Non-fungible tokeny, známé pod zkratkou NFT, byly léta otloukánkem kryptosvěta. Loňský rok ale všechno změnil. Jack Dorsey vydražil svůj první tweet, Beeple prodal u Christie’s tokenizovaný digitální obraz za 69 milionů dolarů a svět byl rázem naruby.
Když u příležitosti letošního CES Samsung oznámil, že také naskakuje do rozjetého NFT vlaku prostřednictvím jejich podpory na svých chytrých televizích, potvrdil tím vážnost trendu. Nezaměnitelné tokeny se staly miláčkem retailového investování.
Podle odhadů analytické platformy DappRadar se jen v transakcích na NFT trhu protočilo 23 miliard dolarů. Už v roce 2020 se mu dařilo růst o více než 2000 procent – z nuly se roste snadno, ale loni již šlo o nuly úplně jiného charakteru.
Z NFT se stal stroj na generování peněz, jak dokazuje třeba příklad dvanáctiletého kluka, který si v době největší tokenové horečky vydělal 160 tisíc dolarů za jeden den generováním tokenizovaných pixelových obrázků velryb.
Do nezaměnitelných tokenů ale loni neinvestovali jen koncoví investoři. Najdeme je třeba v účetních knihách společnosti VISA a potenciálu NFT si začínají všímat populární umělci, pro které jsou tokeny horký kanál, jak nabídnout fanouškům další merch. Horečka zachvátila také rizikový kapitál, který bez nějakého přehánění sypal do NFT startupů peníze horem spodem a zahrnul je stovkami milionů dolarů.
Díky tomu jsme loni mohli přivítat na světě první NFT jednorožce, tedy firmy s hodnotou přes miliardu dolarů. Některé dokonce nesídlí ani tak daleko od našich hranic – pařížský sportovní NFT startup Sorare umožňuje hrát fiktivní fotbalovou ligu postavenou na hráčích s reálným předobrazem. A samozřejmě u toho sbírat digitální tokenizované kartičky fotbalistů, případně s nimi alespoň obchodovat na sekundárním trhu.
Svět by fenomén cloumající kryptosvětem možná přehlížel doteď, nebýt březnového prodeje digitálního uměleckého díla Everydays: The First 5000 Days umělce Mika Winkelmanna alias Beepla v aukční síni Christie’s za 69 milionů dolarů. Částka upoutala pozornost médií, a navíc měl prodej ještě jeden symbolický význam: bylo to vůbec poprvé v historii, kdy slavná aukční síň akceptovala jako platební prostředek kryptoměnu ether.
V obchodním srdci Hongkongu naleznete od začátku ledna ulice potapetované reklamou na prakticky neznámý NFT projekt Delirious Mind Travelers, který se ani nesnaží skrývat svou inspiraci jednou z nejúspěšnějších sběratelských NFT sérií Bored Ape Yacht Club. Co je na tom divného?
Centrum Hongkongu má opravdu drahou venkovní reklamu a obyčejně se na ní setkáte spíš s manažerskými auty, HR kampaněmi lákajícími drahé vývojáře na práci ve fintech sektoru, případně s nabídkou profesionální správy aktiv. Přesto někomu stálo za to se pořádně plácnout přes kapsu, jen aby do světa vykřičel hesla jako: „Tři písmena“, „Nekonečný potenciál“ nebo „NFT: Umění s užitečností. Více než jen JPEG”.
Není pochyb, že současný stav trhu s nezaměnitelnými tokeny je přehřátý jak osmiválec v poušti a některé dnes populární kategorie tokenů nejspíš časem čeká osud Beanie Babies. Masivní zájem o NFT napříč všemi vrstvami společnosti ale dokazuje, že se tentokrát podařilo rozeznít strunu rezonující s nějakou základní lidskou potřebou.
I když se to možná zastáncům myšlenky kryptoměny pouze jak formy necenzurovatelných a digitálně vzácných peněz (zakládací idea Bitcoinu) moc líbit nebude, NFT už tu s námi v nějaké formě zůstanou nejspíš napořád.
Splasknutí dot-com bubliny na začátku tisíciletí ostatně také neznamenalo konečnou stopku pro e-commerce – ta dnes naopak tvoří zhruba dvacet procent všech maloobchodních prodejů a každý rok si z prodejního koláče ukrajuje víc a víc.
Hledání fundamentu
I když to vypadá, že podivný svět nezaměnitelných digitálních tokenů je objevem loňského jara, fenomén úspěšně fungoval mnohem déle. Co přesně je vlastně dělá tak cool?
