Vláda na začátku týdne schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu.
Česká televize má v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků.
Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy korun, tedy až o 400 milionů méně. Na tiskové konferenci po zasedání vlády to uvedl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).
Obě instituce tak ze státního rozpočtu dostanou 7,8 miliardy korun, a budou mít tím pádem stejně peněz jako v roce 2024, tedy před loňským zvýšením televizního a rozhlasového poplatku.
Oproti letošnímu roku jde zhruba o patnáct procent méně. Podle Klempíře to bude znamenat vyšší tlak na efektivitu médií veřejné služby. Návrh zákona také obsahuje valorizační vzorec, pokud kumulovaná inflace dosáhne deseti procent.
Objem financí se tak podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí k roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku. Podle Klempíře to bude znamenat vyšší tlak na efektivitu médií veřejné služby.
Podle Klempíře stanovené částky vycházejí z období, kdy byla ČT i ČRo lídry trhu a ve svých výročních zprávách nezmiňují nedostatek financí jako zásadní problém pro svůj rozvoj.
„Jsem přesvědčený, že oba ředitelé dokážou, že jsou lidmi na svém místě a dobrými manažery, a stejně jako se dokázali vyrovnat s navýšením rozpočtů, budou umět pracovat i s mírně nižším rozpočtem proti letošnímu roku,“ uvedl Klempíř.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.
Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024 před loňské zvýšení poplatků.
Dopad na propouštění
Média veřejné služby se tak nevyhnou procesu propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů opustit 450 až 700 zaměstnanců.
ČT by podle Chudárka musela omezit výrobu a propustit odhadem asi 300 až 500 lidí z 2900. Chudárek to uvedl v České televizi s tím, že rušení kanálů neplánuje. Český rozhlas, který zaměstnává přibližně 1350 pracovníků, by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí.
„Ten návrh je naprosto šokující, protože jsme nečekali, že bychom se vrátili do roku 2024 před poplatkovou novelu,“ uvedl Chudárek. Návrh je podle něj nepřijatelný a označil jej za téměř likvidační. Vidí ale ještě prostor pro jednání. Zmínil také, že odbory a iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně chystají na 22. června výstražnou stávku.
Podle Zavorala je evidentní snahou médiím veřejné služby ublížit a přes financování to jde nejlépe. Výše částky z rozpočtu jej překvapila.
„Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost, nebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není,“ dodal.