Možná neznáte jeho jméno, ale jeho obličej znáte téměř určitě. Tvář Petera Tuchmana se totiž už léta pravidelně objevuje v bezpočtu byznysových médií z celého světa. Výrazný zjev – díky němuž získal přezdívku Einstein z Wall Street – a ryzí emotivní reakce na akciové vzestupy a pády z něj udělaly nejfotografovanějšího burzovního makléře současnosti.
Za fasádou maskota newyorské burzy (NYSE) je však ostřílený profík, jehož zkušenostem se dnes prakticky nikdo nevyrovná. Peter Tuchman obchoduje na NYSE neuvěřitelných 41 let a denně vyřizuje obchody za zhruba miliardu dolarů. Byl v první linii u všech akciových euforií a krachů moderní historie.
„Zobchodoval jsem víc krachů než jakýkoli jiný člověk na Zemi,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro český Forbes, ke kterému se připojil přímo z parketu největší burzy světa. Není to nadsázka, Tuchman je nejdéle sloužícím brokerem NYSE. „Ovšem v roce 1929 jsem tady nebyl, i když si někteří lidé myslí, že ano,“ vtipkuje o krachu na newyorské burze, který odstartoval ničivou velkou hospodářskou krizi.
V 68 letech působí, jako by byl ve vrcholné životní formě. Mluví s kadencí stovek slov za minutu a divoce u toho gestikuluje. Jeho odpovědi jsou košaté, plné historických paralel, anekdot a vysvětlujících analogií, ale nikdy neztratí nit. Pronáší je zastřeným chraplákem, pravděpodobně poznamenaným érou 90. let, kdy na sebe ještě brokeři na parketu museli pořvávat jednotlivé pokyny.
V rozhovoru jsme probrali klíčové trendy na současném trhu i samotnou podstatu profese akciového makléře, které dle celé řady náznaků z trhu zvoní umíráček. Peter Tuchman si však rozhodně nemyslí, že lidští brokeři zmizejí.
Při pohledu na současné trhy se zdá, že od začátku pandemie jsou reakce na jakékoli zprávy, ať už pozitivní, nebo negativní, extrémně přehnané. Vidíte na základě své zkušenosti zásadní rozdíly mezi dnešní volatilitou a krizemi v minulosti?
Rozhodně, a to je přesně to, na co se často zaměřuji, když kritizuji katastrofický přístup mainstreamových médií. Zásadní změnou, kterou odstartoval covid, je „demokratizace“ tradingu. Znamená to, že dnes se do trhu může zapojit kdokoli, kdo má v kapse chytrý telefon a sto dolarů.
Před příchodem bezplatných aplikací jako Robinhood nebo Webull byl Wall Street velmi exkluzivní klub. Pokud jste chtěli obchodovat, museli jste makléřským domům dokázat, že jste akreditovaný investor a že případná ztráta nijak neohrozí vaši životní úroveň. S bezplatnými aplikacemi tyto bariéry padly.
Sešlo se to v dokonalé bouři: lidé byli během pandemie zavření doma, Američané dostali od vlády šeky s finanční podporou a objevily se platformy jako například komunita WallStreetBets na Redditu. Na trh tehdy vstoupilo zhruba padesát milionů nových drobných investorů. V kombinaci s fenoménem meme akcií, sociálními sítěmi a FOMO efektem (strach z propásnuté příležitosti, pozn. red.) to vytvořilo volatilitu, jakou jsme do té doby neviděli.
Když se podíváme na samotné krize, jak trh reagoval tehdy a dnes?
Během finanční krize v letech 2008 a 2009 trvalo devět let, než se trh vrátil na původní hodnoty. Fed se z toho poučil. Když na jaře 2020 přišel covid, centrální bankéři pochopili, že globální zdravotní krize vyžaduje bezprecedentní zásah. Do ekonomiky a trhů napumpovali biliony dolarů. A měli pravdu – trh dosáhl dna 23. března 2020, ale už v srpnu téhož roku byl zpět na nule a rok jsme uzavírali v plusu.
Od té doby na trh dopadlo snad úplně všechno: dvě velké války, cla, agresivní zvyšování úrokových sazeb i historický propad cen ropy do záporných hodnot. Přesto jsme dnes, v roce 2026, na historických maximech. Zažil jsem krachy v letech 1987, 2000, 2008 i propad během covidu. Ale takovou neuvěřitelnou odolnost, podpořenou silnými kroky Fedu a masivním nástupem retailových investorů, jsem ještě neviděl.
