Jak si zaměstnanci povedou ve srovnání s kolegy a zda jsou rozdíly v jejich odměňování oprávněné, by mělo být do budoucna snazší zjistit. Vláda schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který do české legislativy zapracovává evropskou směrnici o transparentnosti odměňování.
Novela rozšiřuje právo zaměstnanců ohledně informací o mzdách a zavádí také nová pravidla pro firmy. Jejich rozsah se ale bude lišit podle počtu pracovníků. Pravidelnému vykazování rozdílů v odměňování se vyhnou podniky s méně než sta zaměstnanci.
Podle ministra práce Aleše Juchelky má česká úprava evropskou směrnici převést s co nejmenší administrativní zátěží.
„Novela nezavádí nový princip, ale dává zaměstnancům i kontrolním orgánům lepší nástroje, jak dodržování tohoto práva ověřit a případné neodůvodněné rozdíly napravit. Směrnici, jejíž podobu vyjednala předchozí vláda, jsme se zároveň snažili převést do českého práva co nejúsporněji a zmírnit tak míru nové regulace, která z ní pro zaměstnavatele vyplývá,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Jedna z praktických změn se týká lidí, kteří si hledají práci. Firma jim bude muset ještě před uzavřením pracovního vztahu sdělit alespoň minimální výši odměny a informace o dalších peněžních či nepeněžních plněních. Stačit může například údaj v pracovním inzerátu.
Zároveň zaměstnavatel nesmí od uchazeče zjišťovat, kolik vydělával v předchozím zaměstnání. Stejná pravidla se mají vztahovat i na pracovníky na dohody.
Nová pravidla umožní pracovníkům požádat firmu o údaje týkající se jejich vlastní odměny a také o průměrné odměny lidí na srovnatelných pozicích. Data budou rozdělená podle pohlaví. Na odpověď bude mít zaměstnavatel dva měsíce.
Firmy navíc budou muset své zaměstnance nejméně jednou ročně upozornit, že o tyto informace mohou požádat. Přitom musí zůstat zachována anonymita a soukromí ostatních pracovníků.
Největší administrativní změna se bude týkat pouze firem od sta zaměstnanců. Podniky s 250 a více pracovníky budou rozdíly v odměňování zveřejňovat každý rok, zatímco společnosti se sto až 249 zaměstnanci tak budou činit jednou za tři roky.
První reporting je naplánovaný na rok 2028 pro firmy, které zaměstnávají alespoň 150 lidí. U podniků se 100 až 149 zaměstnanci začne povinnost platit o tři roky později.
Stát chce přitom část potřebných údajů získávat z informací, které už firmy odevzdávají v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí následně zveřejní pouze souhrnná a anonymizovaná data.
Samotná existence rozdílu mezi výdělky mužů a žen nebude podle novely automaticky znamenat porušení zákona. Důkladnější prověření bude potřeba v případě, že se u srovnatelné skupiny prací objeví rozdíl v průměrné hodinové odměně alespoň pět procent, firma pro něj nebude mít objektivní důvod a současně ho do šesti měsíců neodstraní.
Rozdíly mohou být oprávněné například kvůli pracovnímu výkonu nebo výsledkům práce. Pokud ale zaměstnavatel důvod nenajde, bude muset situaci zanalyzovat a přijmout opatření k nápravě.
Novela počítá také s posílením právní ochrany zaměstnanců. V případech diskriminace se budou moci pracovníci obrátit nejen na odbory, ale nově je bude moci zastupovat také veřejný ochránce práv.
