Český energetický trh během dvaceti let v Evropské unii výrazně proměnila liberalizace. Dříve monopolní trh přeměnila na prostředí s velkou konkurencí a s větším výběrem pro odběratele, vyplývá z komentářů analytiků.
Češi tak podle nich mohli po většinu času profitovat z nižších cen, zároveň však museli čelit častějším výkyvům na trhu, které se naplno projevily v posledních dvou letech. Kvůli nedostatečným investicím však budou energie v tuzemsku zřejmě zdražovat. Česko vstoupila do Evropské unie 1. května 2004.
Česko se sice na vstup do Evropské unie postupně připravovalo, i přesto se všichni oslovení analytici shodli na tom, že změny během posledních dvaceti let byly v energetice obrovské. Jako hlavní bod v této souvislosti zmiňují rozsáhlou liberalizaci trhu s energiemi.
Právě liberalizace měla podle obchodního ředitele energetické skupiny UCED Václava Skoblíka zásadní podíl na proměně tehdejšího stabilního trhu bez konkurence. „Výsledkem procesu liberalizace byly na jedné straně nižší komoditní ceny elektřiny a plynu na velkoobchodním trhu, které vznikly v důsledku převisu nabídky nad poptávkou.
Na druhé straně jsou vždy nižší velkoobchodní ceny spojeny s vysokou volatilitou a rizikem nečekaných období s nárůstem cen. To se ukázalo zejména v letech 2007—2008 a všem známým obdobím let 2022—2023,“ popsal Skoblík.
Čeští odběratelé tak podle něj získali možnost vybírat si dodavatele podle svých preferencí, zároveň je však nové pořádky na trhu nutí více sledovat jeho vývoj a více se tak starat o své účty.
Výkyvy cen podle něj měly nepřímý dopad i na rozvoj energetické infrastruktury, nejistota na trhu totiž odrazovala téměř všechny investory a nebyly tak dokončeny skoro žádné projekty nových systémových elektráren. „To se nyní ukazuje jako vážný problém energetiky nejen v Česku, ale v mnoha zemích Evropské unie,“ podotkl Skoblík.
Na liberalizaci trhu poukázal také analytik XTB Jiří Tyleček. „Před vstupem na společný trh se cena nestanovovala na burze, byla výsledkem individuálních smluv. Nebyla možnost si svobodně vybrat dodavatele.
Nyní se energie obchodují na burze v Lipsku, kde se střetává nabídka a poptávka. Nejedná se tedy o žádné umělé ceny, trh je z dlouhodobého pohledu nejlepší variantou, i když v době energetické krize mohl znamenat určité nevýhody,“ podotkl Tyleček.
Podle něj Češi dlouhé roky ze společného evropského trhu spíše profitovali. „Ceny byly do pandemie dlouhé roky velmi nízké,“ řekl. To se ovšem vzhledem k současnému vývoji v evropské energetice nejspíš změní. Tyleček v této souvislosti připomněl především posilování tzv. zelené energie a odklon od fosilních paliv, což si vyžádá velké náklady.
Patrné je to už nyní ve srovnání s jinými státy Evropské unie. Zatímco ještě nedávno byly energie v Česku levnější než například v sousedním Německu, nyní se situace obrací. Podle Skoblíka se navíc budou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi zřejmě prohlubovat.
Do cen pro odběratele se během posledních patnácti let promítl také velký nárůst objemu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a jejich podpora. Zatímco v roce 2004, byl podíl obnovitelných zdrojů v Česku kolem 3,7 procenta, nyní činí přes osmnáct procent, upozornil spolumajitel společnosti Greenbuddies Aleš Spáčil.
Zároveň ale upozornil, že Česko je v rámci Evropské unie podprůměrem. „Ztratili jsme téměř patnáct let a nyní to urychleně doháníme,“ dodal. Důsledkem zpoždění byla podle něj mimo jiné závislost na ruském plynu. Nyní vidí jako nutnost podstatně upravit tuzemský energetický mix, s čímž souvisí i masivní investice.
