Láska ke všemu lokálnímu, láska k Vánocům i postcovidová deprese. To vše přimělo zámeckou paní k pokusu zachránit tradiční českou výrobu foukaných vánočních ozdob na Chrudimsku.
Kateřina Šrámková je žena činu, která má neuvěřitelný tah na branku. Před téměř dvaceti lety se doživotně zadlužila, aby zprivatizovala zámek Loučeň. Vdechla do něj znovu život a dnes je z něj čtvrtý nejnavštěvovanější zámek u nás.
Před dvěma lety se pro změnu rozhodla, že zachrání tradiční řemeslnou výrobu skleněných vánočních ozdob na Vysočině. Příležitost se energické ženě naskytla v roce 2021, když po pětasedmdesáti letech zkrachovala výrobna vánočních ozdob v Horním Bradle – poslední ze tří sklářských manufaktur, které na Chrudimsku fungovaly.
Kateřina Šrámková si usmyslela, že tohle prostě nesmí být konec řemesla v kraji. „Když jsem se dozvěděla, že skláři v Horním Bradle končí, přišlo mi to opravdu líto,“ vzpomíná.
„Jednak tam práci ztratilo pětatřicet mistrů v oboru, kteří už neměli šanci ve svém celoživotním umu pokračovat, a pak mi to nebylo lhostejné ani jako zákazníkovi. V Bradle totiž vyráběli opravdu unikátní věci,“ vysvětluje, co předcházelo jejímu rozhodnutí začít podnikat tam, kde jiní neuspěli.
Její slabost pro vánoční ozdoby vznikla o pár let dřív, skrze její působení na zámku Loučeň, kde od roku 2018 pravidelně pořádá akci Příběh vánočního stromečku. Ta jim pomáhá přitáhnout návštěvníky i během zimních měsíců.
„Právě díky ní jsem znala všechny výrobce vánočních ozdob v Česku a jako obchodní partner jsem nechtěla přijít o možnost si od těchto mistrů znovu nakoupit,“ vysvětluje podnikatelka.
Poslední a možná hlavní kapkou byl covid. „Měli jsme za sebou dva roky, kdy nám v cestovním ruchu bylo nakazováno, kdy zavřít a kdy otevřít. Všechny možnosti byly omezené, a tak jsem si prostě řekla, že budeme vyrábět vánoční ozdoby. Přišlo mi to jako ohromně pozitivní impulz… Takový restart,“ rekapituluje žena, která s manželem rozjela manufakturu pod názvem Koulier.
Nejdřív ale bylo potřeba ho přemluvit – už desítky let úspěšně vyrábí prémiový nábytek ve vedlejší vesnici. „Kdybyste se zeptala jeho, tak by vám řekl, že všechny ženy mají stejný software a že to doma musel tak dlouho poslouchat, až mu nezbylo nic jiného než souhlasit,“ odpovídá Kateřina Šrámková se smíchem na otázku, jak se přemluvení povedlo.
Pak už se to všechno seběhlo hodně rychle. „Nebyl čas otálet. Výroba v Bradle skončila na konci března a my jsme věděli, že pokud se s bývalými zaměstnanci nedomluvíme hned, tak po prázdninách už bude pozdě jak pro ty lidi, tak pro následující vánoční sezonu,“ vysvětluje.
S manželem neměli žádné zkušenosti se sklářskou výrobou, obchodní plán ani propočty. Čas přemýšlet získali Šrámkovi až poté, co přijali velkou část propuštěných sklářů do nové výrobny.
„Nevím, kdo byl větší pankáč, jestli my, že jsme se do toho pustili, i když jsme o tom nic nevěděli, nebo oni, že do toho s námi šli,“ směje se Šrámková.
Manufakturu Koulier otevřeli na podzim roku 2021 v bývalé truhlárně pana Šrámka ve vesničce s pohádkovým názvem Oflenda. „Nemovitost patří manželově rodině už od sedmnáctého století. Bylo tam veškeré zázemí pro výrobu i zaměstnance, takže jsme jen dokoupili technologie na foukání skla a potřeby na malování,“ popisuje podnikatelka.
Dodává, že na rozdíl od jiných sklářských výrob nejsou ty na foukané vánoční ozdoby tak finančně náročné. Přesto se to neobešlo bez investice v řádů nižších milionů korun.
S manželem jsou v byznysu spolu: on se v Koulieru stará o technické a technologické věci, ona o to, jak ozdoby vypadají a kam se posílají.
„My jsme s manželem dlouhá léta ctili tradici, že já mám svůj podnik – zámek – a on svůj a navzájem si do toho nemluvíme. Brali jsme to jako otázku rodinného klidu a duševní hygieny. Já jsem dokonce říkávala, že spolu nejsme schopni zasadit ani strom,“ prozrazuje s úsměvem.
„Dnes bych řekla, že to funguje. Hrany už se asi obrousily,“ pochvaluje si.
