Z ulice se zdá, že tenhle dům nedaleko muzejní čtvrti ve Frankfurtu nad Mohanem není ničím zvláštní. Jakmile ale člověk projde do útrob areálu The Florentin, ocitne se ve zcela jiném světě. Víc než stoletá secesní vila doplněná o moderní přístavbu, v níž sídlí zbrusu nový pětihvězdičkový hotel, je jako oáza klidu a tichého luxusu.
Foto Florian Trykowski / GNTB
Člověk se tady cítí spíš jako na soukromém šlechtickém sídle v Toskánsku než ve finanční metropoli, pár minut od mrakodrapů. A právě tenhle hotel perfektně ilustruje i samotný Frankfurt nad Mohanem, jedno z nejpodceňovanějších měst Evropy, které na první pohled může zmást.
Jako první se člověku nejspíš vybaví letiště, které funguje jako dopravní uzel mezi Amerikou a Asií, možná si vybaví slavný knižní veletrh a banky. Nebo taky silnou drogovou scénu, která město „proslavila“ v posledních letech.
Foto Florian Trykowski / GNTB
Frankfurt je ale mnohem zajímavější, a i když nepatří na seznam obvyklých míst, kam se vydat třeba na prodloužený víkend, umí ve skutečnosti překvapit. V době, kdy populární centra řeší, jak se poprat s overturismem, je zrovna tohle město místem, kde přeplněné ulice davů vybavených selfie tyčemi nehrozí. A to je přeci dobrý začátek.
Místní s oblibou říkají, že Frankfurt je vesnice s letištěm nebo nejmenší velkoměsto na světě. Rozlohou je jen o málo větší než Brno a nežije tu ani milion lidí. Každý osmý obyvatel je ale podle německých statistik milionář a celkově je tak Frankfurt nejbohatším městem v Německu a jedním z nejbohatších v Evropě.
V praxi se tak promítá, že je významným finančním centrem s bankami a investičními společnostmi. S nadsázkou se proto městu i pro jeho mrakodrapy přezdívá Mainhattan – v narážce na Manhattan a podle názvu řeky Main, která Frankfurtem protéká.
Město nemůže růst do šířky, a tak roste vzhůru. Dnes tady stojí dvě desítky mrakodrapů vyšších než 150 metrů, nejvyšší, Commerzbank Tower s výškou 259 metrů, navrhl v 90. letech architekt Norman Foster. A rostou další mrakodrapy.
Foto Florian Trykowski / GNTB
I když některé z těch původních jsou prázdné a hledá se, jak je nově využít. Ukázkovým příkladem je ikonická a dnes už bývalá budova Evropské centrální banky Eurotower, před kterou stojí slavný obří modro-žlutý symbol eura.
Foto Florian Trykowski / GNTB
Od začátku letošního roku je budova prázdná, mluví se o tom, že by se i v dalších mrakodrapech mohly prázdné kanceláře přestavět na byty a do finanční čtvrti se tak dostalo víc života i mimo pracovní dobu.
Mimochodem, Frankfurt je jediným městem na světě, v němž sídlí hned dvě centrální banky najednou, vedle Evropské centrální banky je tady totiž také německá Bundesbank. Dřív tu sídlila i německá burza, ale kvůli výhodnějším daňovým podmínkám se přesunula do deset kilometrů vzdáleného Eschbornu.
Samotné srdce německého finančního světa leží těsně vedle vykřičené červené čtvrti. V Německu jde o legální byznys, v samotném Frankfurtu je registrováno přes 1600 sexuálních pracovnic a pracovníků, kteří ze své činnosti odvádějí daně.
Podle místních mají nejvytíženější pracovní čas překvapivě v poledne, tedy v době, kdy si někteří manažeři či bankéři odskočí místo na oběd právě pro tyto služby.
Přitom právě špičková gastronomie řadí Frankfurt mezi oblíbené cíle milovníků kvalitního jídla. Nedávno se rozrostl seznam místních podniků s michelinskými hvězdami.
Přibyla mezi nimi restaurace the dune v hotelu The Florentin, zmiňovaném v samotném úvodu článku, a hned dvě hvězdičky získala také nedávno nově otevřená restaurace Rausch, která podle znalců dostává hosty skutečně do rauše, jak její jméno evokuje.
