Letenkový portál Letuška, představující vlajkovou loď společnosti Asiana, se pomalu vrací do předkrizového období. Těží i z toho, že letenky zdražily.
Podle šéfky a spoluzakladatelky firmy Šárky Litvinové je těžké jednoznačně určit, jestli jejich cena poroste dál.
„Záleží na konkrétní trasách, na tom, zda je na nich konkurence a tak dále,“ říká v rozhovoru pro Forbes žena, jejíž jméno figuruje v žebříčku nejvlivnějších Češek i rodinných firem.
Vášnivá milovnice Indie a její kultury stále drží v rukou vedení rodinného letenkového a cestovatelského byznysu. Zároveň se připravuje na budoucí předání dětem. Asiana, která na trhu funguje už třicátým rokem, si prošla velkou změnou už loni, když syn Rostislav převzal poloviční podíl od svého otce, spoluzakladatele Alexeje Litvina.
„Naše děti se do chodu firmy zapojily a zapojují a v průběhu času si ověřily, co v ní mohou a chtějí dělat,“ popisuje Litvinová ve své kanceláři v pražských Dejvicích, kde firma sídlí. Loni se tržby společnosti vyšplhaly na 3,2 miliardy korun.
Předpokládám správně, že pandemie byla za třicet let existence vaší firmy největší krize, kterou jste si prošli?
Koronavirus zrušil celý cestovní ruch a všechny nás zavřel doma. Ale pracovali jsme na plné obrátky, protože jsme museli řešit návraty, refundace a tak dále. Dva roky jsme ale kvůli koronaviru klopýtali. Pak přišel další smutný rok, ale život nekončí, koronavirus už je za námi a my se zase rozbíháme.
Takže se neobáváte, že ekonomická krize váš byznys výrazně zasáhne?
Nepochybně zasáhne, jako každá krize, třeba ta z roku 2008, kterou jsme pociťovali všichni. Společnost je ale nastavena tak, že cestování je nevyhnutelné. Ať už cestování za zážitky, nebo kvůli práci.
Vrátí se ale ještě někdy letecký byznys do předkrizového roku 2019? V minulosti jste se nechala slyšet, že v tomto roce podle vás dosáhla globalizace a s ní i letecká přeprava vrcholu.
Společnost se nikdy nevrací zpět, nikdy nevstupujeme do stejné řeky. Rok 2019 navíc znamenal i určité přehřátí trhu cestovního ruchu. Vracíme zase zpátky, ale v jiné kvalitě. Svět je globalizovaný ať chceme, nebo ne. Lidí na planetě přibývá, migrace – teď nemyslím jen z důvodu války – je prostě nevyhnutelná a s ní je spojená i doprava.
Očekáváte, že letos dosáhnete s prodeji letenek na úroveň z roku 2019, kdy jste prodali letenky za více než čtyři miliardy korun?
Počet prodaných letenek není tak směrodatné číslo. Důležitá je výnosnost a udržitelnost naší práce. V roce 2019 jsme měli absolutní čísla ve všech ohledech a nyní se postupně vracíme zpátky. Co do objemu prodaných letenek i dalších služeb doháníme rok 2019. Částečně je to ale díky tomu, že letenky zdražily.
A je už se zdražováním letenek konec, nebo ceny dál porostou?
Záleží na konkrétních trasách, na tom, zda je na nich konkurence a tak dále. Faktorů, které do cenotvorby vstupují, je celá řada. Je to obrovská alchymie.
Předpokládám ale, že jedním z hlavních faktorů bylo zdražování leteckého paliva kvůli rostoucí ceně ropy.
Nejenom. Dalšími ukazateli je vytíženost, konkurence na daných linkách… Vezměte si, že na některých spojích po Evropě máte dražší letenky než z Prahy do Spojených států.
Loni na jaře jste uvedla, že řízení podniku chcete postupně předat do rukou vašich dětí. V jaké fázi se proces aktuálně nachází?
