skip to main content
Ekonomika

Zdražování, kam se podíváš. Inflace je rychlejší, než experti odhadovali. Pocítí to prakticky všichni

Takhle rychlé jsme to nečekali. Tak by se dala shrnout reakce analytiků a ekonomů na poslední data Českého statistického úřadu, který zveřejnil aktuální vývoj inflace v Česku. Ta se v září zvýšila na 4,9 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008.

Spotřebitelské ceny v Česku v září oproti srpnu vzrostly o 0,2 procenta, což opět přebilo všechny odhady. „Analytici v průměru čekali naopak pokles kvůli sezonním důvodům o 0,2 procenta. Náš odhad činil pokles o 0,3 procenta,“ říká ekonom Komerční banky Michal Brožka. Proti srpnu rostly v září například ceny elektřiny, oděvů, tabáku či automobilů. A deset měsíců v řadě zdražují také pohonné hmoty.

Podle analytiků vzhledem k nastavenému tempu překoná meziroční inflace do konce letošního roku pětiprocentní hranici, a to především kvůli zdražování energií. Vývoj kolem inflace zároveň povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB), která na meziroční růst spotřebitelských cen tímto krokem reaguje.

Reklama

„Inflace výrazně vybočila z tolerančního pásma a v podstatě ještě ani nekulminovala. Výsledky ekonomiky sice zaostávají za očekáváním, nicméně inflační tlaky přicházející převážně ze zahraničí stále zesilují,“ vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek. Bankovní rada České národní banky bude podle něj s největší pravděpodobností pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních. „Do konce roku se hlavní sazba ČNB dostane minimálně na úroveň dvou procent,“ dodává Dufek.

Rychlý růst spotřebitelských cen se dotýká nejen domácností a spotřebitelů, ale i byznysu a firem. Firmy se potýkají se stále vyššími náklady a pro mnoho z nich to znamená jediné – nutnost také dále zdražovat. „Inflace ukusuje ze zisků a z profitability, což například omezuje možnosti investování nebo zvyšuje pravděpodobnost propouštění,“ dodává hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Zejména v průmyslu je podle analytika Dufka už řadu měsíců vidět silný růst nákladů promítající se do zdražování téměř všeho souvisejícího s kovy, dřevem nebo chemií. „Firmy primárně reagují na vysoké ceny komodit, které nakupují či prodávají, a extrémní ceny dopravy a nic jiného než zdražování jim v podstatě nezbývá,“ vysvětluje.

Problematické může být pro některé firmy i zmiňované zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Zejména menší firmy se dostanou obtížněji k úvěrům třeba na plánované investice. „Na burze pak škodí růst úrokových sazeb hlavně menším technologickým společnostem. Jejich tržby a zisky by měly růst až v daleké budoucnosti. V případě vyšších sazeb jsou však diskontovány směrem dolů,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Inflace má podle něj na různé typy byznysu zcela odlišné dopady. „Nejvíce hraje do karet bankám, které se při vysoké inflaci mohou těšit na růst úrokových sazeb v ekonomice, což navyšuje jejich úrokové výnosy. Oproti tomu společnostem z nefinančního sektoru se zvyšují úrokové náklady, což může brzdit jejich rozvoj,“ vysvětluje.

Inflace má také negativní vliv na podnikání, kde jsou lidé citliví na změny cen. Klasicky se jedná o obchody s potravinami a spotřebním zbožím. „Problémy mohou mít i regulovaná odvětví, která si nemohou libovolně nastavovat ceny. Protože administrativní změny často jdou se zpožděním za tržním vývojem,“ dodává Křeček.

Reklama

Dalšího vývoje inflace se obává například šéf Madety a 61. nejbohatší Čech z aktuálního žebříčku Forbesu Milan Teplý. „Bude-li se inflace pohybovat na úrovni sedmi až devíti procent, kupní síla samozřejmě klesne, bude tlak na mzdy. To nás bude ohrožovat. Nastane konkurenční boj mezi tuzemskými mlékárnami a dovozem,“ uvádí Teplý.

A dodává, že doslova hrůzu má z toho, zda se se naplní prognózy a litr nafty bude nadále zdražovat až někam ke čtyřiceti korunám. „Naše náklady výrazným způsobem stoupnou a to bude velká ekonomická rána. Navyšování úrokových sazeb, což je protiinflační opatření, které ale také posílí kurz koruny, nás samozřejmě také ovlivní. Chceme-li exportovat, bude to problém,“ doplňuje.

Podobné obavy mají i další výrobci potravin, kteří se chystají zdražit své zboží až o desetinu. Vedou je k tomu vyšší výdaje na suroviny, energie, obaly a také platy zaměstnanců. To se týká též výrobce minerálních vod Mattoni 1873, který se vliv u energií snaží omezit snižováním spotřeby. Chystá se však zvýšit platy.

„Je možné, že v určitém okamžiku již nebudeme schopni nárůst těchto nákladů absorbovat a budeme nuceni zvýšit i cenu výrobků,“ uvedl generální ředitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale pro ČTK.

Zdražovat bude muset také Kofola. Podle jejího generálního ředitele Daniela Buryše už další růst nákladů nedovolí držet současnou hladinu cen. „Od listopadu proto zvyšujeme ceny vybraných nápojů pro gastronomii. V průměru jde o nárůst ve výši pěti procent. Zdražení se do konce roku nevyhne ani retailu. Po dlouhém období cenové stability se tak musíme naučit hospodařit v mírně inflačním prostředí,“ říká Buryš.

Největší vliv na zdražování podle něj má výrazný růst energií, dopravy, obalových materiálů a také cukru. „Některé nárůsty jsou i dvojciferné,“ dodává.

Naopak pro řetězec s elektronikou Datart, který spadá pod skupinu HP Tronic, zvyšování úrokových sazeb větší problémy neznamená. A více než inflaci firma pociťuje hlavně dopady stále narušené světové logistiky a dodavatelského řetězce.

„Na to sice reagujeme předzásobováním, nicméně některé dodávky mají stále až roční zpoždění. Současně nás stále trápí globální situace s nedostatečnou kapacitou lodní a letecké dopravy a z toho plynoucí několikanásobné zvýšení cen za dopravu,“ říká mluvčí Datartu Eva Kočicová.

Problémy s dopravou a nedostatkem zboží jsou problémem, který řeší mnoho firem a který při spojení s nárůstem cen činí velké potíže. „Řadu firem trápí především chybějící materiály a komponenty a jejich rostoucí vstupy. V některých případech to vede i ke stopnutí některých projektů či pozastavení výroby. Jedná se především o sektory výroby automobilů, kovodělnou výrobu a také stavebnictví,“ popisuje Brožka.

Na druhou stranu však může mít podle ekonomů vyšší inflace i pozitivní efekt v širším měřítku. „Česká ekonomika má enormní zájem na tom, aby dobře fungovala ekonomika evropská. Nicméně ta se dlouhodobě potýká s problémem příliš nízké inflace. Na současnou inflační vlnu tak lze nahlížet jako na šanci, že se Evropské centrální bance podaří ze začarovaného kruhu podstřelování inflačního cíle vystoupit,“ dodává Brožka.

Reklama
Reklama