Mateo Mantilla
Rozumím té obavě. Zvenku to může vypadat, že celý trh visí na pár tenkých nitkách, a pokud AI splaskne, stáhne to s sebou všechno. S tím ale nesouhlasím, protože umělá inteligence podle mě není bublina.
Sedm největších firem světa – ačkoli firmy jako Google, Meta nebo Microsoft původně nejsou čistě AI společnosti – dnes investuje stovky miliard dolarů do kapitálových výdajů na budování infrastruktury. Nedávné výkyvy na trhu, kdy rotoval kapitál uvnitř technologického sektoru, byly dány spíše netrpělivostí akcionářů.
Lidé, kteří do těchto firem investovali dříve, nepočítali s tím, že zisky spolykají masivní investice do datových center. Vedení těchto společností jsou ale vizionáři. Vědí, že budování AI infrastruktury potrvá několik let a naprosto změní globální ekonomiku. Kdybych to přirovnal k baseballu, jsme teprve ve třetí směně devítisměnného zápasu. Poptávka po AI ještě ani pořádně nezačala.
Co jsou takzvané dark pools?
- Dark pools jsou soukromé burzovní platformy, kde se obchodují cenné papíry. Zatímco na klasické burze každý vidí, kolik akcií a za jakou cenu chtějí účastníci koupit nebo prodat, v dark poolu se kupující a prodávající spárují anonymně a informace se dostane ven až po realizaci transakce.
- Na veřejné burze by už samotný záměr realizovat obří transakci zahýbal s cenou akcie.
- Dříve bylo tohle maskování velkých obchodů doménou lidských brokerů na burzovním parketu, kteří pomocí kouskování a časování objednávek dokázali realizovat velké obchody bez toho, aby to na trhu vyvolalo záchvat paniky.
Technologie zásadně mění i váš obor. Proč by dnes velký institucionální investor využíval na obří transakce lidského brokera přímo na parketu, když to může udělat algoritmicky přes takzvané dark pools?
Jsme posledním trhem na světě, kde si držíme lidský element přímo na parketu burzy. Algoritmy dokážou bleskově zpracovat tisíce pokynů, ale mají jednu obrovskou slabinu: postrádají úsudek. Když sedíte v letadle, letíte přes Atlantik a svítí slunce, je vám jedno, že řídí autopilot. Ale když vletíte do silné bouře, chcete mít jistotu, že je v kokpitu živý a zkušený pilot.
A my dnes prolétáme bouřemi, jaké historie nepamatuje. Od covidu přes celní války a konflikt na Ukrajině až po bezprecedentní výkyvy, kdy se cena ropy propadla do záporných hodnot a následně vystřelila ke 120 dolarům za barel. Dnes se z býčího trhu může stát medvědí doslova během obědové pauzy – něco takového dřív trvalo celé generace. Když se na trzích z hodiny na hodinu přelévají gigantické objemy peněz, chci, aby mé obchody řídil člověk se svými zkušenostmi a know-how.
Trh je dnes plný algoritmů, které pročítají sociální sítě. Jakmile zachytí fámu o válce, ropě nebo převzetí firmy, okamžitě zareagují. Během čtyř vteřin dokážou vyhnat index S&P 500 o sedmdesát bodů výš. Jenže jakmile vyjde najevo, že šlo o falešnou zprávu třeba z íránské státní televize, trh se během tří vteřin propadne o devadesát bodů dolů. Já jako živý broker dokážu takové informace kriticky interpretovat a nezačnu panikařit. Zkušený člověk při realizaci obchodu je v dnešní divoké době relevantnější než kdy jindy.
Do konce roku má ale elektronická burza NYSE Arca přejít na 22hodinový obchodní režim. Neoslabuje to vaši pozici?
To je do jisté míry jen divadlo. Futures trhy už dávno běží 23 hodin denně, takže se v praxi nic zásadního nemění. Lidé, kteří tvrdí, že lidský faktor už není na trhu potřeba, obvykle nikdy neobchodovali během skutečné krize.
Zkuste si vzpomenout na šílenství kolem akcií GameStopu, kdy se obchodování muselo zastavit 29krát za jediný den. To by čistě elektronický systém bez zásahu „market makerů“ na parketu nezvládl.
Váš byznys stojí do značné míry na zavíracích aukcích. Co by se stalo, kdyby kvůli 24hodinovému obchodování zmizely?
