Rozhovor vznikal ve středu 23. února, ještě před tím, než Ruská armáda napadla další ukrajinská území. Vzhledem k situaci jsme však rozhovor ponechali v původním znění.
Tomáš Fiala pochází z Brna, ale velkého byznysového draka stvořil na Ukrajině. Jeho investiční skupina Dragon Capital působí v zemi přes čtvrtstoletí a daří se jí tak, že český zakladatel patří v současnosti k vůbec nejbohatším byznysmenům na Ukrajině.
Nyní do miliardářova života a podnikání vpadla ruská agrese. Rozhovor vznikal ještě před dnešním dramatickým vývojem konfliktu a v tu dobu byl šéf skupiny, která působí jako investiční banka, ale zabývá se i investicemi do soukromého kapitálu a nemovitostí, v relativním klidu. V domovském Kyjevě je odhodlán zůstat za všech okolností, a dokonce dělá kroky k tomu, aby se mohl stát členem teritoriální obrany spadající pod ukrajinskou armádu.
Vážně vůbec nepřemýšlíte, že Kyjev na nějaký čas opustíte? Alespoň do doby, než se situace vyjasní či uklidní?
Ne, ne, ne. Ani trochu nad tím nepřemýšlím, zůstanu tady. Na Ukrajině žiji šestadvacet let, vybudoval jsem tady byznys, mám tady rodinu a nehodlám nikam jít kvůli nerozumným a naprosto nelogickým nárokům Putina.
Tyhle nároky ale vyvolávají obavy, ne?
Obavy mám, ale minimální. Obavy mají samozřejmě všichni lidé v zemi, každému táhne hlavou, co Putin může udělat, ale panika tu není. Devětadevadesát procent lidí nikam neprchá, chodí normálně do práce. A já se budu chovat stejně jako naši zaměstnanci – ve firmách, které vlastníme, jich máme přes patnáct tisíc.
Situaci pochopitelně všichni pozorně a napjatě sledujeme, ale paniku opravdu nikde nevidím. Když se na to podívám z ekonomické stránky, větší panika a větší následky nastaly v březnu 2020, kdy vypukla pandemie. To se ovšem může pochopitelně v závislosti na Putinových krocích rychle změnit.
Eskalace je nyní viditelná, počet ostřelování okupovaných oblastí se výrazně zvýšil. A kdyby Rusko skutečně přistoupilo k vojenské agresi, bude to největší válka v Evropě od roku 1945. Bude hodně krvavá, budou desítky tisíc obětí. Věřím ale, že k tomu nedojde, že Putin nepůjde dál a zůstane u hybridního a částečně vojenského konfliktu, který můžeme sledovat dnes.
Jste tedy v rámci možností optimista?
Doufám, že vše dopadne dobře, přičemž musím připomenout rovnici, že čím silnější bude Ukrajina vojensky a ekonomicky, tím je riziko války nižší.
Každopádně si nejde hrát na appeasement, s tím má Československo z roku 1938 neblahé zkušenosti a Putin se v tomto chová stejně jako tehdy Hitler. Proto je potřeba mít tuto historickou lekci v hlavě a nedělat stejné chyby, jako dělala Evropa tenkrát. Je nutná důrazná podpora Ukrajiny, aby byla pro Putina cena za případný útok taková, že si ho rozmyslí.
Jak se vám prozatímní reakce Západu zamlouvá?
Zatím ji kvituji. Není lehké sjednotit celou Evropu, ale teď se zdá, že se to daří. Potěšil mě německý kancléř Olaf Scholz oznámením o zmrazení projektu plynovodu Nord Stream 2. Hodně dobrou práci v tomto směru už vykonaly USA, Velká Británie a také ukrajinská diplomacie.
Makroekonomická situace Ukrajiny byla dosud hodně dobrá. Rostl
HDP i export, je zde stabilní měna, bankovní sektor vykázal za
loňský rok největší zisky v historii země, padala
nezaměstnanost, zvyšovaly se platy. Letos je očekáván růst HDP
okolo tří procent, ale konflikt to pochopitelně může negativně
ovlivnit.
Kvůli agresi klesly ukrajinské obligace, země není schopna refinancovat vnitřní dluh, s tím teď potřebuje pomoci a naštěstí se to děje. Pomoc v hodnotě mnoha miliard dolarů přislíbil Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská unie, USA, Kanada, Japonsko nebo Velká Británie.