Předávání je u rodinné firmy samozřejmost – je ale postupné. Naše děti se do chodu firmy zapojily a zapojují a v průběhu času si ověřily, co v ní mohou a chtějí dělat. Manžel již loni předal podíl našemu synovi, který se věnuje technologickému zázemí firmy. Nejmladší dcera má na starosti sociální sítě, protože to je její svět.
Chcete z firmy úplně odejít?
Sama si ordinuji, že hlavní je nepřekážet. Samozřejmě mám ale třicetiletou zkušenost a hodně toho pamatuju, což je můj přínos pro firmu. Jinak se ale snažím nikomu z našich kolegyň a kolegů do práce moc nemluvit, ani dětem.
Děti se do chodu firmy zapojily samy od sebe?
Náš syn se zapojil ve svých asi dvanácti letech velmi intenzivně, když vnesl do systému počítačový virus Michelangelo a vymazal nám všechna data. Je to už hodně dávno, ale Michelangelo nám opravdu utkvěl v hlavě.
Uvažovali jste někdy o prodeji firmy do cizích rukou? Určitě se za ty roky vyrojili zájemci.
Ano, kroužili kolem nás. Obzvlášť v době, kdy Letuška nabrala rychlost. Žádná z nabídek nám ale nepřišla dostatečně zajímavá. A hlavně, ve firmě máme perfektní kolektiv lidí, někteří jsou s námi dokonce od začátku.
Na nich nám vždy záleželo víc než na nějakých výhodách z prodeje. Z jiných firem jsme slyšeli zkušenosti, že prodej podniku většinou vedl k zániku firemní pospolitosti.
Jak vzpomínáte na budování firmy v devadesátých letech, kdy se otevřelo svobodné podnikání?
Zaprvé jsme s manželem byli vždycky poměrně samostatní a soběstační a neříkali jsme tomu podnikání. Tenkrát se tomu říkalo „fungovat na volné voze”, což jsme dělali i několik let před revolucí. Nepřišlo nám tedy nijak zvláštní, když se změnila situace a začaly vznikat nové firmy. Naší motivací jednoduše bylo uživit se.
A nápad na založení cestovní kanceláře se vzal kde?
S tím přišel manžel. Využili jsme přitom zkušeností, které jsme načerpali z cest po Asii. Naučily nás odolnosti. Třeba takové cestování po Indii vyžaduje odolnosti hodně. A také vytrvalosti.
K Indii máte velmi blízký vztah. Vracíte se tam pravidelně?
Vracíme, Indii si neodepřu. Každoročně vyrážím do Dillí, kde máme přátele, které bereme skoro jako naši rodinu. Bohužel někteří už odcházejí.
Jak se daří dalším projektům z vašeho portfolia, například Study.cz?
Study.cz je náš nejstarší projekt, datuje se ještě před vznik samotné Asiany. I k němu jsme přišli takovou přirozenou cestou, protože na začátku devadesátých let jsme se na něm učili díky našim dětem. Posílali jsme je do zahraničí na jazykové pobyty a studia a to nás nasměrovalo, abychom začali poskytovat službu i dalším lidem.
V prvních letech šlo o velice úspěšný projekt, vždycky jsme k němu ale měli vztah z pohledu rodičů, nekladli jsme důraz na masovost, nýbrž na kvalitu. Co se týče našich dalších produktů, naše divize MICE se zabývá pořádáním konferencí nebo incentivních zájezdů.
V této oblasti se pohybujeme dlouhodobě a jde o poměrně významný díl firmy.
Zájem vyjíždět do zahraničí na jazykové pobyty trvá mezi dětmi předpokládám dodnes.
Zájem stále je, ale naprosto se změnily podmínky. Jednak už se ve školách vyučují cizí jazyky na slušné úrovni a studenti na vysokých školách také mají možnost výměnných pobytů v rámci programu Erasmus.
Stále ale máme požadavky na výuku specializované angličtiny pro firmy a kvalitní letní jazykové pobyty pro děti.