Ony nezmizejí. Jeffrey Sprecher, šéf společnosti ICE, která newyorskou burzu vlastní, moc dobře ví, jakou má dnešní podoba NYSE hodnotu. Otevírací a zavírací aukce jsou klíčové momenty, kdy se setkává největší objem likvidity a kde se pohybuje „smart money“ – tedy velké institucionální peníze.
Různí komentátoři si mohou vyprávět o plně elektronickém trhu běžícím 24/7, ale velké peníze budou vždy chtít lidský dohled na klíčových uzlech. Stejně jako chcete živého pilota v bouři. Poptávka po lidském elementu navíc neoslabuje, spíše naopak – vidíme to i na tom, jak obrovský zájem trh v posledních letech budí u široké veřejnosti. A je to vidět i na mém nárůstu popularity.
Jak?
Můj příběh na sociálních sítích se přesně protnul s covidem a demokratizací tradingu, o které jsme mluvili. Dnes už nemůžu v klidu projít po ulici, aniž by mě nepoznávali lidé všech generací. Během posledních let vstoupily na trh desítky milionů nových lidí z celého světa. Dělal jsem desítky přednášek a masterclassů pro univerzity. Vidím u těch mladých lidí obrovský hlad po tom vzít vlastní peníze a investice do svých rukou.
Díky platformám, které financují retailové obchodníky, se dnes tisíce lidí od Brazílie po Kazachstán skutečně živí day tradingem. To by se na plně elektronickém a odosobněném trhu bez lidského elementu nikdy nestalo. Nejsem žádná popová hvězda ani raper, jsem obyčejný burzovní makléř. A přesto mě lidé poznávají i na jihu Francie nebo v Jižní Koreji. To ukazuje jediné: trh se stal věcí lidí, ne jen robotů.
Mateo Mantilla
Historicky vzato, neznamená tento „hype“, že jsme se ocitli na vrcholu cyklu a zákonitě musí přijít propad?
Rozumím, proč se na to lidé ptají. Na trhu na každého kupce připadá jeden prodejce a ti, kteří tenhle vlak zmeškali, teď sedí kdesi v rohu a jsou naštvaní. Od covidových minim jsme na indexu S&P 500 nahoře o neuvěřitelných 157 procent. Lidé už pět let volají, že umělá inteligence je bublina a že jsme na vrcholu. A pět let se brutálně pletou.
Technologický pokrok, který uděláme v příštích deseti letech, bude enormní. Poptávka po AI a výpočetním výkonu ještě ani pořádně nezačala. Podívejte se na plány Elona Muska – ve Spojených státech už ani není dostatek vhodných pozemků a kapacit pro budování všech potřebných datových center, takže se vážně řeší přesun serverů na oběžnou dráhu do vesmíru.
Samozřejmě, že na cestě narazíme na překážky a přijdou korekce. Tak se trhy chovají. Ale zažil jsem na parketu víc krachů než kdokoli jiný a každý z těchto propadů byl nakonec lepší příležitostí k nákupu než k prodeji. Globální růst a zájem nových generací ženou trh dál. Kdybych se vrátil k baseballové analogii: vůbec nejsme na konci, jsme ve třetí směně devítisměnného zápasu.
Zmiňujete demokratizaci financí, nástup retailu a nové generace investorů. Aplikace typu Robinhood ale čelily tvrdé kritice regulátorů za to, že investování příliš „gamifikovaly“ – například tím, že při každém obchodu vystřelovaly digitální konfety. Kde je hranice mezi zdravým zpřístupněním trhů a nebezpečnou kasino mentalitou?
Je důležité si uvědomit, jak se tito mladí lidé k tradingu vlastně dostali. Generace dnešních dvacátníků a třicátníků vyrostla na videohrách. Získali obrovskou zručnost a rychlost na klávesnicích. A najednou zjistili, že ty samé dovednosti mohou využít k vydělávání reálných peněz. Gamifikace fungovala jako most.
Ano, když se zavádí něco nového, často to trochu přeženete, než najdete balanc. Vystřelování konfet byla možná chyba, ale nezapomeňte, že elektronický NASDAQ používá vizuální efekty a konfety při zvonění na burze už 25 let, aby kompenzoval fakt, že tam nestojí reální lidé.
Postupně najdeme zlatou střední cestu. Hateři tu budou vždycky, ale fakt je ten, že jsme k finanční gramotnosti a investování přivedli celou novou generaci.