Jaké dopady může mít krize na vaši investiční skupinu?
Vliv to má, ale celkově je náš byznys v pořádku. Víte, my už těch krizí přežili hodně. Beze ztrát jsme ustáli tu v roce 1998, to jsem ještě na Ukrajině pracoval pro investiční banku Wood & Company. Velice dobře jsme pak s Dragon Capital překonali i krizové roky 2008 až 2009 a pak i 2014 a 2015, kdy HDP spadl o sedmnáct procent a hřivna coby měna devalvovala o osmdesát procent.
Dá se říct, že jsme na krize zvyklí. Investujeme velmi
konzervativně a s minimálním dluhem, máme velké rezervy a krizi
se naopak snažíme využít, abychom něco dokoupili či levně
dobudovali.
V portfoliu vaší skupiny jsou i média – ta jsou na tom v souvislosti s konfliktem jak?
Každý den zaznamenávají nové rekordy v návštěvnosti a page views. Ukrajinská pravda, jeden z našich mediálních pilířů, měla teď na webu přes tři miliony unikátních návštěvníku za den a patnáct milionů page views. Novoje Vremja má podobné výsledky, obě skupiny rostou.
Novoje Vremja jsme přitom založili po oranžové revoluci v roce 2014 jako náš vklad k rozvoji demokracie a nezávislé žurnalistiky. A Ukrajinskou pravdu jsme koupili loni – je to nejstarší internetový zpravodajský zdroj v zemi, zakládal ho novinář Georgij Gongadze, který byl na podzim 2000 zavražděn.
S tím, jak se mediálním skupinám daří, jsme spokojeni. Jsou absolutně nezávislé, všichni vědí, že zprávy tam nepíšu já, že do chodu vůbec nezasahuji. I když, abych řekl pravdu, někomu je třeba právě tohle znovu a znovu vysvětlovat.
A kdybych já v novinářské zkratce zestručnil aktuální konflikt tak, že Putin chce Ukrajinu stáhnout na Východ, zatímco Ukrajina chce jít na Západ, souhlasil byste?
Takhle se to zestručnit dá. Putin by chtěl mít u svých hranic vazalské státy typu Běloruska s autokratickým režimem a diktátorem, který ho ovšem bude poslouchat. Který nebude rozvíjet demokracii a tím ukazovat ruskému národu v uvozovkách špatný příklad.
Myslím, že v Rusku už nyní Putin není příliš populární – nezávislé průzkumy veřejného mínění neexistují, ale odhadoval bych, že jeho popularita je maximálně třicet procent. Vnější konflikt mu slouží k tomu, aby lidé v Rusku nepřemýšleli o padajících platech a důchodech, soustředili se na něco jiného a neprotestovali.
Pokud ale tento Putinův vnější konflikt přeroste dnešní rozměry a ohrožen bude mimo jiné i Kyjev, máte jasno v tom, jak se prakticky chovat? Rozhodně nechci nic přivolávat, ale víte, jak se například dostanete do krytu?
Tyhle plány víceméně známe. Ani v takovém případě bych ale z Kyjeva neodjížděl. Naopak, od 1. ledna začala v zemi fungovat možnost, aby se dobrovolníci hlásili do takzvané teritoriální obrany, a já se zaregistroval. Tihle dobrovolníci trénují přes víkendy nácvik zdravotnické pomoci, střelby či třeba způsoby, jak chránit objekty v místě bydliště.
Protože ale teritoriální obrana spadá pod ukrajinskou armádu,
musím mít k tomu, abych se zapojil, souhlas českého ministerstva
obrany, spravedlnosti a také souhlas českého prezidenta. Jinak
bych se dopustil trestného činu, za který hrozí až pět let
vězení.
Takže?
Takže jsem před měsícem podal přes své právníky žádost o povolení na ministerstvo obrany, u kterého musí celý proces začít. Úřady mají na odpověď devadesát dnů, nyní tedy čekám a doufám, že reakce bude pozitivní. Jestliže ano, jsem rozhodnutý zapojit se do obrany.
A rodina? Pro ni máte případnou únikovou strategii?
Děti s manželkou jsou teď na prázdninách, ale do Kyjeva se poté vrací. Mám čtyři ještě dost malé děti, od necelého roku do jedenácti let, proto mám samozřejmě plán pro případ, kdyby se schylovalo k nejhoršímu. Buď bych je „uklidil“ na západní Ukrajinu, nebo do Brna k mým rodičům.
