají stabilní a regulované cash flow.
Proto část analytiků oslovených agenturou Reuters očekává, že na DSZS může být převedena významná část dluhu skupiny. A s tím ve svých odhadech může operovat i generální ředitel Beneš.
Na finální číselné rozuzlení si ale musíme počkat minimálně do konce letošního roku, spíše ale do začátku toho příštího.