Den co den jeho podcast o koronaviru poslouchají miliony lidí. Jestli na někoho Němci dají, když je řeč o téhle pandemii, je to virolog Christian Drosten z prestižní berlínské nemocnice Charité.
Z Drostena, rozcuchaného vědce, který umí jasně a srozumitelně vysvětlovat nejnovější vědecké poznatky, je hvězda a uznávaná autorita, které naslouchá i spolková vláda. A mezi námi, jak se bude situace vyvíjet v Německu, bude mít (nejen) po ekonomické stránce silné dopady i na nás.
Podívejte se na některá z jeho posledních tvrzení:
Inspirace v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu
Zkušenosti ze zemí, které se dávají za příklad toho, jak se vyrovnat s epidemií koronaviru, nepřichází v Německu (na rozdíl od Česka) v úvahu. Ve velkém se v nich totiž využívá sledování lidí pomocí dat z mobilních telefonů a dohledávání těch, kteří přišli do styku s nakaženými. To by v Německu podle Drostena nemohlo fungovat jednak kvůli ochraně soukromí a také kvůli tomu, že si takový postup žádá hodně personálu.
Vliv znečištěného ovzduší a kouření
Existuje vztah mezi onemocněním COVID-19 a tím, jak je znečištěné ovzduší tam, kde člověk žije? „O tom se spekuluje, ale když chceme o něčem takovém mluvit, je možná ještě důležitější zmínit kouření. Vůbec nevíme, čím je dané, že je o tolik víc mužských pacientů. Jisté ale je, že v Číně kouří hlavně muži. A je také jasné, že z generace pacientů, kteří jsou nyní nejvíc ohrožení, kouřili celý život hlavně také muži.“
Testování
Německu se podle Drostena podařilo rychle reagovat na první případy a zabránit, aby se virus rychle rozšířil dál. „Extrémně brzy jsme rozjeli ve velkém diagnostiku. Proto jsme velmi brzy zjistili první případy.“
Právě masivní testování je jedním z klíčových kroků proti epidemii v Německu. Týdně tam nyní proběhne zhruba půl milionu testů. „Jsme nejspíš země, která dělá diagnostiku nejlépe, a to má další efekty. Například to vede k tomu, že je u nás průměrný věk nemocných s COVID-19 relativně nízký.“ Ten je nyní v Německu 48 let, zatímco v Itálii překračoval 80 let. Přesto musí podle Drostena i Němci počítat s tím, že lidí, kteří kvůli koronaviru zemřou, bude přibývat.
Lékaři a nemocnice nyní čekají na příval nových pacientů. „Mnoho lůžek je připravených, což znamená i masivní finanční ztráty. A úzce specializované týmy čekají, až to začne. A přitom všichni doufají, že to nezačne. Je to velmi těžká situace,“ popisoval v pondělním díle podcastu na stanici NDR Drosten.
Délka opatření
Jak dlouho by měla v Německu omezení, jako je zákaz shromažďování víc než dvou osob nebo zavřené školy, trvat? Spekulace nejsou podle Drostena namístě, nejméně tři týdny by ale současná opatření neuvolňoval. „Musíme být trpěliví a vidět, jak se budou vyvíjet čísla,“ říká Drosten s tím, že mezi jednotlivými spolkovými zeměmi jsou navíc rozdíly v tom, jaká opatření kdy zaváděly.
Roušky
V Německu zdaleka nejsou povinné, a pokud ji někdo na veřejnosti přece jen má, spíš ve svém okolí vzbuzuje údiv nebo rovnou strach. Podobně jako u nás je v zemi nedostatek jednorázových roušek a respirátorů a předně jsou určené pro lékaře a zdravotníky. „Ochrana ostatních lidí pomocí roušek je podle mě velmi důležitá. Vyrobit si roušku doma je dobrý nápad, je to slušnost. Chráním ostatní proti infekci, která se u mě třeba ještě neprojevila. A s rouškou dávám ostatním signál, že je chráním. Je to gesto slušnosti.“
Uzdravení
Je jen velmi málo informací o tom, kdy a jak se pacienti zotavují. Je to jednoduše proto, že mají lékaři plno práce s nemocnými. V případě první skupiny nemocných s koronavirem v Mnichově se ale ještě dal jejich vývoj sledovat a popsat. „Skutečné příznaky u většiny pacientů odezněly po týdnu. A to nejenže horečka byla po týdnu pryč, ale i kašel po týdnu zmizel. Samozřejmě to nebyly komplikované případy, kdy byste museli přemýšlet o jejich umístění na jednotku intenzivní péče a tak dále. Byli to však symptomatičtí pacienti. Pozorovali jsme tedy devět pacientů, což je vzorek z populace pacientů, kterou lze očekávat. A jak jsem řekl, týden těchto příznaků a pak je vlastně konec.“
31. 3. 20204 min
Pavla Francová
redaktorka Forbes Česko
Do novin se zamilovala na gymnáziu v Německu. Opustila proto původní plán stát se profesionální boxerkou a po studiích žurnalistiky a mezinárodních vztahů nastoupila do Lidových novin. Později působila v Hospodářských novinách či české edici Newsweeku, zkušenosti sbírala i na stážích v Berlíně a Hamburku. Od roku 2018 píše pro Forbes o všem, co ji zajímá – od obchodu, vědy, přes architekturu až po německou ekonomiku. Ze všeho nejvíc ji ale těší příběhy lidí, kteří se nevzdali, plní si své sny a inspirují tím ostatní.
