Washington přitvrzuje vůči firmám, které podle něj pomáhají Íránu obcházet sankce. A nově se může dostat i na čínské banky. Pokud budou zprostředkovávat transakce spojené s íránskou ropou, hrozí jim odříznutí od amerického finančního systému. Peking reaguje ostře, zároveň si ale nemůže dovolit o přístup k dolarům přijít.
Americký ministr financí Scott Bessent v pondělí varoval, že subjekty zapojené do praní peněz nebo obcházení sankcí uvalených na Írán mohou být odstřiženy od amerického finančního systému. Jde o součást širší kampaně proti íránské ekonomice, kterou prezident Donald Trump označil za „Economic D-Day“.
Čínská vláda v úterý oznámila, že přijme „veškerá nezbytná opatření“ na ochranu svých zájmů.
„Čína při mnoha příležitostech jasně vyjádřila svůj pevný nesouhlas s nezákonnými jednostrannými sankcemi, které nemají oporu v mezinárodním právu ani v mandátu Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl v úterý mluvčí čínského ministerstva zahraničí v reakci na dotazy novinářů.
Čína se tak dostává do obtížné pozice. Politicky může americkému tlaku vzdorovat, pro její bankovní sektor by však ztráta přístupu k dolarovému systému představovala výrazně větší problém.
„Čína rozhodně chce zůstat v dolarovém systému, který prospívá jejímu obchodnímu motoru, ale to neznamená, že udělá vše pro to, aby vyhověla rozšiřujícím se americkým sankcím,“ řekl CNBC Tianchen Xu, hlavní ekonom Economist Intelligence Unit.
Podle něj může Peking v případě dalšího rozšiřování amerických sankcí sáhnout například po kontrole vývozu vzácných zemin nebo dalších nástrojích ekonomického nátlaku.
Washington má přitom vlastní důvod, proč vztahy s Čínou úplně nevyhrotit. Spojené státy potřebují přístup ke kritickým surovinám, jejichž dodávky Čína kontroluje. Obě strany tak mají důvod udržet alespoň určitou míru ekonomické spolupráce.
USA zároveň uvedly, že jednotlivým zemím poskytnou čas na ukončení aktivit, jež označily za problematické. Konkrétní termíny ovšem veřejně neuvedly. Čínské ministerstvo zahraničí na dotaz CNBC sdělilo, že vývoj situace pozorně sleduje a že Peking bude chránit své zájmy.
V červenci připadalo na americký dolar více než padesát procent všech globálních plateb. Čínský jüan byl podle systému Swift až pátou nejpoužívanější měnou s podílem 3,1 procenta.
Čína má zároveň další důvod držet finanční vztahy se Spojenými státy stabilní. Obě ekonomiky zůstávají propojené a Washington potřebuje čínské dodávky některých klíčových surovin.
Peking má ale také své vlastní ekonomické zájmy v Íránu. Před válkou směřovalo do Číny zhruba devadesát procent íránského exportu ropy. To představovalo přibližně dvanáct procent celkového čínského dovozu ropy.
Podle analytiků americko-čínské komise pro hospodářské a bezpečnostní vztahy je proto Čína nejvýznamnějším obchodním partnerem Íránu.
