Ministerstvo kultury se chce kvůli novému zákonu měnícímu financování médií veřejné služby obrátit na Evropskou komisi, zda nejde o nepovolenou veřejnou podporu, která by podléhala notifikaci.
Podle toho pak bude dál postupovat. Uvádí to v důvodové zprávě návrhu, jejž v pondělí schválila vláda.
Návrh ruší stávající zákon o financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků a zavádí financování ze státního rozpočtu formou měsíčních plateb. Zároveň se vláda rozhodla, že vrátí výši ročního objemu financí na úroveň roku 2024 před zvýšením poplatků.
To znamená snížení příjmu pro Českou televizi proti letošku o miliardu a pro Český rozhlas o čtyři sta milionů korun. Česká televize má z rozpočtu dostávat 5,74 miliardy korun a rozhlas 2,065 miliardy.
Zveřejněný dokument tyto částky, které v pondělí oznámil ministr kultury Oto Klempíř na tiskové konferenci po jednání vlády, neobsahuje. V příslušných paragrafech jsou zatím jen prázdná vytečkovaná místa.
Prezident Petr Pavel u financování a provozu České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím poplatků neviděl nic, co by nefungovalo a bylo nutné měnit. Vyplynulo to z jeho vyjádření na dotaz novinářů na návštěvě Vysočiny.
Uvedl také, že neslyšel žádné zdůvodnění ani analýzu, pouze vůli převést financování na stát. Postup podle něj není šťastný. Prezident chce počkat, v jakém stavu k němu návrh zákona přijde a teprve poté se rozhodnout o dalším postupu.
Pavel dříve uvedl, že důležitější než konkrétní forma financování veřejnoprávních médií budou garance nezávislosti a nezasahování politické moci, a z tohoto pohledu bude třeba posuzovat jakýkoli návrh.
„Rozumím změně, pokud stávající stav nefunguje. Já jsem na financování a provozu veřejnoprávních médií prostřednictvím koncesionářských poplatků neviděl nic, co by nefungovalo, co by bylo nutné měnit,“ řekl v úterý.
Prezident by rozuměl tomu, pokud by motivací byla snaha o úsporu peněz, i tak by ale podle něj měla být změna v delším časovém horizontu, protože média nepracují z roku na rok. „Není možné krátit výdaje o nějakých deset, 20, možná i více procent v takhle krátkém časovém období,“ dodal.
Důvodová zpráva dále uvádí, že právo Evropské unie respektuje zvláštní postavení veřejnoprávních médií a ponechává členským státům prostor pro stanovení způsobu jejich financování. Návrh je podle ministerstva také v souladu s Evropským aktem o svobodě médií.
Proti návrhu se postavila opozice i vedení obou veřejnoprávních institucí, která vedle snížení financí kritizují i možné omezení nezávislosti vysílání. Iniciativa zaměstnanců televize a rozhlasu spolu s odbory chystá výstražnou stávku.