Ještě víc překvapivý než špičkové jídlo ovšem může být fakt, že Frankfurt je letos světovým městem designu. Spolu s okolním regionem získal tento prestižní titul jako vůbec první místo v Německu. Frankfurt uspěl v globální konkurenci s propracovaným 800stránkovým konceptem, který stojí na myšlence propojení designu a demokracie.
Foto Florian Trykowski / GNTB
„Veřejný prostor je klíčovým jevištěm pro demokracii. Právě podle jeho designu poznáte, jestli v něm lidé chtějí zůstat, trávit čas a bavit se s ostatními, nebo jestli jím chtějí jen co nejrychleji proběhnout, protože je nepohodlný nebo dokonce nebezpečný,“ vysvětluje šéf projektu Roland Lambrette.
V rámci titulu World Design Capital probíhá ve městě i okolí celá řada nejrůznějších akcí, výstav a projektů, kde zejména mladí designéři prezentují své vize. Celý rok vyvrcholí v listopadu setkáním ve slavném frankfurtském kostele Paulskirche, kde se titul World Design Capital slavnostně předá dalšímu držiteli, jihokorejskému Busanu.
Svět designu, umění a kultury ale pro Frankfurt není jen otázkou letošního roku. Frankfurtská muzejní scéna stojí za vidění i v případě, kdy člověk nebude chtít do žádného z četných muzeí přímo vstoupit. Je to totiž i cíl pro příjemnou procházku podél řeky.
Muzejní čtvrť vznikla jako urbanistický projekt a jednotlivá muzea i galerie, které jsou umístěny v historických vilách kdysi patřících bohatým frankfurtským rodinám, jsou vedle sebe poskládány jako korálky u nábřeží. Takových „korálků“ je vedle sebe přes tucet a další asi desítka je dál ve městě.
O víkendech je na nábřeží navíc doplňuje bleší trh a během srpna se z oblíbené části města stane několikadenní festival umění, hudby a gastronomie.
Mimořádně silný a pro Frankfurt typický příběh vypráví dům, v němž se narodil a vyrostl Johann Wolfgang Goethe. Vypadá přesně tak jako v době, kdy si tady malý Johann hrával třeba s loutkovým divadlem, které dostal ke svým čtvrtým narozeninám.
Dojem autentické atmosféry 18. století je ale klam, při bombardování Frankfurtu v roce 1944 byl dům naprosto zničen, stejně jako většina města. Zbyla z něj jen hromada trosek. Díky předvídavosti přátel rodiny i památkářů se ale dochovaly kompletní plány domu včetně fotografií interiérů a také veškerý nábytek, obrazy i další cennosti se podařilo včas ukrýt.
Foto Florian Trykowski / GNTB
Brzy po válce dům kompletně postavili znovu a dnes tak vypadá přesně jako v době, kdy tady vyrůstal jeden z největších autorů světové literatury.
Frankfurt ale není jen historie. Jedna z nejvlivnějších galerií moderního umění minimálně v Německu Schirn Kunsthalle je sice kvůli rekonstrukci své ikonické budovy nyní přestěhovaná, dočasné industriální prostory bývalé tiskárny jí a aktuální výstavě The World Through AI ale svědčí. Výstava mapuje umění zkoumající umělou inteligenci a její široké dopady na společnost. Zážitek je stejně intenzivní jako zneklidňující.
Zasloužený klid naopak člověk může najít v některém z mnoha parků. Frankfurt – sice známý jako město peněz a mrakodrapů – je totiž paradoxně jedním z nejzelenějších měst Německa, přes třetinu jeho rozlohy tvoří zeleň. Svůj velký podíl na tom má Napoleon.
Potom co Francouzi město dobyli, změnili původní městské hradby na parky, které tu jsou do dnes. Kolem celého města navíc vede 75 kilometrů dlouhý zelený pás, ve městě je několik desítek parků a na jihu leží největší městský les v Německu, s fotbalovým stadionem Eintrachtu a letištěm uprostřed.
Třeba při dlouhých cestách do Asie nebo Ameriky se vyplatí na tomhle letišti vystoupit, dát si pauzu a na chvíli se zastavit ve městě, které sice navenek působí jako nudné finanční centrum, ve skutečnosti je ale zajímavým zpestřením.