Non-fungible tokeny vznikly proto, aby šlo jednoznačně identifikovat skutečné vlastnictví nějakého digitálního předmětu. Na rozdíl od jiných kryptoaktiv se vyznačují záměrně omezenou zaměnitelností. Pokud kryptoměny vyřešily problém dvojité útraty, což je důležitá vlastnost u digitálních peněz, novější třída blockchainových aktiv prakticky umožnila vytvořit jedinečný digitální otisk pro všechno ostatní.
NFT token se ovšem ještě nerovná dílu samotnému, což je také nejčastější argument kritiků celého fenoménu. V digitálním světě můžete pořád vytvářet miliony dalších kopií tokenizovaných předmětů, jako jsou třeba obrazy nebo videa. Rozdíl tu ale přece jenom je – u tokenizovaného obrazu, sběratelských kartiček nebo předmětů ze hry dokážeme jednoznačně identifikovat skutečného majitele.
Pokud jsou kryptoměny programovatelné peníze, NFT umí to samé s autorskými právy. Mohly by tak nahradit současnou problematickou správu digitálních práv – hudbu, hru nebo video ze streamovací platformy si tak už pustí jenom právoplatný majitel tokenu. Podobně to může fungovat například u digitálního předplatného tisku, které dnes často trpí tím, že je jeden přístup sdílen více lidmi.
Vlastnictví NFT na druhé straně ještě nutně nemusí znamenat bezvýhradné duševní vlastnictví k jakémukoli digitálnímu dílu a například neseriózní umělec může vytvořit více NFT téhož díla. Takovéto problémy bude muset časem vyřešit nejspíše regulace.
Možná vás to překvapí, ale historie NFT je poměrně dlouhá. Ideovým otcem sběratelských karet využívajících kryptografické principy je zesnulý kryptograf Hal Finney – stejný muž, který od legendárního Satoshiho Nakamota přijal první zdokumentovanou bitcoinovou transakci.
Finney přitom existenci NFT až mrazivě přesně předpověděl již v roce 1993, tedy dávno před vynálezem Bitcoinu. Když skočíme o necelých dvacet let později, na bitcoinových fórech se začíná hovořit o nápadu Meniho Rosenfelda, takzvaných Colored Coinech. Idea je jednoduchá: vezme se konkrétní bitcoin a označí se, aby do budoucna reprezentoval třeba akcie, kupón, dluhopis, přístupový token nebo právě digitální sběratelský předmět.
Na první pohled zajímavý nápad tehdy ztroskotal na technických problémech s vynutitelností a proměnlivé hodnotě podkladového aktiva, jehož cena je naprosto nezávislá na hodnotě toho, co má reprezentovat. I obarvený bitcoin zůstával pořád primárně bitcoinem.
Na pomoc přichází Counterparty
Obarvené bitcoiny se sice neujaly, ale džin už byl vypuštěn z lahve a řadě chytrých lidí téma nedalo spát. V roce 2014 přišli Robert Dermody, Adam Krellenstein a Evan Wagner s projektem Counterparty, kdy vytvořili programovatelný blockchain provázaný s tím bitcoinovým.
Fungoval tak, že každé spálení určitého množství bitcoinu vytvořilo nové XCP tokeny. Ty pak umožňovaly vytvářet první jedinečné digitální předměty a vzájemně je směňovat. Nejznámější projekt, který na Counterparty vznikl, je sběratelská karetní hra Spells of Genesis z roku 2015. Ta je zároveň držitelkou titulu první mobilní karetky využívající blockchain.
Hra přes relativní úspěch žádnou revoluci nepřinesla, ale ukázala směr. V roce 2016 se Counterparty spojuje s vydavatelem sběratelské karetní hry Force of Will, která je tou dobou v USA v těsném závěsu popularity hned za kartičkami Pokémon. Tím končí období experimentování a začíná být jasné, že je zde potenciál pro byznys generující zajímavé peníze.
Rok 2016 je pozoruhodný i tím, že se na Counterparty začínají ve velkém objevovat ztokenizované memy s Rare Pepes. A obchod s nimi čile kvete.
Z tohoto období pochází také první předchůdce dnešního „NFT umění“. Digitální umělec Kevin McCoy svázal 3. května 2014 rozpohybovaný abstraktní digitální obrázek Quantum s digitálním otiskem na blockchainu Namecoin. Loni v listopadu se toto dílo vydražilo v aukci Sotheby’s za více než 1,4 milionu dolarů.