Ode dne, kdy se do záchrany řemesla pustili, uběhlo sedmadvacet měsíců. Během nich stihli v Koulieru kromě výroby stovek tisíc ozdob předvést svůj um i v Evropském parlamentu, na britském královském dvoře nebo Pražském hradě.
„V Evropském parlamentu jsme to loni pojali jako téma českého předsednictví, protože jsem zjistila, že ještě nikdy předsedající země nezdobila v Evropském parlamentu svůj strom. Takže Česko bylo první,“ vypráví Šrámková.
Ohlas byl prý fantastický a podobnou akci si zopakovali při příležitosti korunovace Karla III., kterému poslali vánoční ozdoby se vzorem korunovačních klenotů. Jejich kolekce vlasteneckých perníčků letos zdobí i vánoční strom na Pražském hradě. „Radujeme se, že máme zase další pěkný zápis v našem pomyslném životopisu,“ komentuje podnikatelka.
„To víte, když máte na krku úvěr a každý měsíc musíte splácet nemalou splátku, tak to se musíte sakra snažit,“ odhaluje tajemství své kreativity. A kde se vzala její podnikatelská duše? „Měla jsem to štěstí, že jsem nikdy nebyla zaměstnána. Začínala jsem jako daňová poradkyně v turbulentních devadesátkách, kde nic nebylo nemožné,“ uspokojuje mou zvědavost.
I přes velký úspěch to ale na začátku letošního roku v Oflendě ještě moc vesele nevypadalo. Lednový rozjezd označila podnikatelka dokonce za zatím nejtěžší okamžik.
„Loňský rok jsme zakončili ztrátou. Letos jsme začínali s vírou, že to ještě můžeme zlepšit, přitom jsme ale nevěděli, co jsme udělali špatně,“ vzpomíná. Nejtěžší prý bylo získat vnitřní energii a víru, že vše půjde lépe.
Tu jí dávají lidé. „Nabíjí mě, když vidím, jak jsou v práci šťastní. Své řemeslo milují a mají opravdovou radost, že v něm mohou pokračovat. Další nával energie pociťuji, když naši práci obdivují respektovaní lidé. V tu chvíli mi to všechno dává smysl,“ říká Šrámková.
Obchodní model Koulieru má tři větve: e-shop, firemní zákazníky a exkurze. „Lidé, kteří se k nám přijdou podívat do výroby, si na konci mohou sami vyzdobit svou ozdobu,“ popisuje Šrámková, podle níž v tu chvíli získávají jasný osobní vztah k tomu, co zde vyrobili.
„Pak tady i rádi nakoupí v naší prodejně. To je takový základ, abychom se udrželi,“ prozrazuje. Na exkurze jezdí školky i školy, firmy nebo jednotlivci či obce.
Firemní zákazníci si mohou nakoupit nejen ozdoby se svou značkou, ale v nabídce je i teambuilding, kde si dokonce zkusí nějakou ozdobu vyfouknout. „Máme fantastické ohlasy. Zakázek je tolik, že už jsme na konci roku museli zákazníky i odmítnout,“ říká podnikatelka.
Dnes nabízejí přes dvanáct set různých dekorů. Ročně dokážou vyrobit kolem 220 tisíc kusů ozdob, těch složitějších pak okolo 80 tisíc.
Ačkoli letošní rok ze začátku nevypadal nejlépe, nakonec jsou výsledky pozitivní. „Můj letošní cíl bylo dostat se z červených čísel. Prodeje ještě neskončily, ale už teď víme, že jsme hodně blízko,“ prozrazuje s radostí Šrámková. Při objemu, který mohou v Koulieru vyrobit, dokážou utržit deset až dvacet milionů korun.
Přesto ale není vyhráno. „Abychom zachránili řemeslo, potřebujeme se dostat aspoň na tu nulu. To je nezbytným předpokladem, abychom mohli nabírat do budoucna další lidi. Nejde jen o záchranu současných pracovních míst, ale o předání řemesla dalším generacím,“ vysvětluje Šrámková svou vizi.
Aby řemeslo v Česku nezaniklo, je podle podnikatelky potřeba vyvážet za hranice. „Určitě se chystáme do evropského regionu,“ plánuje a zároveň doufá, že teď, když se sklářství zapsalo na seznam UNESCO, se bude v jeho propagaci víc angažovat i stát.
„V roce 2025 bude EXPO a mělo by být v zájmu Česka, aby se tam tuzemské ruční skleněné výrobky objevily. My jsme na to rozhodně připraveni,“ tvrdí Kateřina Šrámková.
O budoucnosti má jasnou představu. „Hlavně plánujeme vydržet. Zatím se rozhlížíme, jaké jsou možnosti, a když bude šance, vytvoříme příležitost pro vzdělávání mladých lidí, kteří se tomuto krásnému řemeslu budou chtít věnovat,“ uzavírá nastíněním dalších plánů.