Žáby a punk
Když se několik měsíců po legendárním hacku projektu DAO začíná v lednu 2017 pomalu vracet důvěra v kryptoměnu ethereum, je jen otázkou času, kdy někoho napadne zkusit na novou platformu přenést také Rare Pepes.
V březnu je pak skutečně oznámen projekt Peperium, decentralizované tržiště pro digitalizované memy a sběratelské kartičky. Podobně jako Counterparty k tomu využívá vlastní kryptoměnu (RARE), sloužící k tvorbě tokenu a k platbě zalistovávacího poplatku. Rozdíl je ovšem v tom, že platforma nevyužívá služeb Counterparty, ale bezpečnější a otevřenější Ethereum blockchain.
V červnu 2017 Johna Watkinsona a Matta Halla napadlo, že by mohli na Ethereu vytvořit vlastní NFT hříčku, a tak vznikl projekt s názvem odkazujícím na cypherpunkové hnutí z přelomu osmdesátých a devadesátých let – Cryptopunks.
Šlo o algoritmické vygenerování deseti tisíc malých pixelových obrázků, které si mohl každý, kdo byl dost rychlý a měl etherovou peněženku, vyžádat zdarma. Obrázky byly rozebrány prakticky okamžitě a brzy čile běžel sekundární trh, kde se s nimi obchodovalo za tou dobou již poměrně vysoké peníze.
Protože ještě neexistoval etherový standard pro NFT tokeny s označením ERC721, jsou Cryptopunks postaveny na klasickém ERC20 tokenu s vloženými omezeními. Tajemná zkratka ERC v obou případech označuje Ethereum Request for Comment, technický standard popisující optimální podobu tokenu podle jeho účelu.
ERC standardy se starají o hladkou spolupráci všech tokenů, které na Ethereu běží. Asi nejznámější je přitom právě ERC20, definující pravidla, jak spolu mohou tokeny komunikovat. Jeho jedinou větší nevýhodou je, že se moc nehodí pro vytváření unikátních tokenů. Proto později vznikl nový standard ERC721 přímo pro potřeby NFT.
Hlavní rozdíl? ERC721 sleduje vlastnictví a pohyb individuálních tokenů v bloku, což umožňuje v blockchainu rozlišit non-fungible tokeny od těch ostatních.
Od koček k miliardám
První projekt, který využíval nový standard, byla digitální blockchainová hra CryptoKitties od společnosti Axiom Zen z kanadského Vancouveru. Kočky vyrazily z digitálních pelíšků v říjnu 2017 a úspěch byl tak velký, že hra na jejich křížení kompletně ucpala transakční kapacitu Etherea.
Diskutovalo se dokonce o tom, jestli by se neměly kočky zakázat. Značně nehotová podoba hry byla poprvé prezentována během ETH Hackathonu ve Waterloo, kam se sjelo 400 vývojářů. Přes notné mouchy se týmu CryptoKitties podařilo vyhrát první místo a hra se začala virálně šířit.
Těsně před koncem předposledního kryptoměnového bull marketu se pak ceny jednotlivých kryptokočiček pohybovaly kolem sto tisíc dolarů. Axiom Zen následně spustil startup s názvem Dapper Labs, kterému zajistil financování ve výši patnáct milionů dolarů od investorů jako Google Ventures nebo Andreessen Horowitz.
Tatáž společnost, známá dnes hlavně díky projektu NBA Top Shot, měla loni v září hodnotu 7,6 miliardy dolarů. Rozhodně není jediná – nejznámější tržiště s nezaměnitelnými tokeny OpenSea právě pošilhává po valuaci třináct miliard dolarů.
Projekty formující nejúspěšnější současné NFT kategorie typu metaverza nebo play-to-earn her po vzoru miliardové Axie infinity většinu pocházejí z roku 2018. Tedy z doby, kdy celý kryptoměnový trh procházel nejzuřivější fází medvědího trhu. Splaskne tedy momentální NFT bublina?
Současná hodnota množství nezaměnitelných tokenů na sekundárních trzích je nejspíš neudržitelná. Dá se také pochybovat, že v současnosti poloprázdná metaverza s tokenizovanými pozemky jsou „next big thing“. Ani long tail na trhu s digitálním tokenizovaným uměním nevypadá tak úchvatně jako médii vytvářený obraz nahlížený optikou několika prominentních sběratelských sérií a VIP děl.
S big tech a e-commerce giganty za zády jde přesto o vzkvétající průmysl, který už tu s námi zůstane. A nic na tom nezmění ani fakt, že NFT budou nejspíš tak všudypřítomné, že punc jejich exkluzivity zmizí – a hodnota se bude odvíjet od skutečné užitečnosti.
